Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988), privilegovaného úředníka československé exilové vlády v Londýně, zachycují počátky odboje v Paříži od března 1939, evakuaci z Francie v létě 1940 a život ve válečném Londýně až do dubna 1945. Ducháček působil jako politický referent exilového premiéra Jana Šrámka a jako osobní tajemník Huberta Ripky, člena exilového vládního kabinetu, který měl v exilovém ministerstvu zahraničních věcí na starosti mj. záležitosti propagandy. Ducháček, původní profesí novinář, zahraniční dopisovatel Lidových novin, ve svých záznamech téměř reportážním způsobem „zachycuje společenskou atmosféru“. Kromě postřehů ze všednodenního života československého exilu ve Francii a Velké Británii však deníky obsahují také záznamy z četných pracovních jednání. Ty jsou cenné i proto, že podobné více či méně formální konzultace, ad hoc pracovní schůzky či konverzace, které se odehrávaly v hotelech, klubech, restauracích, na společenských akcích a recepcích, bývají jinak na papíře zachyceny jen zřídka. Poskytují obraz o dobové úrovni vědění, stejně jako o informačních vlivech, které spolupůsobily na tvorbu tehdejší politiky i propagandy.