Simona Krmíčková, doktorandka působící na Oddělení geologických procesů na Geologickém ústavu, získala dne 8. června 2022 Cenu děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pro nejlepší studenty doktorských studijních programů. Ocenění bylo uděleno za vynikající studijní výsledky a excelentní zapojení do vědecké práce. Simona Krmíčková se věnuje především studiu radiogenních izotopů magmatických hornin. Výsledky výzkumu pravidelně publikuje v impaktovaných časopisech a prezentuje na mezinárodních konferencích. Více informací zde.

Po více jak desetileté spolupráci vyšla obsáhlá monografie o Jantarové stezce, která severojižním směrem spojovala Jaderské a Baltské moře. Stezka začíná v polských nížinách dolní Visly, kde fungovaly rozsáhlé dílny na výrobu jantarových předmětů. Kniha sice popisuje celou trasu, ale soustřeďuje se na pro nás důležitý úsek mezi Vídní, Pálavou, Brněnskem a střední Moravou. Zde v rámci dvou rozsáhlých projektů byly pomocí LIDARu vymapovány zbytky starých cest a úvozů, které spojují pravěká sídla, středověké hrady i kláštery. Kniha autorů (autoři P. Bolina, J. Martínek, V. Cílek a P. Šlézar, nakladatelství Academia, 2022) obsahuje víc jak 500 obrázků a z toho je asi 350 mapek zachycujících průběh cest.

Plesňáky (Thelephora) jsou mykorhizní houby patřící mezi významné symbionty dřevin. Mezinárodní tým pracovníků vedený Janem Borovičkou z Geologického ústavu AV ČR se zaměřil na obsah stopových prvků v plodnicích plesňáků. Ukázalo se, že plesňák čekankový (Thelephora penicillata) v plodnicích akumuluje extrémní koncentrace toxických prvků, zejména kadmia (Cd) a arzénu (As).

V prestižním časopise Environmental Pollution byl publikován článek pracovníků Oddělení environmentální geologie a geochemie, který studiem letokruhů modřínu určil, jak se měnil průběh emisí rtuti (Hg) z lokálního zdroje. Modříny jsou živými záznamníky koncentrací Hg v ovzduší, a v tomto případě byla zdrojem nejstarší chemická továrna v německém Marktredwitzu, která produkovala fungicidy na bázi Hg. Během stoleté historie továrny došlo ke znečištění jejího okolí. Rtuť se pak vodními toky začala šířit až na území ČR, kde došlo ke kontaminaci sedimentů nádrže Skalka na Chebsku.