Novinky

Jasný bolid v podvečer 8. listopadu 2020 nad Českou republikou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

Aktualizováno 15. 11. 2020 - zveřejnění spádové oblasti, dočtete se v závěru tohoto textu.

V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor - bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a několik náhodných svědků nám poslalo svá hlášení. Zvláště v oblasti letu bolidu (Jizerské hory) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na více jak polovině všech stanic, přičemž na 9 z nich byl bolid zaznamenán. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by mělo několik menších úlomků meteoroidu, tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně minulou neděli večer nad severní částí naší republiky došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal. 

Bolid (dále označen jako EN081120) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Frýdlant (zde byl bolid velmi blízko stanice a tak je tento snímek nejdůležitější pro přesné určení všech parametrů jeho průletu), dále pak například Šindelová (Krušné hory), Přimda, Churáňov (Šumava) a na Moravě pak Červená hora, Lysá hora a Veselí nad Moravou. Na přiloženém obrázku (výřez z celooblohového snímku) je pohled na bolid, jak ho vysoko nad JJV obzorem zaznamenala digitální bolidová kamera ve Frýdlantu v Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho dráze v atmosféře. Vzhledem k rozložení stanic na našem území letěl bolid téměř ideálně, neboť celá jeho světelná dráha byla nad Jizerskými horami. Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Na stanicích na Churáňově, Přimdě a Červené hoře se k tomu podařilo pořídit i fotografické spektrum bolidu, které naznačuje, že se jednalo o kamenný meteorit běžného složení. Velmi důležité jsou také záznamy z našich videokamer na Lysé hoře a rakouské stanici Martinsberg, které slouží k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry na všech stanicích naší sítě, protože byl bolid tak jasný, že byl dobře viditelný z celé střední Evropy. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují bolidy v jakémkoliv počasí.  Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. 

Co se tedy přesně odehrálo večer v neděli 8. listopadu 2020 nad severními Čechami?

Přesně v 18 hodin 11 minut a 2 sekundy středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 20 kilogramů a začal svítit ve výšce 88 km nad Hejnicemi v Jizerských horách. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16 km/s a po velmi strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 77 stupňů pokračovalo v letu směrem jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl v krátkém zjasnění ve výšce 33 km. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře mohutně brzdil a také se rozpadal.  Celou světelnou dráhu dlouhou 70 km uletěl za 5 sekund a pohasl ve výšce pouhých 20 km nad jižní částí Jizerských hor. Jeden větší úlomek a vícero malých, řádově desetigramových a gramových úlomků, mohlo dopadnout na zemský povrch. Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po málo výstředné dráze, která byla necelých 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával jen o něco blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se dostal jen málo za dráhu planety Mars. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek. 

Aktualita – zveřejnění pádové oblasti (15. 11. 2020): Kde mohou meteority ležet?

Jak již bylo zmíněno v původní zprávě o bolidu, malá část počáteční hmotnosti meteoroidu mohla dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu meteoritů v jižní části Jizerských hor. Jeden nebo několik větších meteoritů (do velikosti 10 cm) se může nacházet na okraji Desné mezi Černým kopcem a Sedmidomky, malé meteority (do několika cm) mohou být roztroušeny na větší ploše od vodopádů v údolí Černé Desné po obec Černá Říčka. Velmi pravděpodobně se jedná o kamenné meteority s černohnědou matnou kůrou, které jsou uvnitř šedé. Jsou nápadně těžší než pozemské horniny stejné velikosti. Schematické znázornění nejpravděpodobnější oblasti pro jednotlivé hmotnosti meteoritů je na přiložené mapce – viz obrázek 2. Pokud by někdo úlomek, o kterém se domnívá, že může být hledaným meteoritem, nalezl, tak bychom byli velmi rádi, kdyby nás o takovém nálezu informoval – viz kontakt níže. Jsme schopni zajistit odborné posouzení nálezu a zároveň ujišťujeme, že vzorky zaslané k posouzení vrátíme nálezci, pokud tak bude chtít. V každém případě je však nutné nález vždy dobře zdokumentovat, tj. nejlépe pořídit snímek nalezeného vzorku v původní pozici (nebo lépe několik snímků z různých pohledů třeba i jen mobilním telefonem), zaměřit místo nálezu (třeba pomocí GPS, nebo zakreslit do podrobnější mapy, atd.) a zaznamenat všechny důležité okolnosti nálezu, jako například datum a čas.

Kontakt: Astronomický ústav AV ČR, oddělení MPH, Fričova 298, 251 65 Ondřejov, tel. 323620153 nebo 323620160, případně jen v nejurgentnějších případech mobil 607729608. Zprávu také můžete zaslat elektronicky na emailovou adresu: mph@asu.cas.cz (preferovaný způsob komunikace). Předem děkujeme.

Důležité upozornění: Z důvodu velkého množství telefonátů a emailů vás moc prosíme, abyste nás kontaktovali pokud možno jen v nejurgentnějších případech. Rovněž volejte, prosím, jen v případě potenciálního nálezu, jinak pište email. Děkujeme moc za pochopení!

Bližší popis vyznačené pádové oblasti podle vyznačených hmotností:

1 - 2g – přednostně má smysl hledat na přehledných plochách, jako louky s nízkou trávou, cesty a parkoviště. Louky a sjezdovka mají místy vysokou trávu. Systematicky hledáno na sjezdovce.

5 - 10g - vzrostlý les s proměnným podrostem na vrchu kopce, zde bylo hledáno náhodnými průchody.

10 - 30g - prudký svah, les po těžbě, náletové dřeviny, skály, dole potok Černá Desná s vodopády - velmi obtížně průstupný terén. Zde bylo hledáno náhodnými průchody.

750g - severní okraj zástavby obce Desná, soukromé zahrady, louky, lesy, potok. Zde bylo hledáno systematicky i opakovanými náhodnými průchody.

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc. a RNDr. Jiří Borovička, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz

Tisková zpráva v DOC