Germaniový a křemíkový laser: historické ohlédnutí a současnost
Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem.
Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem.
Studenti se již nyní mohou na webu www.talentovka.cz zapojit do internetového kola, ve kterém na ně čeká několik příkladů. Dvanáct nejlepších řešitelů si pak v říjnu během třídenního finále vyzkouší simulaci skutečného vědeckého experimentu v profesionálních laboratořích laserových center.
Začínal v Turnaji mladých fyziků jako účastník, ale postupně přešel z pozice účastníka do role hodnotícího a nyní se Hynek Němec podílí i na organizaci celé akce.
Koncem září 2019 proběhl v Praze mimořádný workshop, zaměřený na aplikace výkonových laserů v oblasti detekce a odklánění nebezpečných blízkozemních objektů či dálkového průzkumu Sluneční soustavy.
Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Připomeňme dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály důležité role.
Všechna hlavní pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) se otevřela ve dnech 12.–16. listopadu 2019 veřejnosti. Návštěvníci se mohli seznámit s laboratoří, která disponuje nejsilnějším laserem na světě či pozorovat atomy.
Minerální bohatství jáchymovského ložiska je známo již téměř pět století. Přesto se týmu vědců v čele s Jakubem Plášilem během posledních let podařilo objevit a popsat více než desítku dosud neznámých minerálů, zejména obsahujících uran. Nejen jim je věnována nová publikace, na jejímž vzniku se podílel mj. Jakub Plášil z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Kanadsko-americký fyzik a kosmolog James Peebles a švýcarští vědci Michel Mayor a Didier Queloz jsou novými nositeli Nobelovy ceny za fyziku.