Nejvyšší ocenění v kategorii Nejlepší disertační práce Ceny Wernera von Siemense převzal Petr Hauschwitz z Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR. Autor nové technologie laserového mikroobrábění obhajoval práci na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Povídali jsme si s ním o površích, ale i důvodech, proč se rozhodl začít studovat MBA.
Proč jste si vybral funkční povrchy jako své vědecké téma?
V první řadě to byla moje láska k matematice a fyzice, za kterou vděčím dědečkovi. Pomohl mi objevit krásy exaktní vědy a tím byla daná i volba studia po střední škole - zamířil jsem na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Zde jsem se věnoval studiu optiky a laserů a díky obrovskému uplatnění v praxi jsem si jako téma dizertační práce zvolil tvorbu funkčních povrchů s pomocí laserů. Fascinoval mě jejich obrovský potenciál, ať už se jedná o biotechnologie, aplikace ve strojírenství, nebo třeba vesmírné aplikace.
Ve spolupráci s firmami Meopta a Crytur se vám podařilo vyvinout technologie mikroobrábění, které lze využít při výrobě OLED nebo při opracování krystalů pro scintilátory. Jaké další konkrétní aplikace by se mohly díky vám zavést v blízké budoucnosti do produkce?
Aplikace, které se nabízí v blízké budoucnosti jsou například strukturování forem pro vstřikování plastů, kde ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci pracujeme na technologii umožňující přenést funkční povrchy z laserem strukturované formy na hotový plastový výrobek. Povrch takového výrobku pak může vykazovat zvýšenou adhezi, redukovat tření aj. Současně se věnujeme ve spolupráci s centrem BIOCEV a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze vývoji antibakteriálních povrchů a povrchů zlepšující biokompatibilitu a růst buněk, například pro vylepšení současných povrchů tělních náhrad. Postupujeme tak v souladu s naší dlouhodobou vizí přenášet poznatky a know-how směrem k českému průmyslu pro zvýšení konkurenceschopnosti českých firem.
Kde hledáte inspiraci pro vylepšování povrchů?
Inspiraci můžeme nalézt i v přírodě, například při výrobě superhydrofóbních povrchů jsme se inspirovali povrchem lotosového listu. Ten má speciální mikro a nanostrukturu, která odpuzuje vodu a je samočistící. My jsme obdobu této struktury aplikovali například na slitinu leteckého hliníku. V praxi se ale spíše jedná o inspiraci z vědeckých článků a navazujících experimentů a počítačových simulací, které již berou v potaz konkrétní podmínky dané aplikace a technologické možnosti.
Jedním z vašich témat je Nitinol, který má díky mimořádným fyzikálním vlastnostem výhradní postavení v medicíně.
Konkrétně u Ni-Ti pracujeme na antibakteriálním povrchu, který zároveň snižuje tření, nabízí se tedy uplatnění při strukturování stentů s uplatněním například v kardiologii.
Uvedl jste, že vás trápí nedostatek rychlosti a efektivity produkce funkčních povrchů. Máte vizi, jak by se tento nepoměr mohl ve vašem oboru napravit?
Jedná se o obecný problém při výrobě funkčních povrchů s takto vysokým detailem struktur. To, jak tento nepoměr napravit, byl jedním z cílů mé disertační práce, za kterou jsem dostal ocenění Wernera von Siemense. Díky několikasvazkovým technologiím se nám rychlost produkce funkčních povrchů podařilo posunout o několik řádů a stále pracujeme na dalších technologiích, která nás v tomto směru posunou dál.
Co vás vedlo k rozhodnutí začít studovat MBA?
Potřeba kvalitně vést tým. Na to mě bohužel za celé mé studium nikdo nepřipravil. Myslím si, že minimálně samostudiu v této oblasti by se měl věnovat každý vedoucí pracovník ať v soukromé, tak i v akademické sféře.
Váš školitel Tomáš Mocek si zvláště cení vašich charakterových vlastností: spolehlivosti a samostatnosti. Jakých vlastností si ceníte na svém vedoucím práce?
Nevíce si cením toho, že dává příležitosti i mladým vědcům. I díky tomu jsem mohl vyniknout a nedělat jen někde poskoka vedoucímu laboratoře. Další důležitá věc je, že má vizi, kterou umí předávat celému HiLASE. Kolegové na posledním teambuildingu vtipně poznamenali, že je to takový náš maják.
Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D., získal první místo v kategorii Nejlepší disertační práce Ceny Wernera von Siemense. Ocenění převzal za práci Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro- a nanostruktur, kterou obhájil na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Petru Hauschwitzovi se podařilo vymyslet a uvést do praxe způsob, jak za pomoci laseru vyrábět velkoplošné periodické mikro- a nanostruktury. Nová technologie laserového mikroobrábění využívá vícesvazkovou optiku, tedy speciální optiku pro dělení laserového svazku, která umožňuje paralelizaci obráběcích postupů a tím výrazně urychlí výrobu. Do soutěže Cena Wernera von Siemense se přihlásil na popud svého školitele, Tomáše Mocka.