Kolektiv autorů Bruno de la Torre (uprostřed), Benjamin Mallada Faes (vpravo) a Aurelio Gallardo (vlevo) získali Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu při udílení Cen Wernera von Siemense
Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu převzal na slavnostním udílení čtyřiadvacátého ročníku Ceny Wernera von Siemense za kolektiv autorů Bruno de la Torre. Nadějný vědec působí současně na Univerzitě Palackého v Olomouci a ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. I první dva ocenění v kategorii nejlepší disertační práce, Petr Hauschwitz a Ivana Víšová, jsou stejně jako jejich školitelé spojeni s naším ústavem.
Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu udělila porota pod vedením předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové práci Zobrazení nerovnoměrného rozložení elektronového náboje na atomu: sigma-díry. Výzkum publikovaný v časopise Science vznikl v rámci rozsáhlé interdisciplinární spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého, Fyzikálního ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a centra IT4Inovations při VŠB-Technické univerzitě Ostrava. Mezi členy oceněného týmu patří Benjamin Mallada Faes a Aurelio Gallardo, kteří působí ve Fyzikálním ústavu, a Maximilián Lamanec z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Jsem stále na počátku vědecké kariéry, takže doufám, že mi tento úspěch pomůže upevnit mou výzkumnou skupinu.
Pomocí nové metody jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, tzv. sigma-díru. Vědci tak potvrdili existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován. Metoda by mohla také pomoci prostorové organizování náboje v molekulách a atomech.
„Jsme přesvědčeni, že naše výsledky budou motivovat další výzkumníky, aby naši metodologii v blízké budoucnosti aplikovali ve svých studiích. Náš výsledek poskytne hlubší vhled do využití halogenových vazeb při vývoji nových léků nebo nových makromolekulárních materiálů,“ myslí si členové vědeckého týmu.
Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se Petr Hauschwitz přihlásil na popud svého školitele Tomáše Mocka (vpravo)
V řadě případů se výsledky mé práce v praxi objevují již nyní nebo k tomu mají velmi blízko – například při tvorbě funkčních povrchů zlepšujících tření a efektivnost využití mazadel v jedné německé ocelárně nebo při výrobě nových typů baterií.
První místo za nejlepší disertační práci si z udílení odnesl Petr Hauschwitz. Ten obhájil na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze práci Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro- a nanostruktur. Školitelem oceněné disertace, která popisuje metody laserového mikroobrábění, je Tomáš Mocek, vedoucí laserového Centra HiLASE. Petr Hauschwitz, který byl zařazen do žebříčku Forbes 30 pod 30, otevírá ve své práci nové možnosti tvorby funkčních povrchů, například superhydrofobních, antibakteriálních, ledofobních, samočisticích či antikorozních.
Do soutěže Cena Wernera von Siemense se Ivana Víšová přihlásila na doporučení předsedy zkušební komise prof. Vladimíra Baumruka poté, co obhájila disertaci.„Moje vedoucí práce doktorka Hana Lísalová s myšlenkou souhlasila, a tak jsem dnes tady," říká úspěšná vědkyně (vlevo).
Ivana Víšová, která se s prací Studium interakcí funkčních povrchů s biologickými systémy umístila na druhém místě v kategorii disertačních prací, pracovala pod vedením školitelky Hany Lísalové. V rámci své disertační práce se aktivně podílela na pokročilém výzkumu některých mechanismů buněčného stresu na molekulární úrovni a na výzkumu interakcí bakteriofágů s bakteriemi. To by v budoucnu mohlo přispět k řešení problému stále se zvyšující rezistence bakterií na antibiotickou léčbu.