Tři mladí vědci z FZU získali prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022. Ceny předala laureátům na slavnostním ceremoniálu v pražské Lannově vile předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Ing. Drahomíra Dvorského, Ph.D., zastoupil při předávání RNDr. Antonín Fejfar, CSc., (uprostřed). Ocenění Prémie Otto Wichterleho předávaly předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (vlevo) a místopředsedkyně a členka předsednictva Akademické rady AV ČR Ing. Ilona Müllerová, DrSc. (vpravo).
Ing. Drahomír Dvorský, Ph.D.
Původní zájem fyzika Drahomíra Dvorského (nar. 1991) mířil k chemii. Při studiu VŠCHT v Praze se zabýval biomateriály pro medicínské využití, během doktorského studia svou disertační práci zaměřil na problematiku přípravy a charakterizace biodegradovatelných materiálů převážně na bázi hořčíku.
S výzkumem dr. Dvorského přichází do Fyzikálního ústavu AV ČR nový akcent pro studium práškové metalurgie, oboru, který se zabývá zhotovováním výrobků z kovových prášků, díky čemuž může být docíleno unikátních vlastností. Drahomír Dvorský se chce věnovat zejména různému předzpracování kovových prášků. Charakter prášku před kompaktizací má zásadní vliv na výsledné chování produktu. Cílem tohoto vývoje jsou kovové materiály, jejichž mikrostruktura a mechanické vlastnosti se odvíjejí od míchání prášků s rozdílnými atributy, ale totožným složením.
K jeho vědecké práci přispěje také šestiměsíční stáž v prestižním Centru pro výzkum hořčíku (Magnesium Research Center) na Univerzitě v Kumamotu v Japonsku, kde byl objeven postup pro přípravu dosud nejpevnější hořčíkové slitiny. Stáž trvá od dubna do října letošního roku.
Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. (uprostřed) převzala ocenění Prémie Otto Wichterleho od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové (vlevo) a místopředsedkyně a členky předsednictva Akademické rady AV ČR Ing. Ilony Müllerové, DrSc. (vpravo).
Ing. Monika Kučeráková, Ph.D.
Monika Kučeráková (nar. 1986) je jedním z nejzkušenějších krystalografů v Česku. Od roku 2012 pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR v oddělení Strukturní analýzy. Vyřešila stovky krystalových struktur a přispěla k rozvoji programu Jana2020, tedy krystalografického výpočetního systému se světovým renomé, který pomáhářešit komplikované struktury látek.
Jak moc je studium krystalů (trojrozměrně periodická atomová struktura), potažmo struktury látek zásadní, podtrhuje i fakt, že za objevy, které s používáním krystalografie souvisejí, bylo uděleno přes 30 Nobelových cen.
Fyzice pevných látek se věnuje již od studií na ČVUT. V roce 2020 získala dvouletý projekt Podpory perspektivních lidských zdrojů ve FZÚ AV ČR, který využívá ke studiu přednostní orientace a fázového složení lastur ze sladkovodních toků v ČR. Výzkum Moniky Kučerákové je inspirací i zdrojem informací pro vědce studující životní prostředí, pro geology i inženýry.
Struktuře pevných látek se věnuje od začátku studií – bakalářskou i diplomovou práci na ČVUT zaměřila na zirkonium a doktorské studium tamtéž uzavřela prací, která zkoumala struktury vícekrystalových materiálů za pomoci neutronové a rentgenové difrakce.
Mgr. Helena Reichlová, Ph.D. (uprostřed) převzala ocenění Prémie Otto Wichterleho od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové (vlevo). Gratulaci přijala i od místopředsedkyně a členky předsednictva Akademické rady AV ČR Ing. Ilony Müllerové, DrSc. (vpravo).
Mgr. Helena Reichlová, Ph.D.
Doménou Heleny Reichlové (nar. 1986) je experimentální spintronika. Od letošního roku působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR, zároveň přednáší na univerzitě v Drážďanech a rozvíjí česko-německou spolupráci ve sdíleném projektu.
Směřuje od spintroniky do oboru takzvané spin-kaloritroniky, která využívá termální gradient pro kontrolu a detekci spinových vlastností materiálů. Tento obor by v ideálním případě pomohl s využitím všudypřítomného odpadního tepla a přispěl k energeticky efektivnějším informačním a komunikačním technologiím.
Během svého čtyřletého postdoktorského pobytu v Německu už Helena Reichlová dosáhla mezinárodně uznávaných výsledků v tomto výzkumném směru, včetně pozvání na důležité mezinárodní konference. Mladá vědkyně také získala řadu prestižních ocenění – od českého vědeckého vyznamenání Česká hlava po Fulbrightovo stipendium nebo ocenění od American Physical Society pro výjimečné oponenty vědeckých článků.
Ocenění Prémie Otto Wichterleho je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená.
Zdroj: AV ČR