Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života. Jednou z hlavních Schellingových myšlenek je nutnost konstrukce (nikoli rekonstrukce): vědec a učitel má být schopen konstruovat celek své vědy ze sebe. Tuto a některé další teze přednášek blíže objasňují články z Kritického žurnálu pro filosofii z téže doby. Jedním z důležitých a na nějakou dobu značně vlivných aspektů Schellingova působení je jím založená nová filosofie přírody ? celostní a tvořící opět celek věd. Její vztah k filosofii obecně se upřesňuje ve stejnojmenném článku.

Společenská dynamika pražského jara byla mnohem vrstevnatější a otevřenější než dynamika pařížského května 1968 nebo listopadových událostí roku 1989. Kniha se zaměřuje na opomíjené dimenze pražského jara, které na něj vrhají jiné světlo, a přináší jiný pohled než ten, s nímž se běžně setkáváme v polistopadových českých a slovenských pracích. Jsou v ní představeny reformy týkající se podnikové demokracie, samosprávného soudnictví, zrušení politických, od společnosti odtržených elit a další myšlenky a počiny pražského jara. Jako jedinečný rys pražského jara vykresluje vzájemné výměny mezi vládnoucí mocí, expertními týmy a společenskými hnutími. Díky nim reformy přecházely v revoluci, která od základu proměňovala státní socialismus. Tváří v tvář dnešním krizím se události pražského jara stávají novým inspiračním zdrojem.

Druhý svazek kritické edice Komenského zásadního díla De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských) obsahuje první polovinu ústřední a nejrozsáhlejší části Obecné porady nazvané Pansophia, hoc est Universalis sapientia (Pansofie, to jest Všeobecná moudrost). Komenský tu zpracovává systematickou soustavu tezí o podstatě světa ve formě postupných gradů: ve svazku 19/II jsou tři z celkových osmi, a to svět možný (vlastně hypotetický) a dva světy božského stvoření: pravzorový a andělský. Svazek je uveden editorským úvodem k celé Pansofii i k jednotlivým částem v latině, češtině a angličtině. Kromě vlastní edice latinského textu, příslušného textově kritického aparátu a věcných komentářů obsahuje svazek také bibliografický soupis, rozpisy zkratek, obrazové přílohy a rejstříky. 

Monografie přináší mezioborový pohled na portréty učenců, lékařů, kněží, básníků a dalších intelektuálních profesí raného novověku. Dochované podobizny ve starých tiscích a rukopisech byly prozkoumány z pohledu dějin umění a dějin odívání, pozornost je věnována také doprovodným textům. Součástí publikace je rovněž souborný katalog více než stovky portrétů, z nichž mnohé jsou publikovány vůbec poprvé. Autorky si všímají sebeprezentace intelektuálů, ať už se projevuje angažováním kvalitního umělce, v elegantním oblečení, či v pochvalných básních na osobnost nebo dílo zobrazeného. 

První Čech, který spatřil pyramidy a výbuch Etny 

Reprezentativní výběr z poezie a dochované korespondence Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic v chronologicko-tematickém uspořádání vybízí k exkurzi do Evropy doznívajícího středověku a nastupujícího humanismu, do doby zámořských objevů, technologických inovací a vynálezů, ale také náboženských konfliktů, morových epidemií a turecké hrozby. Díky unikátnímu prozaickému překladu Marty Vaculínové promlouvá Hasištejnský k dnešnímu čtenáři zcela srozumitelně a přirozeně. S charakteristicky kritickým nadhledem mu nabízí spontánní vhled jak do veřejných roztržek a politických intrik na dvoře Vladislava Jagellonského, tak do soukromí vzdělaného šlechtice, horlivého katolíka, který si v životě kladl vysoké cíle, skládal milostnou i duchovní lyriku a miloval knihy. Pro čtenáře, kteří se s dobovými reáliemi či antickou mytologií setkávají poprvé, připravila Marta Vaculínová praktické vysvětlivky, znalce zase potěší možností porovnat latinský originál nebo starší, časoměrný či přízvučný překlad, všem je určen její doprovodný komentář, v němž přibližuje Bohuslavovu osobnost, tvorbu a vymezuje jeho místo v dějinách literatury. 

This book represents a highly original philosophical reconstruction of the core of the Buddha’s teaching, “Four Noble Truths”, as interpreted by Egon Bondy (real name Zbyněk Fišer), one of the most prominent Czech philosophers of the twentieth century. Bondy, with indisputable academic erudition, complexly analyses the Four Noble Truths from historical, ontological, epistemological and ethical perspectives, showing that the Buddha’s teachings offer a highly stimulating and valuable intellectual contribution to the contemporary world. Bondy’s extensive body of work also includes a History of Indian Philosophy and a History of Chinese Philosophy, both of which are highly respected by Czech scholars, and a co-authored translation of the Tao Te Ching by Lao Tzu. His opus magnum The Consolation of Ontology: On the Substantial and Nonsubstantial Models is already available in English translation. With this translation, Bondy’s Buddha has finally been made accessible to readers of English around the world.

Determining what has gone wrong in a malfunctioning body and proposing an effective treatment requires expertise. Since antiquity, philosophers and doctors have wondered what sort of knowledge this expertise involves, and whether and how it can warrant its conclusions. Few people were as qualified to deal with these questions as Galen of Pergamum (129–ca. 216). A practising doctor with a keen interest in logic and natural science, he devoted much of his enormous literary output to the task of putting medicine on firm methodological grounds. At the same time he reflected on philosophical issues entailed by this project, such as the nature of experience, its relation to reason, the criteria of truth, and the methods of justification. This volume explores Galen's contributions to (mainly scientific) epistemology, as they arise in the specific inquiries and polemics of his works, as well as their legacy in the Islamic world.

Válka byla konstantou života starověkých Řeků, prostředím, v němž vznikala proslulá díla architektury, krásné literatury, filozofie nebo politického myšlení. Peloponnéská válka mezi Spartou a Athénami v letech 431–404 př. n. l. přivodila smrt mnoha lidí i mnoha nadějí. Po stručném úvodu o pramenech představuje tato kniha význam války v životě starověkých Řeků a způsoby válčení na zemi i na moři. Poté popisuje události pěti desetiletí od perské invaze do Řecka po vypuknutí války, jednotlivé etapy tohoto konfliktu až po kapitulaci Athén a nakonec líčí, jak Sparta se svým vítězstvím naložila. Knihu uzavírají životopisy Sparťanů a Athéňanů, kterým ve válce připadla nejvýznamnější úloha.