Archiv aktualit

Času nikdy nemáme dostatek a každý den se snažíme nějaký ušetřit. Kdo ale měří a definuje čas samotný? O jeho přesný výpočet se starají odborníci z laboratoře Státního etalonu času a frekvence, kterou provozuje Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR. Čas tady nejen měří, ale také ho sdílí. Díky jejich práci se data ze všech atomových hodin v Česku podílejí na výpočtu světového koordinovaného času.

Energetika je pomyslnou Achillovou patou současného světa a dostává se stále více do středu pozornosti odborníků, politiků i široké veřejnosti. Problémem v současnosti není ani tak energii vyrobit. Palčivější otázkou je, jak ji efektivně, levně a bezpečně skladovat, případně transportovat. Naše vyhlídky v tomto směru může zlepšit baterie na bázi slané vody, kterou vytvořili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Cestovat prostorem i časem je nyní možné zdarma v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní. Dobrodružství z objevování vzdálených exotických kultur zažijí návštěvníci na vlastní kůži na výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938. Příchozí si zde mohou prohlédnout předměty přivezené z Orientu nebo artikly, jež byly určeny k vývozu do těchto zemí.

Židé žijí na území dnešní České republiky přinejmenším od 10. století a od středověku po současnost se podílejí na utváření společných dějin. Dosavadní historické přehledy nicméně židovskou zkušenost pojímaly často spíše odděleně. Na pulty knihkupectví nyní přichází kniha Židé v českých dějinách. Společná cesta dějinami, která nabízí nový pohled. Autoři včleňují příběh židovských komunit do rámce českých dějin a zaměřují se na vzájemnou provázanost s nežidovským obyvatelstvem. Publikace je výsledkem několikaleté práce devíti badatelů z pěti zemí, editory a spoluautory jsou Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Hillel J. Kieval z Washington University v St. Louis.

Její otec byl významný matematik, ona kráčí v jeho šlépějích. Šárka Nečasová vede jedno z nejúspěšnějších oddělení v Akademii věd – alespoň co do počtu získaných Akademických prémií, nejvýznamnějšího grantu AV ČR. Věnuje se modelování mechaniky tekutin, dynamice pevných látek, jejich vzájemnému působení a interakci s okolím. Jaké projekty matematička aktuálně řeší? Tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum.

Ornitologové letos napočítali pouze 62 mláďat u 26 párů sýčků obecných. To je podobně jako v loňském roce a méně než v roce 2020. Populaci kriticky ohrožené sovy se v České republice nedaří posílit a hrozí jí vyhynutí. Ještě před sto lety patřil sýček k běžným hojným druhům čítajícím desítky tisíc párů, dnes jich zbývají desítky.

Pandemie nemoci covid-19 zasáhla naši planetu jako blesk z čistého nebe. Komplikace, které zapříčinila, nikdo nepředvídal. Jak lidé neočekávané situaci přizpůsobili své soukromé i pracovní životy? Jak se uplynulé dva roky promítly do ekonomiky, života firem a jejich zaměstnanců a dalších oblastí popsali odborníci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Článek vyšel v časopise A / Věda a výzkum.

Česká republika se 1. července 2022 ujala předsednictví Rady Evropské unie, na kterém se podílí také Akademie věd ČR. Mezi hlavní úkoly patří udržení jednoty v přístupu k válce na Ukrajině a k řešení energetické krize sedmadvacítky členských zemí. Do českého předsednictví se zapojí také Akademie věd ČR a její pracoviště. Tématu jsme se podrobně věnovali v časopise AB / Akademický bulletin. 

Perovskitové solární články jsou slibnou technologií pro energii budoucnosti. Mohly by nahradit tradiční solární články na bázi křemíku. Fotovoltaika by díky nim mohla být levnější, výkonnější, flexibilnější a ekologicky šetrnější. Mezinárodnímu týmu vědců z Univerzity ve švédském Linköpingu a z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se podařilo zvýšit životnost a účinnost fotovoltaických článků na bázi perovskitů. Výsledky nové studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Science.

Jde o nejvíce prozkoumaný les v Česku. Žofínský prales v Novohradských horách se jako jeden z mála ubránil zásahům člověka, sekerám i motorovým pilám. Příroda si tady vládne sama už téměř 200 let a vědcům dává nahlédnout do jedinečného světa. Pod odborným dohledem jsou v něm mimo jiné tisíce stromů. Co odhalil prales vědcům z Akademie věd ČR a co momentálně zkoumají? Tématu se věnujeme v aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum.