Archiv Dění v akademii

Česká republika se 1. července 2022 ujala předsednictví Rady Evropské unie, na kterém se podílí také Akademie věd ČR. Mezi hlavní úkoly patří udržení jednoty v přístupu k válce na Ukrajině a k řešení energetické krize sedmadvacítky členských zemí. Do českého předsednictví se zapojí také Akademie věd ČR a její pracoviště. Tématu jsme se podrobně věnovali v časopise AB / Akademický bulletin. 

Vědci z Akademie věd ČR odstartovali v letošním roce jedinečnou sérii přednášek v Domově pro seniory Chodov. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová seniorům přiblížila vědecký život, Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR zase téma světelného smogu a nedostatku tmy. Na podzim se mohou zájemci s historičkou Evou Doležalovou vydat do dob Jana Husa a s ředitelem nakladatelství Academia zase do roku 1945. 

Akademie věd ČR se připojuje k prohlášení České konference rektorů a Učené společnosti, kterým odsuzují útok ruských raket na dvě univerzity v ukrajinském Mykolajivu v pátek 15. července. Chování vojsk Ruské federace považuje předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová za naprosto nepřijatelné.

Vědci z českých výzkumných a akademických institucí na straně jedné a jejich partneři z Massachusettského technologického institutu (MIT) na straně druhé. Pojítkem mezinárodní spolupráce je program MIT-Czech Republic Seed Fund, který v letošním roce finančně podpoří čtyři vybrané výzkumné projekty z Česka částkou v celkové výši 100 000 amerických dolarů. 

Pavel Pudlák z Matematického ústavu AV ČR se zabývá logikou a výpočetní složitostí. Patří k nejcitovanějším českým matematikům, vydal několik monografií, je nositelem Ceny Neuron a v roce 2013 získal prestižní evropský ERC Advanced grant, který z Česka obdržela zatím jen hrstka vědců. Za celoživotní práci mu Akademie věd v pondělí 27. června 2022 udělila čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis.

V pátek 1. července se Česká republika ujímá role předsednické země v Radě Evropské unie. Jejím úkolem bude po dobu šesti měsíců vést zasedání rady, určovat agendu a hledat kompromisy mezi sedmadvacítkou zemí. Do předsednictví se tematicky zapojuje také Akademie věd ČR. Rozvíjet bude tři hlavní témata: bezpečnost potravin včetně geneticky modifikovaných organismů, nízkoemisní energetiku a odolnou společnost.

Akademie věd ČR nabízí svou expertizu regionálním partnerům – krajům i mikroregionům. Loni vědci a vědkyně z různých výzkumných oblastí spolupracovali na 19 konkrétních projektech v sedmi krajích České republiky. Testovali třeba kořenové čistírny odpadních vod vhodné pro malé obce nebo zkoumali možnosti využití kompostu pro zlepšení vlastností půdy ohrožené suchem. Vybrané projekty, realizované v rámci programu Regionální spolupráce AV ČR, představili jejich realizátoři 27. června 2022 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze.

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat.

Pandemie covidu-19, která propukla před více než dvěma lety, jasně ukázala klíčový význam vědy a výzkumu. Zároveň odhalila, nakolik je důležitá aktivní komunikace a sdílení informací mezi jednotlivými vědeckými institucemi. Aby se v budoucnu dařilo lépe zvládat krizové situace spjaté s nenadálými nákazami, vzniká v Česku Národní institut virologie a bakteriologie.

Pětadvacet výrazných mladých vědeckých talentů získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022. Budoucí vědecká generace ve věku do 35 let převzala ocenění od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové během ceremoniálu 20. června 2022. Prémii si odnesli například jedna z nejzkušenějších krystalografek v Česku Monika Kučeráková, paleontolog Lukáš Laibl nebo socioložka specializující se na kriminologii Eva Krulichová.