underlineallarticles

Výzkumníci v ohrožení nastoupí na stáže ve FLÚ

Filosofický ústav AV ČR přivítal na své půdě v průběhu dubna dva ukrajinské badatele. Třetí výzkumnice zahájí svou stáž v květnu. Podporu prvních 22 žádostí ukrajinských vědkyň a vědců o stáž na pracovištích AV ČR schválila Akademická rada minulý týden v rámci programu Researchers at Risk. Představujeme nové ukrajinské kolegy a kolegyni. 

Filosofický ústav AV ČR přivítal na své půdě v průběhu dubna dva ukrajinské badatele. Třetí výzkumnice zahájí svou stáž v květnu. Podporu prvních 22 žádostí ukrajinských vědkyň a vědců o stáž na pracovištích AV ČR schválila Akademická rada minulý týden v rámci programu Researchers at Risk. Představujeme nové ukrajinské kolegy a kolegyni.

Volodymyr Volkovskyi, MA, Ph.D. z Kyjeva se věnuje historii filosofie, politické filosofii a religionistice. Zaměření na moderní politické myšlení na Ukrajině z něj činí pravděpodobný objekt pronásledování ze strany Ruska. Ve FLÚ posílí Collegium Europaeum při Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení. Volodymyr Volkovskyi zacílí své výzkumné aktivity na ukrajinské intelektuály meziválečného období a jejich politické myšlení na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze (1921–1945), kdy Československo bylo jednou z nejvýznamnějších destinací ukrajinského intelektuálního exilu. Jeho reprezentantům se připisuje množství textů a studií o křižovatkách politického myšlení, filosofii a etice. Jedním z hlavních výstupů jeho práce by měl být koncept nové kolektivní monografie o ukrajinské exilové inteligenci v meziválečném Československu.

Viktor Pasisnychenko, Ph.D. z Charkova se věnuje filosofii vědy, především pak proměně vědeckého paradigmatu a jeho důsledkům pro společenské vědy. Při FLÚ bude působit v Centru pro teoretická studia. Svůj výzkum založený mj. na práci T. Kuhna Struktura vědeckých revolucí zaměří na vývoj vědy, od jejího klasického pojetí (poč. 18. století) směrem k novému vědeckému paradigmatu (poč. 20. století). Cílem jeho projektu je ukázat, že zatímco klasické vědecké paradigma se zakládá na mechanické vizi a fragmentaci světa i vědeckých oborů, nové vědecké paradigma tuto úlomkovitost naopak uzdravuje holistickou vizí. Přijetí nového vědeckého pojetí badateli ve společenských vědách může jejich studium učinit relevantnějším pro nové dramatické výzvy a zastavit neplodné diskurzy stavějící proti sobě přírodní a společenské vědy, vědu a náboženství atd.

Tetiana Bilous, Ph.D. z Kyjeva se specializuje na filosofii a metodologii vědy. Ve FLÚ bude působit v rámci Oddělení analytické filosofie. Věnovat se bude výzkumu filosofických základů Keynesových myšlenek, u nichž je patrný vliv analytických filozofů George Edwarda Moorea, Bertranda Russella, Franka Ramseye či Ludwiga Wittgensteina. Jejím cílem je prokázat, že Keynesovo rané filosofické přesvědčení mělo významný vliv na jeho ekonomické myšlení a chápání lidské racionality ve vztahu k ekonomickému chování a rozhodovacím procesům.