Týdeník Téma před časem publikoval článek věnovaný dobrovolně bezdětným ženám. Jeho součástí bylo také pár odstavců, vycházejících z rozhovoru se socioložkou Hanou Haškovou z oddělení Gender & sociologie. Do tisku se však dostala neautorizovaná verze, pozměňující vyznění některých jejích výroků. Uvádíme proto box s názvem „Nový trend: nerodičovství“ na pravou míru a publikujeme autorizovanou verzi.
Nerodičovství jako nový trend?
Důraz na svobodu a nezávislost, spokojenost s partnerstvím jako takovým, absence touhy mít vlastní děti nebo třeba snaha co nejméně zatěžovat planetu. To je jen částečný výčet důvodů, proč se stále více žen v produktivním věku, rozhodlo nemít děti. Zatímco mezi ženami narozenými v 50. letech minulého století bylo bezdětných zhruba 5 %, mezi ženami narozenými v 80. letech už by se jejich podíl mohl podle Českého statistického úřadu vyšplhat až k 18 %. Otázkou ovšem je, kolik z nich je bezdětných dobrovolně.
„Otázka dobrovolnosti a nedobrovolnosti bezdětnosti je trochu složitější. Podle nedávno publikované studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí asi 10 % mladých bezdětných lidí ve věku 25 až 29 let, singles a těch, kteří žijí s partnerem či partnerkou, rodičovství odmítá. Někteří z nich mohou své rozhodnutí později přehodnotit obdobně jako mohou změnit svůj názor na rodičovství i ti, kteří původně děti mít chtěli,“ říká Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR, která se problematikou dlouhodobě zabývá.
Mladí lidé odkládají rodičovství do pozdějšího věku, a tím dochází k prodloužení dobrovolně bezdětného období i v životě těch mladých lidí, kteří děti mít plánují. To ukazuje i výše zmíněná studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v níž se bezdětných lidí ptali, zda je jejich dosavadní bezdětnost dobrovolná nebo zda se jedná o souhru okolností, kam mohou spadat zdravotní či reprodukční problémy nebo třeba absence vhodného partnera. Zatímco se skoro 40 % lidí ve věku 25 až 29 let hlásilo k dobrovolné bezdětnosti, lidé v rozmezí 35 až 40 let už ji jako dobrovolnou spatřovali jen ve 22 %.
Důvody lidí, které je vedou k rozhodnutí nepřivést na svět potomka jsou přitom velice různé. „U někoho je to potřeba neměnit svůj soukromý život, věnovat se naplno aktivitám, které jej naplňují, chápání rodičovství jako velké zátěže nebo třeba absence touhy mít vlastní děti či chybějící kladné pocity v jejich přítomnosti,“ vyjmenovává některé z nich Hana Hašková. S podporou hnutí VHEMT (Voluntary Human Extinction Movement), tedy Hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva, jehož hlasy se stále častěji ozývají z Německa či Británie, se ale ve své terénní práci příliš často nesetkává. „Jedná se o téma, o kterém se v současnosti mluví stále častěji, ale v rozhovorech s bezdětnými ženami a muži jsem se s environmentálními aspekty, jakožto faktory v rozhodování o tom, zda se rodičem stát či ne, prozatím setkala jen zřídka. Někdy v souvislosti se zaměřením na péči o jiné, například již narozené děti z rozvojových zemí, seniory nebo zvířata. Jindy zase s odkazy k obtížnosti alternativní výchovy dětí v konzumní společnosti zaměřené na zvyšování spotřeby,“ dodává Hašková.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter