Stöckelová o grantech ERC Proof of Concept: „Nejzajímavější byly projekty, které směřovaly k vytváření široce definované společenské hodnoty“

„Granty Proof of Concept jsou zacíleny na podporu úspěšných řešitelů grantů ERC v nejranější fázi využití výsledků jejich výzkumných aktivit a jejich uvedení do praxe, ať už jde o komercializaci, nebo možné využití výsledků ve společenské rovině. Návrh projektu musí zásadním způsobem vycházet z výsledků výzkumu realizovaného v rámci grantu ERC,“ rekapituluje časopis ECHO. Podle Terezy Stöckelové je systém hodnocení odlišný od hodnocení standardních ERC projektů. „Každý projekt hodnotí pět hodnotitelů (na dálku), poté se zprůměrují známky z individuálních posudků a vytvoří se pořadí projektů,“ vysvětluje antropoložka. Hodnotící experti jsou převážně akademici, ale také pracovníci kanceláří transferu technologií z různých institucí, najdou se i odborníci na patentové právo či experti z průmyslu.

„Celkový étos grantu je vedený logikou aplikací v oblasti přírodovědných a technických oborů, a je zaměřený na komercializovatelné aplikace a ekonomické přínosy. Postupně ale ERC začala klást důraz i na sociální inovace, přidanou hodnotu pro společnost, pohyb výsledků výzkumu do společnosti bez vazby na jejich komerční využití. Pro mne osobně byly často nejzajímavější právě projekty i z oblasti věd o živé přírodě, které nešly cestou komercializace, ale spíš občanské vědy, nebo směřovaly k vytváření široce definované společenské hodnoty,“ popisuje Stöckelová obecné kontury grantového programu. V něm podle ní nemá šanci uspět projekt, který si klade za cíl diseminaci výsledků. „Určitě nestačí něco vyzkoumat a udělat o tom výstavu nebo sérii veřejných přednášek. V projektu musí být patrná nějaká výzkumná komponenta, nápad (experimentální spolupráce, participativní výzkum) a inovativní spolupráce s externími aktéry. Důležité je najít a pojmenovat tu správnou fázi výzkumu, pro kterou hledáte podporu. Nesmí jít o základní výzkum, který by nesměřoval k aplikaci. Nemůžete být příliš na začátku, ale ani v příliš pokročilé fázi, kdy už by aplikaci výzkumu mohl a měl financovat průmysl,“ doplňuje. Celý rozhovor je k dispozici online (str. 15).

Tereza Stöckelová před časem také vedla rozhovor s editorkou a překladatelkou Robin Cassling – dlouhodobě spolupracující s redakcí anglických čísel Sociologického časopisu / Czech Sociological Review – o její editorské činnosti a práci s textem.