Cílem projektu bylo zkoumání klíčových aspektů parlamentní reprezentace v České republice. Výzkum byl zaměřen na tři základní témata: (1) Poslanci - kdo jsou volení zástupci ČR (poslanci PSP a EP) a jak chápou svou roli? (2) Vstup do EU - jak poslanci chápou politickou reprezentaci v systému víceúrovňového vládnutí? Existuje dělba práce nebo konkurence mezi zastupitelskými institucemi? Jaké jsou postoje českých poslanců k evropským institucím a jejich reformě? (3) Policy-making - jak poslanci vnímají legislativní proces? Došlo po vstupu ČR do EU k základní proměně procesu utváření politik?
Projekt také dále navázal na dosavadní výzkumy českého parlamentu na národní úrovni a zkoumal, jakým způsobem vstup do EU ovlivnil podobu politické reprezentace v ČR. Cílem projektu bylo, na základě propojení teoretických a empirických přístupů, významným způsobem přispět k diskuzím o kvalitě a povaze politické reprezentace v ČR.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 16, zobrazeno 1 - 10)
Český politický systém je konstruován jako parlamentní demokracie s dvoukomorovým parlamentem; role parlamentu je klíčová i vzhledem k jeho úloze při utváření dalších politických institucí. Předložená studie se postupně věnuje legislativnímu procesu, roli politických stran v systému reprezentace, vztahu vlády a parlamentu, charakteristikám poslanců. Poslední kapitola je věnována roli poslanců a tomu, jak chápou svůj mandát.
Cílem úvodní kapitoly je shrnout poznání dosavadní literatury o českém parlamentu od devadesátých let, poskytnout přehled o výzkumné aktivitě věnované českému parlamentu, nastínit teoretické zarámování předkládané publikace na základě teorie reprezentace a představit strukturu práce.
Kapitola poskytuje přehled českého parlamentarismu, představuje jeho současnou podobu a základní struktury jeho vnitřní organizace. Kapitola popisuje historii českého parlamentarismu, strukturu českého parlamentu, vztahy obou komor a jejich odlišné pravomoci. Dále analyzuje vnitřní organizaci parlamentu, především základní parlamentní orgány jako jeho vedení, kluby a výbory. Na závěr shrnuje základní faktory institucionalizace českého parlamentu v posledních dvou desetiletích.
Tato kapitola popisuje roli politických stran ve volbách a systému politické reprezentace v ČR. Nejprve představuje charakteristiky a vývoj volebního systému do obou komor parlamentu. Poté popisuje vývoj stranického systému, při čemž se zaměřuje jak na volební výsledky, tak na programové zaměření stran a jejich postavení na levo-pravé škále. Ve třetí části se věnujeme vývoji stranictví v parlamentu.
Kapitola popisuje legislativní proces, a to jak v obecné rovině z hlediska jednotlivých politických institucí, tak z hlediska toho, jak probíhá projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně a Senátu. Následně analyzuje organizaci a činnost Sněmovny v obecné rovině a ohledně schvalování zákonů, kdy se zaměřujeme na postavení vlády v legislativním procesu a vztah obou komor.
Kapitola je věnována vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. Nejdříve se věnuje postavení obou těchto subjektů v českém politickém systému, v další části pak problému ustavování vlád a s tím spojeným vyslovením důvěry či nedůvěry vládě. Dále analyzuje, jak poslanci subjektivně hodnotí důležitost jednotlivých činností Poslanecké sněmovny a jak jsou spokojeni s jejich plněním. V závěru je pozornost věnována kontrolní funkci Sněmovny ve vztahu k vládě.
Kapitola se zabývá socio-demografickými charakteristikami poslanců a poslankyň. Vybrané charakteristiky jsou zobrazovány z perspektivy jednotlivých volebních období a politických stran. Kapitola se zaměřuje na věk, pohlaví, úroveň vzdělání a zaměstnání před vstupem do Sněmovny. Nakonec analyzuje vliv těchto charakteristik na postoje a obsazení postů ve Sněmovně.
Kapitola se věnuje roli poslance a její percepci. Nejprve se zaměřuje na to, koho poslanci reprezentují, jak vnímají svůj mandát, jakou vazbu mají ke své straně a volebnímu obvodu. Druhá část kapitoly je věnována činnosti poslanců ve výborech, tedy jejich konkrétní odborné práci. Výsledkem této analýzy je v závěru kapitoly zhodnocení role poslance a její percepce.
National rather than regional party systems are the norm in most democratic states.The link between party system nationalization and the individual voter has not been examined in the same detail. Here this link is explored using an ecological inference analysis of vote switching. This research, using the Czech Republic as a case study, shows that the presence of high party system nationalization evident across a pair of elections may be associated with non-uniform electoral swings.
Článek zkoumá čtyři středo pravicové organizace v zemích střední a východní Evropy s cílem prozkoumat vliv ideologie na stranickou organizaci a poopravit tezi o organizační slabosti stran v regionu. Prezentovaná data ukazují, že společně s volebními úspěchy, zděděnými zdroji z minulosti a národním kontextem určuje ideologie organizační styl.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter