Projekt vychází ze skutečnosti, že česká produkce z oblasti sociologie vzdělání se může již řadu let chlubit velkým množstvím původních studií věnujících se problematice vzdělanostních nerovností, avšak problematika vzdělanostní mobility zkoumána není. To vytváří značnou mezeru bránící ucelenému poznání dlouhodobého vývoje českého vzdělanostního a stratifikačního systému. Až na několik dílčích analýz mapujících období socialismu zde chybí jak poznatky o vývoji vzdělanostní mobility po roce 1989, tak analýzy srovnávající toto období s předchozími etapami, tedy v komparativní perspektivě. Současný sociologický pohled přistupuje ke vzdělanostním nerovnostem skrz optiku šancí a jejich poměrů, tedy přes technickou statistiku. Takový přístup vyžaduje očistit vzestupné a sestupné mobilitní pohyby od marginálních četností a poskytuje informaci o relativních nerovnostech. Stejných nerovností je však možné dosáhnout různými mechanismy a poznatky o nich česká sociologie nemá. Protože lze oprávněně předpokládat, že období před r. 1948, mezi lety 1948 a 1989 a období po roce 1989 se v českých zemích vyznačovaly a vyznačují svými typickými mobilitními dráhami a navzájem odlišnými mobilitními vzorci, klade si řešitelka si v této souvislosti dvě klíčové otázky: jak se od sebe tyto mobilitní režimy (předsocialistický, socialistický a postsocialistický) liší? Stává se český vzdělávací systém a nepřímo celá česká společnost čím dále otevřenější či uzavřenější?
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 1 - 10)
Tento text identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku.
This article traces the effect of socio-economic, cultural, and gender factors on the reproduction of educational inequalities in access to tertiary education in the Czech Republic, Switzerland, Germany, Poland, and Sweden. While this text follows up on previous analyses, the authors also pursue two new directions of inquiry: 1) an international comparison, and 2) an update of the development of inequalities in all the mentioned countries since 2002.
Stať identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku. Výsledky ukázaly, že ze všech námi analyzovaných zemí je přístup k terciárnímu vzdělání v ČR nejvíce determinován kulturní složkou sociálního původu (vzděláním otce). Zemí, která je ČR v tomto ohledu nejvíce podobná, je Švýcarsko.
Stať se zabývá vývojem vzdělanostní reprodukce v českých zemích mezi lety 1906-2003 z pohledu vzdělanostní mobility. Analýza je založena na sledování mezigenerační reprodukce dosaženého vzdělání na dvou vzdělanostních přechodech mezi 3 vzdělanostními stupni (vzděláním bez maturity, s maturitou a vysokoškolským). Text poskytuje informaci o typických mobilitních drahách a odlišných mobilitních vzorcích v obdobích před r. 1948, mezi lety 1948 a 1989, a po roce 1989.
Tato stať podává přehled hlavních přelomových bodů ve zkoumání vzdělanostních nerovností, a to jak v rovině věcné, tak metodologické. Text se zaměřuje na ty autory a jejich koncepce, jejichž přínos znamenal ve své době zásadní inovaci, posunující analýzu i vědění v oblasti výzkumu vzdělanostních nerovností významně vpřed. Vymezujeme celkem tři období, přičemž v každém z nich představujeme dvě stěžejní koncepce.
This article aims to compare development in tackling educational inequalities and attempt to evaluate their policies and reforms from the beginning of socialism to-date in the Czech Republic and Poland. A considerable difference in the number of higher education institutions emerged in both countries. We show the negative impact of this development on educational inequalities and the social consequences of the enormous increase in student and private universities numbers.
Zpráva pojednává o projektu výzkumných pobytů v rámci programu „Access to Research Infrastructures Programme“ v European Centre for Analysis in the Social Sciences (ECASS) na University of Essex ve Velké Británii. Pobyty jsou podporovány European Community a jsou určeny k práci se soubory dat, se kterými se v České republice nepracuje a které jsou dostupné pouze na University of Essex.
Zpráva pojednává o mezinárodní konferenci s názvem „Očekávané a neočekávané důsledky vzdělanostní expanze“, kterou ve dnech 8. až 13.7. 2007 uspořádali dr. Andreas Hadjar a prof. Rolf Becker z Abteilung Bildungssoziologie z Universität Bern ve spolupráci s Centro Stefano Franscini (CSF) a Swiss State Secretariat for Education and Research (SER). Konference byla věnována vlivu expanze vyššího vzdělávání na vzdělanostní nerovnosti, úroveň kvalifikace, znalostí či politické gramotnosti atd.
Zpráva pojednává o prvním ročníku mezinárodní letní školy věnované longitudinálnímu empirickému výzkumu v oblasti vzdělávání, která se konala ve dnech 24. až 28. 7. 2006 na německé Otto-Friedrich-Universität v Bambergu. Tento ročník byl zaměřen na předškolní a primární stupeň vzdělávání a byl organizován v rámci longitudinálního projektu BiKS (Vzdělávací procesy, rozvoj kompetencí a selekce v předškolním a mladším školním věku), který řeší tým psychologů, sociologů a dalších odborníků.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter