Vyhledávání
Odkazy
Nedávná čísla
2/2022
M. Kettner: Nevyčerpat revoluci v jediném okamžiku: Benjaminův „Surrealismus“
M. Duleba: Michail Bachtin medzi antropológiou a epistemológiou: chronotopické myslenie ako účastné myslenie
B. S. Lepis: Heidegger, zlo a zodpovednosť člověka
Š. Lojdová: K filosofii dějin Arthura C. Danta a problému historické podmíněnosti narativních rámců
Č. Pelikán: Dialektika bez syntézy. Myšlení Pierra-Josepha Proudhona
I. Landa: František Sedlák: mezi anarchismem, tolstojovstvím a hegeliánstvím
J. Růžička: Marxismus jako etika vůle k přetvoření světa. Jaroslav Kabeš a nové cesty marxismu po říjnové revoluci
1/2022
M. Nitsche: Primát vizuální zkušenosti při výkladu prostorové povahy zvuků v Husserlových přednáškách „Ding und Raum“
O. Sikora: „Moci už nechtít.“ K Schopenhauerově kritice Kanta
A. Policar: Teze o apriorním zdroji pocitu vznešena u Karla Heinricha Heydenreicha a její předobraz v Kantově pojetí úcty
R. Kočandrle: První koncepce kulovité Země v antické kosmologii
V. Suvák: Aristotelés o Sókratovi a „logoi Sókratikoi“
P. Vrtílka: Čtyři empirické principy Ehrenfrieda Walthera von Tschirnhause
A. Dyčková: Lyrická filosofie: myslet zakoušením ozvěny smyslu
4/2021
V. Kolman: „Tím hůře pro skutečnost.“ Cynický rozměr Hegelovy dialektiky
J. Květina: Rousseauův „sarmatský“ moment
Z. Parusniková: Pierre-Daniel Huet a jeho přínos novověkému skepticismu
M. Tomeček: Bayle a Mandeville. Dvě rané konceptualizace společnosti ateistů
J. Čížek: Přírodní filosofie Jana Bayera
A. Novák: Adolf Portmann a jeho relevance pro filosofickou antropologii
K. Šolcová: Problematika prostoru ve filosofii českého baroka
A. Rádková: Lék na zlořády stranictví
I. Koniar: O medzere v zodpovednosti za autonómne smrtiace roboty
M. Hauser: Ontologie Egona Bondyho jako anticipace současné filosofie
J. E. Green – J. Bíba: O plebejské demokracii
3/2021
H. Albert: Kritika klasické představy o poznání
J. Paitlová: Stoletý solitér Hans Albert v kontextu evropské filosofie (nejen) 20. století
P. Koťátko: Rekurzivní čtení mysli: role vzájemnosti v myšlení a komunikaci
M. Mikušiak: Konštruktivizmus, realizmus a obrat k jazyku
Z. Daňková: Reprezentační schopnost soudu: Wittgensteinova odpověď na Russellovu mnohorelační teorii souzení
M. Káčer: Bezhodnotová veda ako produkt sekvenčnej argumentácie
D. Kocourek: Lidská morálka a morálka u zvířat
J. Bierhanzl: Atonální hudba a nekonečná fragmentarita
T. Murár: Zrcadlení Cézannem: Poznámka k teorii obrazu u Maurice Merleau-Pontyho
M. Profant: Sto let se Švejkem
2/2021
Václav Sklenář: Může být tolerance tolerantní?
Jiří Baroš: Perfekcionistická kritika liberalismu veřejného rozumu
Martin Job: Otevřené hranice a jejich nepřátelé?
Michal Trčka: Morální limity omezení migrace v liberální demokracii
Josef Koudelka: Imigrační politika, liberální principy a možnosti je uskutečňovat
Miroslav Hroch: Jak a proč přemýšlet o české národní existenci?
Jakub Šenovský: „Nunc antichristi multi facti sunt.“ – Idea společenství v Husově spisu „De ecclesia“
Michal Chabada: Prirodzené morálne cnosti podľa Jána Dunsa Scota
1/2021
Václav Němec: Existence a intersubjektivita u Karla Jasperse
Pavlína Tomášová: Tragično a transcendence: „Všechno zlé není tragické“
Ján Hreško: Metafyzická vina u Jaspersa a nekonečná zodpovednosť
u Levinasa
Ondřej Sikora: Rozumová víra mezi Jaspersem a Kantem
Martin Bojda: Existenciální racionalismus Karla Jasperse
Jan Rokyta: Karl Jaspers a atomová bomba
5/2020
R. Kočandrle: Země jako kosmické těleso v předsókratovské kosmologii
P. Glombíček: Seneca jako zdroj raně novověkých koncepcí zdravého rozumu
T. Hanzal: „Zrcadlo přírody“ a druhých u Davida Huma
J. Paitlová: Kantovské nuance Popperovy rané teorie poznání
T. Kulka: O relativní nedůležitosti estetické hodnoty při hodnocení výtvarného umění
4/2020
Emil Višňovský: Veda ako sociokultúrna praktika
Boris Slovinský: Mertonov model étosu vedy, jeho kritika a možné využitie
Mariana Szapuová: Kognitívne a nekognitívne hodnoty v normatívnej štruktúre vedy
Martin Nuhlíček: Pluralistická koncepcia hodnoty poznania
Michaela Jirout Košová: Skúmanie významu experimentálnej filozofie skrze koncept osobnej identity
Zuzana Rybaříková: Aristotelés, Łukasiewicz a prázdné termíny
Hynek Janoušek: O skepticismu a filosofii u Davida Huma
3/2020
Petr Koťátko: Myslet a mluvit „jako by“
Matej Drobňák: Hranice významu a zdieľania jazyka
Miloš Ševčík: Význam humoru v kontextu úvah Louise Cazamiana
Jakub Jirsa: Dialog „Kritón“. Lze přemlouvat zákony?
Antonín Šíma: Předmět matematiky mezi Aristotelem a Platónem
Juraj Dragašek: Úloha filozofie v živote a diele Jana Husa
Milan Sobotka: Důležitá kniha o Kantově etice
2/2020
Stanislav Sousedík: Hegelova filosofie náboženství jako typ moderní gnóze
Tomáš Edl: Pojetí neurčenosti v současné debatě o svobodě vůle
Witold Płotka: Subjektivita, svoboda a obnova. Přítomnost Patočkova myšlení v Polsku
Matej Cíbik: Rozumnost a konsensus
David Kocourek: Sdílená intencionalita mezi filosofií a vědou
Alžbeta Kuchtová: Prelínanie. Modality neuchopiteľného
Rastislav Kostolný: Bežný jazyk v inštrumentálnom realizme Ladislava Kvasza
Ondřej Beran: „O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat“, nebo alespoň rapovat
1/2020
Tereza Matějčková: Proti existencialistickému monopolu na děravost
Vojtěch Kolman: Jen aby mi to nezaštupovali aneb jak přežít vlastní smrt
Ondřej Švec: Hegelův aforismus a temný kout vlastního já ve světle existenciální fenomenologie
Eva Voldřichová Beránková: Čtyři díla moderní francouzské literatury prizmatem (nejen) Hegelovy ponožky
Hynek Janoušek: Theunissenův Hegel, Henrichův Husserl
Martin Ritter: Celek je nepravda: K Adornovu kritickému navázání na Hegela
Filosofický časopis © 2021