Zasedání Výboru pro Evropský prostor a inovace v Praze

Ve dnech 13. a 14. září 2022 se konalo zasedání ERAC v Praze, jenž hostilo české předsednictví Rady EU a sešli se na něm delegáti na úrovni generálních ředitelů pro výzkum ze všech členských států EU a některých zemí přidružených k programu Horizont Evropa.

V úvodu zasedání seznámila spolupředsedkyně ERAC Signe Ratso (DG RTD EK) účastníky s aktuálními informacemi o podpoře EU Ukrajině, jejím výzkumným pracovníkům a rozsahem sankcí vůči Rusku. Zdůraznila také platnost dohody o přidružení Ukrajiny ze dne 9. června 2022 a podporu ukrajinských výzkumných pracovníků. Účastníci jednání se také dozvěděli o aktuálním postupu českého předsednictví v Radě EU a se záměry nastupujícího švédského a španělského předsednictví.

V první strategické diskusi ERAC široce podpořil přijatý přístup a opatření navržená Komisí v její nedávně zveřejněné „Evropské agendě inovací“. K tomuto dokumentu české předsednictví připravilo návrh Závěrů Rady EU, jejichž součástí jsou podněty k posílení evropského inovačního ekosystému. Především se jedná o zlepšení regulatorních podmínek EU pro inovace a o posílení koordinace inovační politiky na regionální, národní a evropské úrovni. Projednávání závěrů Rady EU bude probíhat od září a finální znění bude pravděpodobně přijato 2. prosince 2022 při zasedání výzkumné konfigurace Rady EU pro konkurenceschopnost v Bruselu.

Jan Hrušák se účastnil zasedání jako člen delegace ČR a zmocněnec MŠMT pro výzkumné infrastruktury a zdůraznil přínosnost debat vedených výborem ERAC pro české předsednictví: „Výzkumné infrastruktury i nový Evropský program inovací náleží mezi prioritní témata českého předsednictví a výstupy dnešních diskuzí přináší inspiraci pro přípravu a další etapy projednávání věcně příslušných Závěrů Rady EU k infrastrukturám. Debaty uspořádané také zčásti formou tzv. paralelních „break-out sessions“, jak byly zvoleny, navíc umožňují adresovat odborné problematiky v ještě hlubší perspektivě, než při pouhém plenárním zasedání. Vždy však při zachování jejich vysoce strategické povahy, garantované účastí generálních ředitelů na výboru ERAC účastní.“ 

Druhá strategická diskuse se zabývala digitálním přechodem výzkumných infrastruktur (RI). Členové ERAC zdůraznili vysokou přidanou hodnotu dobře fungujícího evropského ekosystému výzkumných infrastruktur. Jan Hrušák ve svém vystoupení vyzdvihl neopomenutelnou roli výzkumných infrastruktur v budování systému Otevřené vědy (open science). Zdůraznil, že RI patří k nejpokročilejším stakeholderům v oblasti digitálního přechodu, a jsou nejen uživateli a poskytovateli dat pro Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC), ale současně i garantem jejich vysoké kvality. Současně vyzdvihl neopomenutelnou roli RI při implementaci EOSC a nutnost reflektovat při budování tohoto konceptu zkušenosti, které výzkumné infrastruktury nashromáždily při službě vědeckým komunitám, inovátorům a společnost. Ucelený a propojený ekosystém výzkumných infrastruktur zahrnuje kromě RI všech úrovní, e-infrastruktur a EOSCu, také infrastruktury v technologické doméně a to včetně osvědčeného governance schématu (Evropského strategického fora pro výzkumné infrastruktury - ESFRI). Spolupředsedkyně ERAC Signe Ratso poděkovala za komplexní pohled a shrnula, že ERAC podporuje systémový přístup na úrovni EU a to včetně koordinace s dalšími evropskými iniciativami, jako jsou GEANT a EuroHPC. ERAC také požaduje lehkou a flexibilní koordinační strukturu mezi ESFRI a EOSC umožňující koordinaci v oblasti strategického řízení.

V průběhu druhého dne zasedání výboru ERAC proběhla nejprve diskuze o roli ERAC v přípravě příštího rámcového programu. Spolupředsedkyně členských států Barbara Weitgruber (AT) poukázala na mandát ERAC, tj. poskytovat včasné strategické poradenství pro přípravu příštího rámcového programu. Delegace zdůraznila silnou a mnohostrannou přidanou hodnotu RP pro EU, její členské státy, výzkumné instituce a výzkumné pracovníky. Současná situace charakterizovaná zásadními transformacemi a četnými krizemi si však může vyžádat nové přístupy a zásadnější změnu způsobu spolupráce ve VaV. Dalším bodem druhého dne byly priority rozvoje politické agendy ERA pro roky 2022–2024. Členské státy se přihlásily k 15 z 18 navržených tzv. „akcí ERA“ a jsou připraveny je implementovat. Česká republika podpořila všechny ERA akce a je připravena k jejich plnění.