Čestné oborové medaile předala dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová dvěma vědeckým osobnostem z Fyzikálního ústavu. Akademie věd ČR ocenila za dlouholetou práci celkem 11 vědců a mezi nimi i prof. Jiřího Chýlu, CSc. a prof. RNDr. Ivana Pelanta, DrSc.
Laudatio na prof. Jiřího Chýlu pronesl ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza a zakončil řeč osobní vzpomínkou: „Jiří Chýla stál za mým prvním kontaktem s Fyzikálním ústavem a zároveň za mým prvním seznámením s internetem. Pokud se nemýlím, bylo to na jaře roku 1994. Byl jsem tehdy v 2. ročníku čtyřletého gymnázia a náš mimořádně aktivní učitel fyziky, Zdeněk Kluiber, mně a několika mým dalším pro fyziku nadšeným spolužákům dohodl exkurzi ve FZU a schůzku právě s profesorem Chýlou. Nevím, co tehdy pro mě bylo větším zážitkem. Zda mimořádně fundovaný a zároveň velmi dobře srozumitelný exkurz do světa fyziky elementárních částic, anebo setkání s nevídanými možnostmi unixových stanic HP a s prvním vhledem do tehdy zcela neznámého světa celosvětové počítačové sítě v jejím stále velmi raném stadiu."
„Padesát let na Fyzikálním ústavu pro mne bylo potěšením a doufám, že jsem alespoň trochu přispěl k rozvoji fyziky a Akademie věd," uvedl v následné děkovné řeči prof. Chýla a i on přidal vzpomínku: Byl jsem překvapen, jakým způsobem byl středoškolský student schopen formulovat myšlenky, které byly daleko za jeho učivem jeho vrstevníků."
„Děkuji současnému i minulému vedení Fyzikálního ústavu a své rodině za pochopení a podporu, bez nichž bych toto ocenění nikdy nezískal, uvedl profesor Ivan Pelant po převzetí ocenění.
Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
prof. Jiří Chýla, CSc.
Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR je výraznou osobností české fyziky elementárních částic. Studuje strukturu hmoty a síly, které působí mezi jejími základními stavebními kameny – zejména kvarky.
Už v začátcích své vědecké kariéry popisoval teorii silných interakcí mezi kvarky. Postupně se specializoval na dva směry: teoretické nejednoznačnosti předpovědí kvantové chromodynamiky a na experiment H1 v DESY (v tomto urychlovači experti studovali srážky elektronů s protony, aby získali základní informace o struktuře hmoty na malých vzdálenostech). Jiří Chýla připravoval také teoretické nástroje pro popis srážek fotonů s protony.
Významný vědec v letech 2006–2011 koordinoval Centrum částicové fyziky, které výrazně ovlivnilo rozvoj oboru. Kromě toho se podílel na organizaci Fyzikálního ústavu AV ČR i Akademie věd samé, jako člen Akademické rady v letech 2009–2017 se věnoval otázkám vědní politiky – především vztahu AV ČR a vysokých škol a legislativním otázkám hodnocení a financování vědy.
prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc.
Ivana Pelanta přivedl do Fyzikálního ústav AV ČR zájem o tehdy novou problematiku „svítícího“ křemíku. Zúročil tak své předchozí zkušenosti s experimentálním zkoumáním luminiscenčních jevů v pevných látkách a s laserovou spektroskopií.
Později inicioval a zastřešil vybudování spektroskopické luminiscenční laboratoře s vysokým časovým rozlišením ve Fyzikálním ústavu AV ČR a zasloužil se o vývoj různých metod přípravy křemíkových nanokrystalů, které v současnosti patří mezi nejunikátnější nanomateriály.
Ivan Pelant je spoluautorem dvou patentů, řešil řadu českých i zahraničních grantů a spolupracoval s mnoha zahraničními pracovišti (Paříž, Canberra…). Zatímco bádal ve Fyzikálním ústavu AV ČR, vědecky i pedagogicky spolupracoval s Matematicko-fyzikální fakultou UK, odkud původně přišel jako docent experimentální fyziky. Někteří z jeho doktorandů dosáhli významných ocenění. On sám dostal v roce 2011 Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu (společně s Janem Valentou) za knihu Luminiscenční spektroskopie.