Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se podařilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců s českou účastí. Článek popisující inovativní řešení povrchové úpravy grafenových nanopásků vyšel v časopise Nature Chemistry.
Letošní ročník fotografické soutěže na téma Kouzlo fyziky je kromě stávajících i bývalých zaměstnanců FZU zaměřen na studenty středních škol. Každý soutěžící má možnost přihlásit maximálně 5 fotografií. Uzávěrka přihlášek je 31. října 2022.
Levitující vláček a nenewtonovská kapalina se staly opět hitem letošního ročníku Zažít město jinak. Uspěly tak v těžké konkurenci lákavé vůně palačinek a výborné kávy místního bistra. Pro dětské návštěvníky Fyzikální ústav připravil i speciální výběr tetování a hlavně večerní projekci na budovu FZU.
Čestné oborové medaile předala dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová dvěma vědeckým osobnostem z Fyzikálního ústavu. Akademie věd ČR ocenila za dlouholetou práci celkem 11 vědců a mezi nimi i prof. Jiřího Chýlu, CSc. a prof. RNDr. Ivana Pelanta, DrSc.
Špičkoví vyučující z 6 evropských zemí a Spojených států amerických se schází ve Společné laboratoři optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, aby společně uspořádali v řadě již jedenáctou letní školu v rámci mezinárodní sítě International Doctorate Network in Particle Physics, Astrophysics and Cosmology (IDPASC).
Gaussovo dělo, pozorování a zpracování planetkových zákrytů pomocí CMOS kamer či určování atomární struktury povrchů pomocí rozptylu iontů – to jsou vítězné fyzikální práce 44. ročníku celostátní přehlídky prací středoškolské odborné činnosti. Ocenění převzali studenti z rukou ředitele FZU Michaela Prouzy a jeho zástupce Antonína Fejfara.
Na 35. ročníku Mezinárodního turnaje mladých fyziků v rumunském Temešváru zastupoval Českou republikutým pěti středoškoláků, zastřešený Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Po pěti náročných kolech získali v mezinárodní konkurenci stříbrnou medaili a umístili se těšně za silným týmem Německa.
Před necelými pěti lety se Barbora Špačková s rodinou přestěhovala na postdoktorandskou pozici na Chalmers University of Technology do Švédska. Vyvinula tam unikátní metodu nanofluidní rozptylové mikroskopie, díky níž, jak sama říká, dokáže vidět věci, které ještě nikdo nikdy neviděl.
Budoucnost nanotechnologií, vývoje kvantových počítačů, ale i chemie a medicíny zásadním způsobem ovlivňuje chování velmi malých systémů velikosti řádově desítek až stovek nanometrů v obecně nerovnovážných podmínkách. Právě systémům této velikosti se věnovala srpnová mezinárodní fyzikální konference Hranice kvantové a mezoskopické termodynamiky 2022.
