Úspěšnost projektů Fyzikálního ústavu přesahuje průměry Grantové agentury ČR

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (FZU) obhájili loňský mimořádný úspěch při získávání grantů EXPRO udílených Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) a excelovali v úspěšnosti v juniorských grantech.

Průměrná úspěšnost podávaných projektů udávaná Grantovou agenturou ČR je v kategorii juniorských grantů 31,2%, zatímco vědci FZU dosáhli 50% úspěšnosti. U standardních GA ČR projektů byla průměrná úspěšnost žádostí 24,5% a naši vědci měli úspěšnost 29,9%. Projekty FZU v kategorii EXPRO dosáhly 33,3% úspěšnosti oproti 16,5% průměru Grantové agentury.

Fyzikální ústav získal v roce 2019 z celkového počtu 105 podaných žádostí 33 (viz tabulka níže). U mezinárodních projektů a LA projektů není počet dosud finálně stanoven, jelikož stále probíhá jejich schvalování. Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů k 25. listopadu 2019 a seznam všech úspěšných projektů lze nalézt zde.

Granty EXPRO

Pětiletou podporu pro základní výzkum v kategorii grantů EXPRO žádalo celkem 6 vědců Fyzikálního ústavu. I v letošní soutěži uspěly dva projekty Fyzikálního ústavu a s podporou excelence v základním výzkumu mohou počítat projekty Pavla Jelínka a Martina Schnabla.

Cílem projektu Pavla Jelínka je navrhnout, syntetizovat a charakterizovat 1D molekulární řetízky na površích s jedinečnými materiálovými vlastnostmi. Díky udělení finanční podpory se může tým Pavla Jelínka nejprve věnovat zkoumání organometalických polymerů, jejich magnetickému uspořádání a možnosti řídit redox stavy v řetězci. Následně se zaměří na možnost uzavření zakázaného pásu pi-konjugovaných polymerů blízkostí topologického fázového přechodu. Tato strategie by mu v zásadě měla umožnit překonat problém Peierlsova přechodu (dimerizace) za vzniku čistě kovových pi-konjugovaných polymerů. Pro syntézu molekulárních řetězců požadovaných vlastností s délkou desítek až stovek nanometrů použije chemii na površích za podmínek ultravysokého vakua (UHV). Jejich chemická struktura bude analyzována pomocí rastrovací mikroskopie s vysokým rozlišením s funkcionalizovanými hroty poskytující bezprecedentní prostorové rozlišení. Měření rastrovací mikroskopie budou doplněna dalšími technikami povrchové vědy, jako jsou elektronová difrakce a fotoemise, a podpořena teoretickou analýzou založenou především na teorii funkcionálu hustoty (DFT).

Martin Schnabl v projektu zkonstruuje a bude studovat teorii strunového pole popisující beznapěťovou strunu v anti-de Sitterově prostoru za pomoci holografické duality. Teorie strunných polí se rozvinula za posledních několik let do potenciálně velmi užitečného nástroje ke studiu zásadních témat teorie strun, například jak propojit klasická pozadí otevřených či uzavřených strun skrze kondenzaci tachyonů a jak odvodit existenci a studovat vlastnosti nových pozadí. Dlouhodobě se také soudí, že teorie strun se řídí obří kalibrační symetrií vyšších spinů, která by se měla plně projevit v limitě beznapěťové struny, a v nedávné době bylo v tomto směru dosaženo významného pokroku. Struktura teorie strunných polí by v této limitě měla být obzvláště jednoduchá a transparentní, neboť pole by se měla organizovat do multipletů, a kalibrační invariance by měla podstatně omezit povolené interakce.

Juniorské granty

FZU získalo v roce 2019 celkem pět juniorských grantů GA ČR. Juniorské grantové projekty jsou zaměřeny na excelentní mladé vědecké pracovníky, kterým tyto granty umožní realizovat vlastní nezávislý vědecký program v oblasti základního výzkumu se skupinou několika spolupracovníků.

Pavla Štěnclová uspěla s projektem zaměřeným na zkoumání interakce mezi povrchem diamantu (ve formě nanokrystalického diamantu a DLC vrstev) a biomolekulami pomocí metod FTIR a XPS spektroskopie podpořených AFM, SEM a WCA.

Petr Bednyakov získal projekt zaměřený na zjišťování magnetických vlastností indukovaných různými nositeli náboje a také v nabitých doménových stěnách ve feroelektrikách, což by mělo umožnit Petru Bednyakovi dosáhnout magnetoelektrické vazby a řízení režimu.

Václav Eigner uspěl s projektem zaměřeným na experimentální výzkum metal-organických sítí, vhodných pro napouštění jinými látkami (kapaliny, amorfní a špatně krystalizující látky) a studium procesu jejich napouštění a transformací. Výzkum Václava Eignera má potenciální využití při výzkumu a vývoji nových farmaceutických substancí.

Maksym Buryi získal podporu pro projekt nanoscintilátory na bázi ultrarychlých luminiscenčních struktur tvořených násobnými kvantovými jamami a komposity.

Sabir Ramazanov uspěl s projektem, v kterém se bude věnovat studiu implikací nestandardních modelů částic a gravitačních modelů pro kosmologii.