Slavistická diverzita, intersekcionalita a interdisciplinarita v New Orleansu

Za uplynulé dva pandemické roky jsme měli příležitost pozorovat, jak si akademická obec vypracovávala různé strategie pro pokračování ve vědecké práci navzdory mnoha omezením, která s sebou pandemie přináší. Organizátoři mnoha konferencí je (alespoň v prvním roce pandemie) rovnou zrušili nebo odložili na neurčito, jiné byly přesunuty do virtuálního prostředí. Některé organizační výbory se však po prvních měsících nejen adaptovaly na nové podmínky, ale zároveň měly dost optimismu, aby počítaly s prezenčním setkáním. Právě na takový přístup vsadila loni americká Asociace pro slovanská, východoevropská a eurasijská studia (The Association for Slavic, East European, & Eurasian Studies [ASEEES]) při organizaci svého 53. kongresu.

53. kongres ASEEES se konal 18. až 21. listopadu 2021 v New Orleansu a o čtrnáct dnů později (1. až 3. prosince) následovala jeho virtuální část. Z důvodu na posledních chvíli ohlašovaných nepřítomností byl pro některé prezenční panely navíc zvolen hybridní formát umožňující zapojení částí prezentací přes internet. Zatímco tato hybridní setkání bohužel často trpěla technickými a komunikačními hendikepy, organizátoři udělali vše pro to, aby prosincová virtuální část kongresu byla plnohodnotná a komfortní. Při sestavování programu se dbalo na přístupnost z různých časových zón, technická podpora byla dostupná už den před zahájením online programu, po celou dobu fungovala také virtuální zkušebna. Konala se dokonce i virtuální recepce. Za velkou výhodu je také třeba uznat, že většina příspěvků z virtuální části kongresu je členům asociace přístupná ke zhlednutí ve formě videonahrávky.

Během prezenčního úseku kongresu si účastníci mohli vybírat z deseti až patnácti simultánně probíhajících panelů, což je o dvě třetiny méně, než byli zvyklí z předpandemických časů, když se paralelně jednalo ve čtyřiceti místnostech najednou. Celkem se během prezenční a virtuální části konalo 606 zasedání, z toho 368 panelů, 153 kulatých stolů, 39 individuálních prezentací, jedno plenární zasedání, čtyři promítání filmů a 41 odborných setkání (mimo jiné setkání členů Czechoslovak Studies Association). Jedná se o velkou akci s nediskutabilně širokým tematickým záběrem. Příspěvky byly zařazeny do jedné z mnoha kategorií: antropologie, historie (s rozlišením několika podkategorií podle období a geografické oblasti), mezinárodní vztahy, židovská studia, literatura (komparatistika, středo- a jihoevropská literatura, ruská a eurasijská literatura), jazykověda, překlad a výuka jazyků, knihovnictví, politologie, ekonomie, religionistika, sociologie, městská studia, genderová/LGBTQ studia, digital humanities, média, umění. Zvláštní kategorií pak bylo zamyšlení nad stavem oboru a didaktikou v „slavistických, středoevropských a eurasijských studiích“.

Průvodním tématem kongresu byla diverzita, intersekcionalita a interdisciplinarita, kterou ve svém plenárním vystoupení tematizovala předsedkyně ASEEES v roce 2021 Sibelan Forresterová a také mnozí účastníci v panelech věnovaných mimo jiné antifašismu a střední/ východní Evropě (Antifascism and Central/Eastern Europe: Practicing an Ideal from the Interwar to the Present), diskurzům a praxi v oblasti zdravotního postižení (Cripping Eastern Europe: Disability Discourses and Practices), genderové občanské společnosti ve střední a východní Evropě („The Power of the Powerless“: Gendered Civil Society in Central and Eastern Europe: The Solution?) nebo genderu ve středoevropském prostoru v éře komunismu (Gendering Social[ist] Spaces: Gender in Central European Spaces during the Communist Era).

Na témata literárněvědné bohemistiky byl zaměřený celý prezenční panel Jewish Literature in Czech: Three Authors from Bohemia věnovaný třem židovským autorům: Siegfriedu Kapperovi, Egonu Hostovskému a Pavlu Eisnerovi. Jindřich Toman z Univerzity Michigan promluvil o první básnické sbírce Siegfrieda Kappera vydané v českém jazyce a o její recepci, Christopher W. Harwood z Columbia University prozkoumal modely židovské identity v románu Dům bez pána Egona Hostovského a Veronika Tuckerová z Harvardské univerzity hovořila o dvoujazyčnosti („dvou mateřských jazycích“) Pavla Eisnera a významu jeho volby češtiny jakožto cílového jazyka svých překladů pro prolomení mezí „jazykového ghetta“ německy mluvící židovské komunity.

Zamyšlení nad texty velikánů české literatury 20. století byla věnována dvě setkání ve virtuální složce kongresu. Panel nazvaný Vize Karla Čapka a jeho vliv na svět: interdisciplinární přístup (Karel Čapek’s Vision and his Impact on the World: Interdisciplinary Approach) otevřela Michelle Woodsová ze State University of New York at New Paltz svým příspěvkem na téma anglických překladů hry Ze života hmyzu, jejichž překladatelé měli jako rodné jazyky skotštinu a irštinu: Will a Edwin Muirovi. Karen von Kunes z Yale University věnovala pozornost psychologické interpretaci etického dilematu doktora Galéna v Bílé nemoci a Jan Čulík z University of Glasgow ve svém příspěvku polemickém vůči Robertu Pynsetovi a Robertu Porterovi „The Rationals Why Karel Čapek Still Matters“ navrhl aktualizované čtení Čapkovy tvorby.

V programu kongresu nechyběla ozvěna kulatého výročí prvního vydání Osudů dobého vojáka Švejka a Haškově knize byl věnován speciální kulatý stůl (online). Tento formát sice časově omezil délku příspěvků, připouštěl však účast více prezentujících, mezi něž patřil Marco Jaimes z University of Illinois at Urbana-Champaign, který nabídl několik interpretačních cest čtení zobrazení Františka Josefa v románu jako způsobu interpretace vztahu textu k habsburskému dědictví. Kevin McNamara z Foreign Policy Research Institute přesvědčoval o tom, že je nespravedlivé přiřadit Švejkovu charakteristiku aktivnímu a relativně násilnému českému národu. S přesvědčivou argumentací teze o opozici anekdotické stavby Haškovy knihy vůči velkým historickým příběhům přišel Daniel Webster Pratt z McGill University v Montrealu a Veronika Tuckerová zaměřila pozornost na debaty navazující na recepci postavy Švejka, které v 60. letech vedli Jan Grossman a Karel Kosík. Prezentační část setkání uzavřela Abigail Weilová z University of Pensylvania krátkým pojednáním o recepci Haškova románu a vzniku haškovského mýtu v Rusku.

Bohemistická témata se prolínala i mnohými jinými panely, jako například už zmíněný panel Gendering Social(ist) Spaces: Gender in Central European Spaces during the Communist Era, v němž se Libuše Heczková a Kateřina Svatoňová zaměřily na prostor hospody v tvorbě Ester Krumbachové a Naděždy Plíškové, nebo zazněla ve formě individuálních prezentací, například Alexeye Shvyrková z Columbia University, který se pozastavil nad Životem s hvězdou Jiřího Weila. Mimoliterární témata zaměřená na české problémy zajímala také panelisty z mnoha historických a kulturologických sekcí.

Kromě bohatého programu určitě stojí za zmínku jedna z doprovodných akcí kongresu, a sice prodejní výstava knih z nabídky nakladatelů a distributorů slavistické naučné a krásné literatury, kteří nabízeli knihy ze svých portfolií po celou dobu konání kongresu. Organizátoři zajistili také integrační prostor pro účastníky z řad studentů a pro ty, kteří se kongresu zúčastnili poprvé. Jistou integrační úlohu v kongresech ASEEES hraje také fakt, že organizátoři silně doporučují a podporují přihlášky spíše celých panelů než individuálních příspěvků, což po panelistech vyžaduje intenzivní komunikaci a společné organizační úsilí vynaložené měsíce před samotným kongresem. Vypsány jsou už termíny dalších několika ročníků kongresů, z nichž letošní se zaměřením na tematiku prekarity proběhne virtuálně v říjnu, a na přelomu listopadu a prosince prezenčně v Chicagu. Další ročníky se chystají ve Philadelphii (2023), Bostonu (2024) a Washingtonu (2025).

Asociace pro slovanská, východoevropská a eurasijská studia (The Association for Slavic, East European, & Eurasian Studies [ASEEES]) byla založena v roce 1948 jako Americká asociace pro rozvoj slovanských studií (The American Association for the Advancement of Slavic Studies), sídlí na Pittsburské univerzitě a čítá přes 3 200 členů. ASEEES také vede redakci recenzovaného časopisu Slavic Review, který vydává Cambridge University Press.

Vychází v České literatuře 3/2022.

Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek