|
|
Close Help | ||||||||||||||
3. 5. 2022
Mezinárodní tým vědců s českou účastí popsal v žurnálu Science zatím neznámý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování. Zjistil, že jednou z obranných strategií buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj cyklus pozastaví před začátkem dělení. To jim poskytne čas na opravu vážnějších poškození způsobených radioterapií.
25. 2. 2022
„Naše předchozí studium transgenních myších modelů prokázalo, že plektinové mutace ovlivňují schopnost buněk vytvářet funkční buněčné spoje například v epitelech střevní sliznice nebo jaterních žlučovodů,“ popisuje Martin Gregor.
22. 3. 2022
„Vše se zlepšuje, česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká v rozhovoru pro UK Forum biochemik a genetik Václav Pačes, který sice většinu profesního života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je po celou dobu v těsném kontaktu, vlastně již od dětství.
11. 3. 2021
Pravděpodobně každý z nás zná ve svém okolí někoho, kdo trpí alergií, nejčastěji na pyl, roztoče, pšeničný lepek, mléko nebo třeba oříšky. Rodiče malých dětí se u svých potomků také setkávají s kožní alergií (objevuje se až u pětiny dětí do šesti let). Obecně se alergie definuje jako nepřiměřená reakce imunitního systému na různé látky z okolí, původně zcela neškodné. Říká se jim alergeny a obvykle jde o bílkoviny rostlinného nebo živočišného původu.
16. 8. 2020
Ochutnávání světa dětmi se ukazuje jako důležitá část evoluce. Písek v puse je spolu s mikroby v něm důležitý pro budování obranyschopnosti a může chránit před vznikem autoimunitních nemocí. „Ve střevech jsou miliardy důležitých bakterií. Určité mikroby mohou zabránit rozvoji cukrovky 1. typu nebo roztroušené sklerózy,“ říká šéf výzkumného týmu z Akademie věd imunobiolog Dominik Filipp.
22. 4. 2019
Časopis TÝDEN pokračuje v seriálu, v němž ve spolupráci s Akademií věd ČR představuje nejvýznamnější tuzemské vědce. V desátém dílu hovoří ředitel Ústavu molekulární genetiky PETR DRÁBER. „Intenzivně se věnujeme třeba genetickým modifikacím drůbeže. Dílčí genetické úpravy totiž mohou vést ke zkvalitnění produkce drůbežího masa, ale i k tomu, že drůbež bude rezistentní k infekcím, například viru ptačí chřipky.“
14. 6. 2019
Epigenetika. Poměrně nový vědecký obor a hlavně termín, na který se odvolává spousta biologických, antropologických, sociologických, ale i psychologických studií. Zkoumá přenos informací mezi organismy z generace na generaci, avšak způsobem, kdy není informace uložena přímo v DNA (tím se zabývá genetika). „Spousta mechanismů, které se i v odborné literatuře označují za epigenetické, ve skutečnosti epigenetické vůbec nejsou,“ říká prof. Petr Svoboda (45), vedoucí oddělení epigenetických regulací z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
8. 9. 2018
Nikdo nezná opravdový potenciál metody CRISPR. Její použití ve výzkumu je revoluční, v medicíně však velkou neznámou. Pozměnit pár genů v Petriho misce je jako vylézt na Říp. Vyléčit člověka s cystickou fibrózou je let na Mars. Každý lék je třeba dopravit na místo určení a minimalizovat jeho vedlejší účinky. Na tom, aby se to povedlo, pracují tisíce laboratoří, a to ani nevíme, co se děje mimo obrazovky.
9. 4. 2020
21. 7. 2020
18. 9. 2019
22. 11. 2019
18. 8. 2019
6. 12. 2018
26. 4. 2016
16. 2. 2021
Rozhovor s imunologem Václavem Hořejším o tom, proč a jak může Covid-19 zaútočit i na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka.
12. 3. 2022
Rozhovor Olgy Ryparové s Petrem Svobodou o vědecké etice, falzifikaci výsledků a etických komisích na vědeckých institucích.
Expozice Fascinující genom …aneb jak rozsvítit rybu
Laboratoř pro děti CEITEC na Masarykově univerzitě, Petr Svoboda je původním spoluautorem projektu a členem představenstva společnosti Bioskop. IMG vlastní registrovanou ochrannou známku Bioskop a doménu bioskop.cz.
