Média v nedávné době přinesla dva rozhovory s antropoložkou Marií Heřmanovou na téma konspiračních teorií a influencerů na sociálních sítích.
V rozhovoru pro pořad Prostor X v týdeníku Reflex Marie Heřmanová rekapituluje základní pojmy. Influencery tak podle ní obecně rozumíme tvůrce obsahu na sociálních sítích, kteří jsou schopni se svými aktivitami uživit, případně díky značnému počtu sledujících uživatelů dokáží uplatňovat určitý vliv a budovat si vztah se svým publikem. To ve většině případů znamená značné úsilí při práci s obsahem, někteří tvůrci se ostatně podle Heřmanové sami vymezují vůči pojmu influencer a představě, že se jedná například o běžné focení tzv. selfie portrétů.
„V mém výzkumu se ukazovalo, že muži častěji komentují politiku, častěji se staví do pozice nějaké autority, častěji zdůrazňují svoji profesionální práci a tvorbu, nebo třeba umění, zatímco ženy se častěji staví do role kamarádek, více kladou důraz na komunitu,“ popisuje Heřmanová některé základní rozdíly mezi muži a ženami živícími se jako influenceři/ky. Z většího zaměření žen na každodenní témata a spotřebu také plyne skutečnost, že influencerky mívají zpravidla méně placená partnerství se sponzory.
Heřmanová naráží také na fenomén spirituálních influencerek, zajímajících se o různá ezoterická témata. Popisuje to jako hledání bezpečného prostoru, vytváření komunit mimo mainstreamové kanály. „Je to pro spoustu žen prostor, kde když zmíní určitou pochybnost, například o očkování, setkají se nějakým druhem pochopení. Když by to samé napsaly na Twitter, tak se jim ta m seběhne spousta lidí, kteří je označí za biomatky a ezodivoženky a rovnou se jim vysmějí. Ta komunita funguje místo, kde se ženy cítí, že mohou komunikovat otevřeně a bezpečně. To ale zase vede k tomu, že se utvrzují ve svých názorech překrývajících se s konspiračními teoriemi,“ vysvětluje antropoložka. „To je však princip šíření konspirací obecně. Internetové prostředí má tu vlastnost, že v něm velmi rychle najdete ty, kteří vidí svět podobně jako vy. Lidi, které byste pravděpodobně nepotkali v offline světě,“ doplňuje. Nejedná se tedy o specifikum konspiračních a spirituálních kruhů.
Téma tzv. konspirituality rozvádí Heřmanová také v rozhovoru pro pořad Hergot! Rádia Wave. V něm mluví například o tom, že ve virtuálním světě velmi často dochází k propojení konspiračních teorií se spirituálními narativy – oba přístupy totiž operují s holistickým viděním světa, tedy vnímají roli jednotlivce v rámci nějakého celku. Rovněž zdůrazňují osudovost, předurčení, na přístup k pravdě, která má být ostatním nějakým způsobem skrytá.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter