Archiv aktualit

Posílit vazby mezi vědeckými pracovišti AV ČR a metropolí a spolupracovat v široké oblasti podpory inovací v přírodovědných i humanitních disciplínách. To jsou hlavní cílem memoranda, které ve čtvrtek 6. října 2022 slavnostně podepsala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s primátorem hlavního města Praha Zdeňkem Hřibem.

Proč mají vlaštovky rády pořádek v hnízdě? A proč jsou některé samice nevěrné a jiné ne? Co činí samce atraktivní? Život oblíbených vlaštovek dlouhodobě monitorují vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Disponují unikátní databází, ve které mají například vzorky peří od více než 6000 ptáků. Tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum.

Patří k vědeckým špičkám, jejich výzkumy jsou originální a přinášejí zásadní poznatky do svých oborů. Charakteristika, jež spojuje všechny badatele, kteří od Akademie věd ČR obdrželi titul doktor věd. Seznam nositelů jednoho z nejvýznamnějších vědeckých titulů doctor scientiarum, zkráceně DSc., se 5. října 2022 rozrostl o deset členů. Mezi nimi je zástupce Národního muzea, Univerzity obrany a osm badatelů z pracovišť Akademie věd ČR.

Lomenice severočeských chalup, hrázděné statky na Chebsku, přikrčená roubená stavení na Valašsku – dnešní podoba těchto pokladů tradičního venkovského stavitelství je výsledkem dlouhodobého vývoje. Už od konce 19. století se jej snaží zachytit etnografové, architekti i umělci. Jejich práci představuje výstava Papírová ves, na které spolupracovali badatelé z Etnologického ústavu AV ČR, Národního muzea a ČVUT. Navštívit ji můžete v Národopisném muzeu Národního muzea v Praze.

Současnost před nás klade nelehké výzvy spjaté s překotnou migrací, pandemií covidu-19 a nyní především s válkou, rozpoutanou ruským režimem. Ve společnosti vzrůstá napětí. S o to větší naléhavostí je dobré obrátit pozornost k sociálním vědám, které mohou pomoci pochopit, co se děje a jaká se nabízejí řešení. Velkou práci v této oblasti odvádí Brněnská laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR, jejíž výzkumy na slavnostní přednášce v pondělí 3. října 2022 v Knihovně Akademie věd ČR představila její spoluzakladatelka Sylvie Graf.

Pozitivní vliv kojení a mateřského mléka pro zdravý růst a vývoj miminka jsou neoddiskutovatelné. Jaké faktory mohou ovlivnit kvalitu této blahodárné tekutiny? A jak dlouho by matky měly kojit? Odpovědi naznačují dvě nové studie českých vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Fyziologického ústavu AV ČR, které publikovaly odborné časopisy Biomedical Journal of Scientific & Technical Research a Food Chemistry.

Podrobné analýzy, validní informace a vědecké výzkumy by měly být hlavním podkladem pro tvorbu zákonů a politických rozhodnutí. Velká část veřejnosti i politiků u nás si přesto stále myslí, že důležitější než vědecké poznání je takzvaný selský rozum. O způsobech, jak podpořit znalostmi a evidencí podložené vládnutí a jak politikům a úředníkům umožnit využívat analýzy a modely, se diskutovalo 29. září 2022 v CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Panelová diskuze byla součástí třídenní konference projektu EUROMOD a pořádal ji akademický think tank IDEA v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.

Letošní Ceny předsedy Grantové agentury České republiky znamenaly velký úspěch pro vědce z Akademie věd ČR. Z pěti laureátů mají čtyři své domovské působiště právě na jejích ústavech. Ocenění si 29. 9. 2022 převzali Filip Šroubek z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Petr Plecháč z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Martin Reichard z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Na úvod své vědecké kariéry hledal Patrik Španěl organické sloučeniny v mezihvězdném prostoru. Pak se ale vrátil na pevnou zemi, mezi lidi. Jeho metoda hmotností spektrometrie, technologie sloužící k mimořádně přesnému měření látek v plynech, nachází již řadu let uplatnění v nejrůznějších oborech lidské činnosti: vylepšuje výrobu čipů, kontroluje produkci léků, stará se o bezpečnost přepravy, ale dokáže také odhalit některé nemoci z našeho dechu. Na jakém principu pracuje? A může v budoucnosti sloužit jako diagnostická metoda v medicíně? Pro odpovědi jsme se vydali do laboratoří v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Nestačí se jen dívat a poslouchat. Zapojte také čich, chuť a hmat a objevte nové zážitky spojené s vědou tak trochu jinak. Tento pátek 30. září se uskuteční další ročník oblíbené celoevropské akce Noc vědců 2022. Jako tradičně se účastní i badatelé a popularizátoři vědy z pracovišť Akademie věd ČR. Zkuste například, jak voní bouřka, jak chutnají řasy nebo si zahrajte laserové šachy.