Soudobé dějiny / CJCH, 2022 (roč. 29), číslo 2

2022 (roč. 29), číslo 2

Studie a eseje

Pomalé překračování tradičních mezí. Fašismus v první ČSR jako metodologický problém české, slovenské a československé historiografie z hlediska historiků „nového konsenzu“

Jakub Drábik

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):379-414 | DOI: 10.51134/sod.2022.022

Tato přehledová studie se zaměřuje na českou, slovenskou a československou historiografii fašismu a fašistických hnutí v meziválečném Československu. Její cílem je zmapovat, charakterizovat a kriticky analyzovat nejdůležitější práce na téma českého a slovenského fašismu v období první republiky od těch nejstarších až po současné. V záběru studie se tak v chronologickém sledu ocitají spíše publicistické texty meziválečné, poměrně rozsáhlá produkce z éry komunistického režimu, většinou více či méně zatížená ideologickými východisky, i početná a různorodá díla českých a slovenských historiků a historiček vzniklá od počátku devadesátých let. Autor přitom...

„Já a moje žena si děti přejeme!“ Populační politika SS na příkladu příslušníků Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava

Jan Vajskebr, Jan Zumr

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):415-440 | DOI: 10.51134/sod.2021.032

Autoři vycházejí z výzkumu personálního složení velitelského sboru Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava, který se realizuje v pražském Ústavu pro studium totalitních režimů. Hlásí se přitom k takzvanému novějšímu výzkumu pachatelů (neuere Täterforschung), který nevnímá příslušníky nacistické správy a bezpečnostních složek jako jednolitou masu, ale hledá mezi nimi jak společné, tak odlišné znaky. Svou studii věnují tématu populační politiky a rodiny uvnitř německého represivního aparátu v protektorátu a na konkrétních případech sledují, jak se jednotliví aktéři prostřednictvím různých strategií snažili naplňovat rigidní požadavky říšského vůdce...

Statistické modely ve výzkumu holokaustu. Mezioborový pohled na historické události na příkladu terezínského ghetta

Tomáš Jelínek, Tomáš Fedorovič, Štěpán Jurajda, Matěj Bělín

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):441-470 | DOI: 10.51134/sod.2022.003

Tato mezioborově založená studie demonstruje široké možnosti využití kvantitativních metod v historickém bádání, konkrétně při zkoumání holokaustu na území Protektorátu Čechy a Morava. Autoři zde představují první výsledky svého výzkumu zaměřeného na židovské vězně ghetta v Terezíně, ve kterém uplatnili vícerozměrné statistické modely k analýze unikátní databáze terezínských vězňů, jejímž základem je Terezínská pamětní kniha, vytvořená zásluhou historika Miroslava Kárného (1919–2001). Nejprve seznamují s některými příklady užití těchto inovativních přístupů, které se v západní historiografii objevují teprve v posledních dvou desetiletích,...

Českoslovenští slavisté v osidlech geopolitiky. Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu a dilemata mezinárodní spolupráce na výzkumu karpatské kultury mezi válkami

Milan Ducháček

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):471-511 | DOI: 10.51134/sod.2022.024

Studie se zabývá politizací vědy a měnícími se vztahy meziválečné Československé republiky a Sovětského svazu v souvislosti se sovětským vlivem na československou slavistiku a s důrazem na výzkum dialektologie, literatury, a zejména nářeční kultury oblasti karpatského oblouku. Autor proto zkoumá také postoj československých vědců k otázce ukrajinské kulturní a literární svébytnosti v rusko-sovětském a československém teritoriálním kontextu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Toto napětí se projevovalo mimo jiné v ediční politice Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi, který byl v roce 1928 založen jako samostatná sekce v rámci...

Světový názor a autorská (sebe)reflexe v české historiografii soudobých dějin

Antonín Kudláč

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):512-540 | DOI: 10.51134/sod.2022.021

Cílem studie je představit možnosti, jak na základě publikovaných autorských textů zkoumat světový názor historiků a historiček, zejména v oboru soudobých dějin, kde lze předpokládat vliv jejich hodnotového horizontu na interpretaci relativně nedávné minulosti. Autor nejprve vymezuje pojetí světového názoru vzhledem ke stanovenému záměru a zdůvodňuje analytické užití tohoto pojmu v historiografickém textu, v daném kontextu se také zamýšlí nad vztahem paměti, dějin a historiografie. Konstatuje, že poměrně málo českých historiků a historiček dosud reflektuje vztah (individuální či kolektivní) paměti a práce dějepisce, zvláště s ohledem na jeho pozici...

Materiály

Česká naděje na duchovní vlast

Jan Patočka

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):641-661

Tato rubrika přináší neznámý text významného českého filozofa Jana Patočky (1907–1977) z doby druhé republiky, který nevyšel v jeho sebraných spisech, spolu se třemi průvodními komentáři. Článek „Česká naděje na duchovní vlast“ byl publikován v časopise Naše vojsko 1. února 1939 a Patočka v něm reaguje na aktuální traumatickou situaci české společnosti po uzavření Mnichovské dohody a zániku masarykovské republiky. V prvním stručném komentáři Alexander Matoušek ukazuje význam tohoto článku v kontextu Patočkova filozofického díla, charakterizuje jej a základním způsobem interpretuje. Ve druhém komentáři Robert Krumphanzl...

Diskuse

Elegantne zvládnutá biografia

Adam Hudek

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):541-549

Recenzovaná biografia Zdeňka Doskočila V žaláři a vyhnanství: Ladislav Novomeský v éře stalinismu a poststalinismu (Praha, Nakladatelství Lidové noviny – Historický ústav AV ČR, v. v. i., 2020) približuje osud slovenského a československého básnika, novinára a politika Ladislava Novomeského (1904–1976). V medzivojnovej Prahe sa Novomeský zapojil do činnosti slovenského ľavicového kultúrneho zoskupenia DAV, počas vojny sa stal členom ilegálneho vedenia Komunistickej strany Slovenska, po vojne bol poslancom Národného zhromaždenia a ako povereník školstva a osvety členom slovenskej vlády. V roku 1951 bol zatknutý a v roku 1954 odsúdený...

Český historik o osudu slovenského intelektuála v meandroch dvadsiateho storočia

Elena Londáková

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):550-561

Příběh Ladislava Novomeského s otevřeným koncem…?

Markéta Devátá

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):562-568

Recenzovaná biografie Zdeňka Doskočila V žaláři a vyhnanství: Ladislav Novomeský v éře stalinismu a poststalinismu (Praha, Nakladatelství Lidové noviny – Historický ústav AV ČR, v. v. i., 2020) přibližuje osud slovenského a československého básníka, novináře a politika Ladislava Novomeského (1904–1976). V meziválečné Praze se Novomeský zapojil do činnosti slovenského levicového kulturního uskupení DAV, za války se stal členem ilegálního vedení Komunistické strany Slovenska, po válce byl poslancem Národního shromáždění a jako pověřenec školství a osvěty členem slovenské vlády. V roce 1951 byl zatčen a v roce 1954 odsouzen v politickém...

Recenze

Socializmus v Československu ako historický fenomén

Juraj Marušiak

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):569-579

Recenzent konštatuje, že monografia Jana Rychlíka Československo v období socialismu 1945–1989 (Praha, Vyšehrad 2020) je po takmer tridsiatich rokoch prvou plnohodnotnou odbornou syntézou československých dejín v dobe od druhej svetovej vojny do pádu komunistického režimu. Na rozdiel od iných doterajších diel podobného zamerania známy český historik a odborník na dejiny česko-slovenských vzťahov patrične zohľadňuje slovenský rozmer vnútropolitického vývoja, pričom vývoj v Československu porovnáva aj so situáciou v iných štátoch sovietskeho bloku. Autor vychádza z aktuálneho archívneho výskumu a bohatej znalosti literatúry, pričom problematizuje...

Kmen s mnoha planými výhonky

Šimona Löwensteinová

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):580-589

Kniha historika Jana Rataje a politologů Miloše Dlouhého a Antonína Háky Proti systému! Český radikální konzervativismus, fašismus a nacionální socialismus 20. a 21. století (Praha, Auditorium 2020) souhrnně pojednává o mnohotvárném fenoménu krajní politické pravice v Československu a České republice od roku 1918 do současnosti. Zahrnuje v první části období první a druhé Československé republiky, Protektorátu Čechy a Morava a válečné Slovenské republiky, v druhé části pak období obnovené československé a české demokracie od počátku devadesátých let, s důrazem na vývoj v jednadvacátém století. Přes jistou rozdílnost ve způsobu zpracování i časovou...

Kontinuity marxistického myšlení

Vlastimil Hála

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):590-600

Obsáhlá monografie polského historika idejí Andrzeje Walického Marxismus a skok do království svobody: Dějiny komunistické utopie (Praha, Argo 2020) je překladem původního vydání Marksizm i skok do królewstwa wolności: Dzieje komunistycznej utopii (Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1996) a představuje podle recenze velmi seriózní pokus o komplexní výklad geneze marxistického myšlení od jeho „klasiků“ přes leninismus a stalinismus po starší i novější revizionismus. Autor hledá předpoklady pozdějšího vývoje marxismu už u Marxe a Engelse, všímá si ale hlavně implicitních souvislostí a zdůrazňuje spíše kontinuity marxistických...

Historie krušnohorského uranu v nesouměrné české a německé optice

Tomáš Dvořák

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):601-606

Publikace českého historika Zbyňka Zemana a jeho německého kolegy Rainera Karlsche Na uranu záleží! Středoevropský uran v mezinárodní politice 1900–1960 (Praha, Academia 2020) je překladem anglického vydání Uranium Matters: Central European Uranium in International Politics, 1900–1960 (Budapest – New York, Central European University Press 2008) a její originál vyšel německy v roce 2002. V důsledku tohoto časového odstupu je práce v některých ohledech zastaralá oproti současnému výzkumu. Zabývá se historií těžby a zpracování uranové rudy v krušnohorské oblasti při česko-německé hranici, jak ale recenze upozorňuje, nejedná...

Sluhové dvou pánů? Právnická fakulta Humboldtovy univerzity v letech 1945-1989

Petr Kreuz

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):607-616

Recenzovaná kniha pod titulem Diener zweier Herren: DDR-Juristen zwischen Recht und Macht (Berlin, Ch. Links 2020), jejíž autorkou je americká právní vědkyně německého původu Inga Markovitsová, pojednává o dějinách a každodennosti Právnické fakulty Humboldtovy univerzity v Berlíně v letech 1945 až 1989. Autorka pohlíží na vývoj východoberlínské právnické fakulty a její učitele ze tří odlišných úhlů pohledu: Zaprvé sleduje přizpůsobování fakulty komunistické diktatuře a její ideologii, které bylo završeno na přelomu padesátých a šedesátých let. Zadruhé se snaží vystopovat projevy neochoty k takovému přizpůsobování a zatřetí se pokouší postihnout...

Mezi Maputem, Lisabonem, Moskvou a Prahou. Autobiografie přední portugalské komunistky

Marta Edith Holečková

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):617-621

Autobiografie portugalské komunistické intelektuálky a političky Cândidy Ventury Můj rozchod s komunismem (Praha, Ústav pro studium totalitních režimů 2020) vyšla původně portugalsky pod titulem O „Socialismo“ que eu vivi: Testemunho de uma ex-dirigente do PCP (Lisboa, O Jornal 1984). Recenze představuje neobyčejný životní příběh autorky, která se narodila roku 1918 v dnešním mosambickém hlavním městě Maputu, po vstupu do Portugalské komunistické strany se zapojila do ilegálního odporu proti Salazarově diktatuře v Portugalsku, stala se členkou stranického vedení a v první polovině šedesátých let byla vězněna. Po propuštění...

Orálněhistorické sondy do polistopadové firemní kultury

Josef Havránek, Štěpán Truhlařík

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):622-628

Lenka Krátká svou knihu Letos musíme být spokojenější než loni! Proměny české firemní kultury po roce 1989 (Praha, Karolinum 2019) založila na orální historii, konkrétně na analýze svých rozhovorů se třemi desítkami respondentů, kteří byli v devadesátých letech zaměstnáni v managementu českých a československých poboček zahraničních firem, většinou ve finančním sektoru a informačních technologiích. Záměrem autorky je s pomocí konceptu gouvernementality Michela Foucaulta poodkrýt konstituování neoliberální subjektivity ve zdejší postsocialistické společnosti a prozkoumat míru disciplinace spjatou s novými mocenskými vztahy ve firemním prostředí....

Překvapivě svěží biografie Mussoliniho i po šedesáti letech

Marek Šmíd

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):629-633

Kniha Mussolini: Vzestup a pád duceho (Praha, Argo 2020) z pera mimořádně plodného a čtenářsky úspěšného britského historika Christophera Hibberta je překladem anglického originálu Mussolini: The Rise and Fall of Il Duce (London, Longman 1962). Recenzent zdůrazňuje, že kniha sice nezohledňuje novější historický výzkum, ale za šedesát let od prvního vydání téměř nezestárla a patří k nejzdařilejším biografiím Benita Mussoliniho (1883–1945). O kariéře italského fašistického diktátora pojednává komplexně a v širších historických kontextech, i když se soustředí hlavně na poslední tři roky jeho života, a je napsána svěžím, poutavým stylem....

Óscar „býčí hlava“ mezi Afrikou, Paříží a Olomoucí

Hana Bortlová-Vondráková

Soudobé dějiny / CJCH 2022, 29(2):634-640

Paralelně dvojjazyčná španělsko-česká publikace Óscar Domínguez en Checoslovaquia / v Československu 1946–1949 v edici Pavla Štěpánka a Isidra Hernándeze Gutiérreze (Tenerife, Tenerife Espacio de las Artes 2020) je současně katalogem ke stejnojmenné výstavě, uspořádané v uvedeném tenerifském muzeu od října 2016 do května 2017. Španělský malíř Óscar Domínguez (1906–1957) pocházel z hlavního města Kanárských ostrovů a v Paříži se připojil k mezinárodnímu surrealistickému hnutí. V letech 1946 až 1949 navštěvoval Československo, účastnil se zde několika výstav a stýkal se s místními umělci. Z této doby pochází velké množství jeho...