Věda na dosah Akademie věd ČR

Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje čtení a psaní školáků.  Aktuálně realizuje výzkum s cílem pomoci předcházet neúspěchům v oblasti čtenářské gramotnosti u dětí na 1. stupni základních škol. Proč je důležitá i takzvaná předčtenářská gramotnost a jak ji mohou děti trénovat? Jak se zkoumá čtení u předškolních dětí, které ještě neumí číst? Co vše se díky čtení učíme a jak nám to pomáhá ve školní i pracovní kariéře?

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem pokrokového Brita? A proč Jan Kotěra s Tomášem Baťou nakonec nepostavili zahradní město ve Zlíně? K poslechu i na procházku po stopách českých zahradních měst a zahradních předměstí vás zve další epizoda podcastu Věda na dosah.

Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech menšin? A proč u nás není obvyklé vnímat lidská práva kriticky? Poslechněte si rozhovor s vedoucím Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA), který prozradí i to, čím v životě vyvažuje roli akademika a jak vnímá své studenty.

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. Ptáme se ho, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko, jak se opeřenci učí svůj “mateřský jazyk” a jestli a jak jim školu komplikují lidé. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které ptačí druhy se rády předvádějí.

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu?

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých časech? Vydejte se za příběhy českých chalupářů v poslední epizodě letní série podcastu Věda na dosah.