UKÁZKOVÉ ČÍSLO ČČF ZDARMA [zde]

ČČF v PDF v roce 2022 zdarma

Vážení čtenáři Československého časopisu pro fyziku, snížili jsme cenu elektronického předplatného na rok 2022 na 0,- Kč.

Facebook a twitter ČČF

Facebookovou stránku našeho časopisu najdete zde. Twitter (neboli @proFYZIKU) najdete zde.

3 čísla zdarma

Ke každému novému předplatnému nabízíme zdarma tři tištěná čísla Čs. čas. fyz. z ročníku 2021 a nebo staršího. Pomocí „vyhledávání” si vyberte libovolná čísla a objednejte si je e-mailem či telefonicky. Zdarma je zašleme na vámi uvedenou adresu.

Dárkové předplatné

Darujte svým blízkým dárkové předplatné Československého časopisu pro fyziku. Obdržíte individuální dárkový certififikát. Více zde.

Archiv již od 1997

Archiv PDF našeho časopisu jsme zpětně rozšířili i o rok 1997 (svazek 47). Ve "vyhledávání" jsou tedy předplatitelům přístupné plné texty všech článků ve formátu PDF od čísla 1/1997 až dodnes.

Aktualizace těchto stránek proběhla
19. 9. 2022

Zde si můžete prohlédnout ukázku z aktuálního čísla ČČF 4/2022.

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky vás srdečně zve na setkání pořádané u příležitosti 150. výročí založení časopisu pro fyziku, které se bude konat v pondělí 24. 10. 2022 ve 14.00 v přednáškové místnosti budovy SOLID21 v areálu FZU na Slovance. Československý časopis pro fyziku je nástupcem Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky, který byl vydáván Jednotou československých matematiků a fyziků od roku 1872.
Pozvánka na akci zde.

Vážení čtenáři, v roce 2022 žlutý časopis slaví 150 let od zahájení vydávání svého předchůdce Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky – takovou tradici stojí za to udržet! Jistě jste zaznamenali, že od počátku roku 2020 je elektronická verze Čs. čas. fyz. otevřena (včetně archivu) všem zájemcům zdarma (po bezplatné registraci). Časopis však budeme i nadále tisknout – nejen z důvodu zachování 150leté tradice, ale především naše věrné čtenáře.
V 72. ročníku se opět objeví pestrá paleta témat v rubrikách:

• Fyzikální vzdělávání
• Aktuality a přehledné Referáty
• Zprávy o událostech, diskusní Otázky a názory, Rozhovory
• Vyprávění o historii fyziky a významných osobnostech atd.

Při příležitosti 120. výročí narození Wernera Heisenberga (* 5. 12. 1901) reprodukujeme rozhovor, který se slavným fyzikem vedli 22. května 1968 v Praze Zdeněk Málek a Jan Fischer.

Jan Fischer, Zdeněk Málek:
S prof. dr. Wernerem K. Heisenbergem o problémech současné fyziky,
Čs. čas. fyz. A 19, 93–96 (1969).

Dne 6. října v poledne byli oznámeni laureáti letošní Nobelovy ceny za fyziku. Po loňské ceně za kosmologii a exoplanety zamířila letošní cena opět do vesmíru a to přímo do černého, tedy do černé díry. Polovinu získal Roger Penrose (*1931), slovutný teoretický fyzik, za teoretické práce o černých děrách. Druhá polovina patří dvojici Reinhard Genzel a Andrea Ghez za prokázání existence masivní černé díry v centru naší galaxie na základě pozorování pohybu nejbližších hvězd (i díky adaptivní optice, o které se můžete dočíst ve 4. a 5. čísle 70. ročníku Čs. čas. fyz.). Možná byl motivací Nobelovy komise pro tuto volbu strach, aby další eminentní fyzik (po Stephenu Hawkingovi) nezesnul dříve, než dojde jeho obor na čelo dlouhé řady čekatelů.
Při příležitosti této Nobelovy ceny reprodukujeme rozhovor, který vedl pro Čs. časopis pro fyziku Jiří Bičák v Londýně před 52 lety s a W. B. Bonnorem a R. Penrosem.

J. Bičák:
S W. B. Bonnorem a R. Penrosem o matematice, relativitě a „brain drainu“,
Čs. čas. fyz. A 19, 210 (1969).

V roce 2020 vstupuje Čs. časopis pro fyziku do svého 70. ročníku.
U člověka, který se v plné síle dožije takového věku, by to byl důvod k velké oslavě. Proč nedat nějaký dárek k narozeninám také časopisu? Co myslíte, že by ho mohlo nejvíce potěšit? My se domníváme, že největší radost bude mít, když o něj bude mít zájem co nejvíce čtenářů (a autorů), kteří si v duchu řeknou: „ten časopis je opravdu užitečný a je dobře, že existuje!“ Proto (ale nejen) jsme se rozhodli od 1. čísla 70. ročníku otevřít přístup k elektronické verzi Čs. čas. fyz. zdarma. Stačí si zřídit přístupové jméno a heslo a můžete se začíst nejen do aktuálního čísla, ale vyhledat si i starší články až do roku 2000.

Teoretický fyzik František Záviška (18. 11. 1879 Velké Meziříčí – 17. 4. 1945 Gifhorn) byl důležitou postavou československé teoretické fyziky v období první republiky, kdy vedl Ústav a seminář pro theoretickou fysiku Karlovy university. Sice po sobě nezanechal tak výraznou stopu ve světové vědě jako jeho starší kolega Čeněk Strouhal (Strouhalovo číslo), ale byl vynikajícím učitelem a vychoval celou generaci fyziků (Viktor Trkal, Zdeněk Horák, Miroslav Brdička, Ladislav Zachoval atd.) Byl také důsledným zastáncem nových fyzikálních teorií (Einsteinova teorie relativity a gravitace) a bojovníkem proti chybným myšlenkám (polemika s Václavem Posejpalem ohledně „světového éteru“ apod.). Matematicko-fyzikální fakulta UK připomenula 140 let od Záviškova narození vydáním pamětní medaile a výstavou – o tom budeme referovat v příštím ročníku Čs. čas. fyz. Zde zatím přinášíme úspěšnou Záviškovu popularizační knihu z roku 1925 „Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační“.

F. Záviška:
Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační,
JČMF, Praha 1925

Rovné stovky let by se 9. května 2019 dožil prof. ing. Čestmír Šimáně, DrSc., nestor jaderných oborů na našem území. Určující pro jeho životní dráhu bylo jednak setkání s knihou Vladimíra Majera Radiochemie za války během totálního nasazení a pak především pobyt na pařížské Collège de France v laboratoři jaderné chemie vedené profesorem Frédericem Joliotem-Curiem. Popis tohoto pobytu v Paříži je součástí Šimáněho knihy Frédéric Joliot-Curie z roku 1980. Tento text zde reprodukujeme. Vřele také doporučujeme pozdější vzpomínkovou knihu: Č. Šimáně: Život mezi atomy aneb jak to všechno u nás i jinde začínalo. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., Řež 2005.

Č. Šimáně:
Frédéric Joliot-Curie,
Horizont, Praha 1980, kapitola Collège de France, str. 7 – 27.

Snad se na mě nebudou Vontové zlobit, že jsem si půjčil část jejich hesla, ale je skutečností, že náš časopis definitivně přijal žlutou obálku před padesáti lety [podrobněji o tom psal Jiří Janta před 15 lety, Čs. čas. fyz. 54, 99 (2004)]. Oživení časopisu změnou spolupracovníků a nastavením nové koncepce nastalo po nástupu Zdeňka Málka na pozici vedoucího redaktora v roce 1967. Souběh s událostmi roku 1968 v Československu je tedy spíše náhodný. Nechci se nyní pokoušet o nějaký hlubší rozbor tehdejších změn časopisu, ale pouze uvedu dva krátké „novoroční“ texty. Zdeněk Málek se tu pokouší nastínit své myšlenky o roli časopisu a mě zaujalo, že zcela souzní s mými představami… je to jako bych to napsal sám. Není to podivné, vždyť společenské uspořádání i organizace a problémy vědy už jsou úplně jiné?

Jan Valenta

Čs. čas. fys. 18 (1968), str. 596
Zprávy

Do ročníku 1969 vstupuje tedy Čs. čas. fys. s nově formulovanou koncepcí, kterou si experimentálně vyzkoušel již v r. 1968 a kterou od 1. čísla 19. svazku doplní i některými změnami ve výtvarné úpravě. ¹) Přitom prohlašuje, že má vysoké aspirace:
1. Chtěl by se stát užitečným informátorem našich fysiků pracujících na vysokých školách, ve výzkumných ústavech a v průmyslu, a to nejen na stolech v jejich pracovnách, kam dosud pronikal při jednom výtisku na instituci jen s velkým zpožděním a zřídka, ale i na jejich pracovních stolech doma; chtěl by dosáhnout toho, aby jej fysikové začali považovat za svůj časopis a viděli v něm svého prostředníka.
2. Chtěl by přinášet některé cenné informace těm pracovníkům, kteří fysikální výsledky a metody svou výzkumnou a vývojovou prací aplikují; tedy zejména ostatním přírodovědcům a inženýrům technických směrů.
3. Chtěl by nalézt čtenáře i mezi těmi profesory středních škol a těmi studenty vysokoškoláky, kterým se stala fysika hlubokým životním zájmem.
4. Chtěl by dosáhnout toho, abyste do všech jeho oddílů rádi sami přispívali.
Došlo 12. 5. 1968

Zdeněk Málek
Ústav radiotechniky a elektroniky ČSAV, Praha

Poznámka:
Pro potřeby čtenářů a přispěvatelů bude k příštímu číslu připojena v nové výtvarné úpravě příloha obsahující tuto redakční informaci o koncepci Čs. čas. fys., směrnice pro autory a korektorské značky.

¹) Tuto koncepci a změněnou výtvarnou úpravu schválila na své schůzi dne 20. června 1968 nová redakční rada časopisu.

Čs. čas. fys. A 19 (1969), č. 1, str. 134
Novoroční otázky

Nestojí vždycky za to, bránit se třebas i drobnými činy rozkladné apatii? Redakční kruh tohoto časopisu je si vědom omezeného významu svého úsilí vydávat fysikální periodikum, které by různí odborníci s hlubším fysikálním zájmem měli rádi po ruce doma pro trvalejší užitečnost jeho obsahu. Ani snahu vytvářet z něho tribunu názorů (nejen fysikálních) a společného prostředníka nelze jistě přeceňovat. Patrně není ani příliš nadějné usilovat v této době o obnovení staré stavovské tradice široké obce soukromých odběratelů. Ale nepokoušíme se vlastně všichni, co žijeme v tomhle místě světa, o něco nepříliš nadějného? A tak si myslíme, že akce nultých výtisků, jejichž vydání prý bylo při dnešním přetížení polygrafie nemožné a rozeslání administrativně neproveditelné, které však nakonec vyšly zdarma a byly včas rozeslány více než pěti tisícům adresátů (např. 720 jednotlivcům, 18O ústavům, 50 katedrám, 700 závodů, 600 škol, 210 našim a 1120 zahraničním knihovnám), může svou naivitou vzbudit jistou sympatii. V nakladatelství se to již podařilo, takže tohoto prvního čísla byl vytištěn značně větší náklad. Zbývá otázka: Nezíská tato nerozvážnost dodatečně také Vaši podporu?

Red.