Spojit školu, smysluplnou práci a důležitou praxi – právě to umožňuje vysokoškolským studentům Rozvojové centrum Radius. U jeho zrodu stály tři ústavy Akademie věd spolu se dvěma univerzitními pracovišti – Univerzitou Palackého v Olomouci a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým vědců pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
Laserový systém BIVOJ je znovu rekordmanem a v tuto chvíli má světově nejvyšší střední výkon v oblasti vysokoenergetických laserů (>1 J) s vysokým středním výkonem. V tomto roce se jedná již o jeho druhý světový rekord. Při konverzi do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulsy o vlnové délce 515 nm s energií vyšší než 68 J při opakovací frekvenci 10 Hz.
Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován.
Vědci Akademie věd uspěli v druhém ročníku soutěže JUNIOR STAR Grantové agentury ČR a z celkového počtu podpořených 16 projektů tvoří polovinu. Ve velké konkurenci o granty uspěli letos za náš ústav Prokop Hapala a Dominik Kriegner. Fyzikální ústav a ČVUT tak mají shodně dva oceněné vědce a následují Masarykovu univerzitu, která získala tři projekty.
Deset let, čtyři světové rekordy, jeden vizionář. Laserové centrum HiLASE slaví první dekádu.
Letos je tomu právě 10 let, co Evropská komise a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky schválily realizaci dvou unikátních laserových výzkumných projektů ELI Beamlines a HiLASE.
Jak mohou fyzikové přispět k problematice lékového poškození jater? Třeba zapojením nejmodernějších zobrazovacích technik, jak to udělali vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V rámci mezinárodního týmu složeného z expertů z různých oborů se zapojili do výzkumu, který přináší nové poznatky a přístupy v problematice lékového poškození jater. Zároveň vede i k vytvoření modelu tohoto orgánu, který by se dal využít k včasnému odhalení lékové toxicity. Výzkum publikoval prestižní časopis Journal of Hepatology.
Začátkem března 2021 ohlásil experiment TOTEM z cernského urychlovače LHC dohromady s experimentem D0 z bývalého urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab objev Odderonu - zvláštní formy hmoty, která je tvořená stavy složenými z alespoň tří gluonů a která byla předpovězena před více než 50 lety.
