Zemědělství dnes bojuje s klimatickými změnami, vysokou cenou hnojiv i dalšími problémy. Jak může s jejich řešením pomoci věda? O tom mluvil Jaroslav Doležel v rozhovorech pro dva ekonomické magazíny.

Profesor Doležel vybudoval a řadu let vedl Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin na olomouckém pracovišti našeho ústavu. Je také koordinátorem projektu Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost a laureátem Národní ceny vlády Česká hlava.

Naše genomické centrum skvěle propojuje špičkový základní výzkum dědičné informace s jeho praktickými aplikacemi v zemědělství.

Využívat nové vědecké poznatky a technologie je dnes pro zemědělství důležitější než kdy předtím. V Evropě však tento proces brzdí zastaralá legislativa, která prakticky znemožňuje pěstování geneticky modifikovaných plodin.

Profesor Jaroslav Doležel je světově uznávaným odborníkem na analýzu genetické informace rostlin. Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR.

Stane se Evropa muzeem zemědělství, nebo dá prostor moderním šlechtitelským metodám, jako jsou třeba takzvané genetické editace?

Jak získat novou generaci odrůd zemědělských plodin, která bude mít kromě vysokých výnosů také větší odolnost vůči nepříznivým podmínkám nebo nižší nároky na hnojení?

Proč jsme přestali myslet na zadní kolečka a ohrozili tak svou potravinovou bezpečnost? Čím je Mendel inspirativní pro dnešní genetiky?

O těchto a dalších tématech se více dozvíte ve dvou rozhovorech s Jaroslavem Doleželem.

První z nich publikoval časopis Finmag 13. srpna 2022: Bez editace genomu rostlin by z Evropy bylo muzeum zemědělství, říká Doležel.

Druhý vyšel 19. srpna 2022 v magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Zapomínáme na zadní kolečka, říká rostlinný genetik Doležel.