Dnešní oznámení Královské švédské akademie věd o udělení Nobelovy ceny za fyziku trojici Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger je nečekané, ale naprosto zasloužené. Všichni tři laureáti se zásadním způsobem přičinili o významný vědecký pokrok, a to hned v několika směrech.
Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr v rámci obecné teorie relativity. Druhá část ceny míří k německému vědci Reinhardu Genzelovi a Američance Andree Ghezové za jejich objev supermasivní černé díry v centru naší galaxie.
Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Připomeňme dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály důležité role.
Letošní pětapadesáté zasedání Akademického sněmu nejenže bylo jubilejní, ale také odkazovalo k mimořádnému vědeckému výročí a zveřejnilo udělení prestižního grantu ERC.
Kanadsko-americký fyzik a kosmolog James Peebles a švýcarští vědci Michel Mayor a Didier Queloz jsou novými nositeli Nobelovy ceny za fyziku.
Hostem pořadu Studio ČT24 byl Jiří Grygar, vedoucí vědecký pracovník z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR.
Mezinárodní konference se zabývala nejnovějšími poznatky souvisejícími s chováním velmi malých systémů o velikosti desítek až stovek nanometrů
O Nobelovu cenu se podělí tři vědci. Jedním z nich je i otec myšlenky vzniku výzkumného centra ELI a lídrem přípravné fáze projektu, Gérard Mourou
Článek v online magazínu Týden o udělení Nobelovy ceny Gérardu Mourouovi, duchovnímu otci projektu ELI. Původním Mourouovým konceptem bylo vybudování jedné laboratoře, nikoli tří v různých zemích.
