Česká literatura 68, 2020/1

Studie / Studies

Klára Čermochová [Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; klara.cermochova@ff.cuni.cz]

Tónický verš a čeština

Práce popisuje metrickou strukturu tónického verše a jeho místo v soustavě versifikačních systémů. Autorka porovnává definice tohoto typu verše u českých a zahraničních a autorů a zkoumá důvody jejich odlišností. Popisuje kategorii izochronie taktů jako vlastnost jazyka, z níž tónický princip vychází a představuje pojetí tónismu v polštině, angličtině, ruštině a němčině. V další části shrnuje dobovou i současnou recepci textů šesti českých autorů (F. L. Čelakovského, K. J. Erbena, P. Bezruče, F. Gellnera, O. Theera a J. Kainara), jejichž verš někteří teoretici za tónický považují, případně se o něm v tomto smyslu v minulosti diskutovalo. Poslední kapitola práce je věnována problematice překladů tónických veršů do češtiny a souvislosti tónismu s metrickou základnou jiných typů verše, a také zvukovému charakteru tónického verše obecně. Cílem této práce není v prvé řadě prokázání či vyvrácení existence českého tónického verše či jeho výskytu u konkrétních autorů. Daleko spíše v ní jde o předestření možných náhledů na tuto metrickou kategorii a hledání odpovědí na to, co je a má být obecným měřítkem výskytu konkrétní veršové formy v národní literatuře a jaký je význam objektivně zjistitelných rysů verše a na druhé straně národního, kulturního, historického i literárně-historického kontextu pro jeho finální určení, a tím i interpretaci celého básnického textu.

Tonic verse and Czech

This paper describes the metric structure of accentual verse and its place in the panoply of versification systems. The author compares the definitions of this type of verse for both Czech and foreign authors and examines the reasons behind their differences. She describes the category of time isochrony as a feature of a language in which the tonic principle operates and presents the concept of tonism in Polish, English, Russian and German. The next section summarizes the period and contemporary reception of texts by six Czech authors (F. L. Čelakovský, K. J. Erben, P. Bezruč, F. Gellner, O. Theer and J. Kainar), whose verse is either considered by some theorists to be accentual or which has been discussed in this light in the past. The final chapter focuses on the issues surrounding translations of accentual verse into Czech and the association between tonism and the metric base of other types of verse, as well as the aural nature of accentual verse in general. It is not primarily the aim of this paper to prove or refute the existence of Czech accentual verse or its usage by particular authors. What is far more important here is the presentation of possible views of this metrical category and the quest for an answer to: a) what is and should be a generally applicable yardstick for the occurrence of a specific verse form in national literature, and b) what is the importance of objectively identifiable features of verse and on the other hand the national, cultural, historical and literary-historical context for its final designation, and thus also for the interpretation of entire poetic texts.

Alena Šidáková Fialová [Ústav pro českou literaturu AV ČR; fialova@ucl.cas.cz]

Sborník Prameny víry — pokus o protektorátní aktivistickou literaturu

Studie se zabývá sborníkem Prameny víry z roku 1943, jenž obsahuje patnáct povídek, vítězů literární soutěže nazvané Nový zítřek. Cílem bylo publikovat texty, které měly zobrazovat život v protektorátu v duchu nacistické propagandy. Inicioval ji aktivistický novinář Rudolf Novák, dosazený do nakladatelství Leopold Mazáč nacistickými úřady, v létě roku 1942. Soutěž obeslali převážně mladší autoři, kteří dosud nepublikovali, anebo vydávali nekomplikované prózy z oblasti populární literatury. Jediným známějším přispěvatelem byl Vojtěch Rozner. Přestože povídky měly umělecké ambice, žádná z nich nedosáhla vyšších uměleckých kvalit. Studie se věnuje zejména popisu a interpretaci motivů a témat nacistické propagandy, které se v těchto textech více či méně skrytě objevují. Téměř všudypřítomné je téma tzv. nové Evropy a jejího budování. V povídkách se často objevuje motiv dítěte jakožto budovatele nového světa, ve dvou textech je přítomné také antisemitské téma, charakterizující rasově čistou nacistickou Evropu. Budování je spojeno s tématem dělnické práce a sociální spravedlnosti: dělníci se mají v Nové Evropě lépe, radostně pracují v kamarádském kolektivu a jejich práce je spravedlivě oceněna. Několik povídek se snažilo také v aktivistickém duchu interpretovat nedávné události: sociální rozpory první republiky, její rozpad a vznik protektorátu. Nejasná byla otázka tzv. nového českého vlastenectví. Zatímco aktivističtí žurnalisté a propagandisté si pod ním představovali identifikaci s jednotnou nacistickou Evropou, autoři analyzovaných povídek zdůrazňovali motiv pragmatické záchrany národa a touhu dočkat se lepší budoucnosti. Podobnou soutěž se v následujících letech již nepodařilo zopakovat, a tak Prameny víry zůstávají ojedinělým pokusem stvořit českou aktivistickou literaturu.

Sources of Faith anthology — an attempt to create Protectorate activist literature

This study deals with the Sources of Faith anthology dating from 1943, which contains fifteen short stories that came out top in a competition titled New Tomorrow. The aim was to publish texts that were meant to depict life in the Protectorate in the spirit of Nazi propaganda. It was initiated by activist journalist Rudolf Novák, who had been assigned to the Leopold Mazáč publishers by the Nazi authorities in the summer of 1942. The competition was entered primarily by younger authors who had not previously published, or who had only published unsophisticated prose works of popular fiction. The only fairly well-known contributor was Vojtěch Rozner. Although these stories had literary ambitions, none of them achieved a very high literary standard. This study focuses in particular on describing and interpreting the motifs and subjects of Nazi propaganda which occur more or less implicitly in these texts. Almost omnipresent is the subject of the „New Europe“ and its construction. These stories often present the motif of children as the builders of the new world. Two texts also include an anti-Semitic element characterizing a racially pure Nazi Europe. This construction also involves the subject of workers’ labour and social justice: workers are better off in the New Europe, they work happily in a comradely collective and their work is valued appropriately. Several stories also attempt to interpret recent events in an activist spirit: the social contradictions of the First Republic, its collapse and the creation of the Protectorate. The issue of what was known as the new Czech patriotism remained vague. While activist journalists and propagandists conceived it to be identification with a united Nazi Europe, the authors of the stories under analysis stressed the motif of pragmatic defence of the nation and the longing to live to see a better future. No competition of this kind was ever repeated in subsequent years, so Sources of Faith remains a unique attempt to create a Czech activist literature.

Rozhledy / Horizons

Michal Kosák [Ústav pro českou literaturu AV ČR; kosak@ucl.cas.cz]

Neruda redaktor Josefa Baráka? Sonda do Nerudovy redakční praxe především na příkladu Adolfa Heyduka

Text  si klade za cíl prozkoumat hypotézu o redakčním či autorském podílu Jana Nerudy na básních podepsaných Josefem Barákem. Prověřuje tak závěr studie Petra Plecháče a Jiřího Flaišmana „Problém Barák: Neruda z pohledu současné stylometrie“ (Česká literatura č. 5/2017), kteří dospěli k závěru o textové podobnosti obou autorů a pokusili se ji vysvětlit hypotézou o redakčním či spoluautorském podílu Jana Nerudy. Přítomný text analyzuje redakční praxi Jana Nerudy v daném období let 1859‒1860 na základě srovnání nově nalezených rukopisů básní A. Heyduka, V. A. Crhy, E. B. Kaizla a J. V. Jahna s otisky v publikacích, na nichž se Jan Neruda podílel jako redaktor, především v prvním ročníku časopisu Obrazy života (1859) a v knižním vydání Básní A. Heyduka (1859). Na základě tohoto rozboru a po kritickém stanovení omezení vyplývajících z analyzovaného dostupného archivního materiálu dochází autor k charakteristice redakční práce Jana Nerudy, a vyslovuje závěr, že není podklad pro hypotézu o Nerudových razantních změnách textu básní Josefa Baráka, které by měly za následek proměnu stylometrických ukazatelů.

Neruda as Josef Barák’s editor? Survey of Neruda’s editorial practice based primarily on the example of Adolf Heyduk

The text sets out to examine the hypothesis that Jan Neruda had a hand in the editorship or authorship of poems signed by Josef Barák, thus examining the conclusion of the study by Petr Plecháč and Jiří Flaišman: “Barák’s problem: Neruda from the standpoint of contemporary stylometry” (Česká literatura No. 5/2017), who deduced that there was a textual similarity between the two authors and attempted to explain it in terms of the theory that Jan Neruda was involved in editing or co-authoring his work. The present text analyses Jan Neruda’s editing practice during the 1859–1860 period on the basis of a comparison of newly discovered manuscripts of poems by A. Heyduk, V. A. Crha, E. B. Kaizl and J. V. Jahn with printed material in publications edited by Neruda, particularly in the first annual volume of the journal Obrazy života (Images of Life, 1859) and in the book edition of Heyduk’s Básně (Poems, 1859). On the basis of this analysis and the critical determination of constraints emerging from the available archive material under analysis, the author characterizes Jan Neruda’s editorial work, concluding that it does not form a basis for the hypothesis that Neruda made decisive alterations to the text of the poems by Josef Barák resulting in a change in stylometric indicators.

Diskuze / Discussions

Pavel Janoušek [Ústav pro českou literaturu AV ČR; janousek@ucl.cas.cz]

Diskurzivní bublina jako nástroj marketingové propagace marxismu. Vysvětlivky ke studii Romana Kandy „Strukturalisté dělají marxismus“

Polemika se studií Romana Kandy, otištěnou v ČL 2019/5.

A discursive bubble as a marketing tool for promoting Marxism. Explanatory notes on Roman Kanda’s study „Structuralists do Marxism“

Recenze / Review

Lenka Řezníková: Ad majorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A. Komenského — MARIE ŠKARPOVÁ

The Queen’s Court and Green Mountain Manuscripts. Ed. a přel. David L. Cooper — ZDENĚK BERAN

Alexander Kratochvil: Posttraumatisches Erzählen. Trauma — Literatur — Erinnerung — ANNA FÖRSTER

Tomáš Glanc: Autoren im Ausnahmezustand. Die tschechische und russische Parallelkultur — HANA KOSÁKOVÁ

Jiří Trávníček: Za textem: Antologie polské sociologie literatury — JAN VÁŇA

Mojmír Otruba: Autor — text — dílo a jiné textologické studie. Edd. Michal Kosák a Jiří Flaišman — MICHAL CHARYPAR

Kronika a glosy / Chronicle and glosses

Konference Proměny české kramářské písně — média, tradice, kontexty — MARIE HANZELKOVÁ

O marxismu, medievistice a dějinách myšlení — ROMAN KANDA

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory