Druhé vydání Slezských písní Petra Bezruče v Kritické hybridní edici přináší nejen nově revidovaný text v knižním čtenářském vydání, ale i na webu volně přístupnou digitální vědeckou edici. V ní si můžete porovnat různé varianty sbírky (včetně přepisů všech podstatných rukopisů a knižních vydání) nebo prohlédnout množství dokumentárního obrazového materiálu.
Knižní čtenářské vydání se opírá o znění Slezských písní z prosince roku 1928, tedy o nejširší podobu sbírky z období před tím, než autor začal podrobovat text svých básní plošným úpravám, které vedly k jejich uměleckému znehodnocení. Básně ze Slezských písní, které nejsou součástí zvoleného základního vydání, naleznete v komentáři.
Digitální vědecká edice je volně k dispozici na webu. Obsahuje obrazovou podobu a přepis všech relevantních zjištěných rukopisů, jež byly dosud reprodukovány jen výběrově a nedostatečně. Najdete zde i znění časopiseckých otisků, předcházejících zařazení básně do knižního celku, a znění básní v knižních vydáních Slezských písní od prvního souboru s titulem Slezské číslo (1903) do posledního vydání, na němž se autor ještě podílel (1958). Proměny kompozice sbírky, která v prvním knižním vydání obsahovala méně než tři desítky básní a ve své konečné podobě se rozrostla takřka trojnásobně, zachycuje samostatný přehled. Součástí edice je i shrnutí životních osudů a vydavatelské historie Slezských písní, přinášející množství dokumentárního obrazového materiálu. Edici doplňuje ediční komentář soustřeďující se primárně k historii textu.
„Slezské písně se stávají dílem, jež dnes žije bez násilně vzletného podání například v písničkářských zpracováních, současně textem často parodovaným, zůstávají ovšem dílem přes to vše stále živým. Jsou dílem, které v tomto přehodnocování a též díky pauze dělící nás od masy trivializujících interpretací osvědčuje svou schopnost vnitřní proměnlivosti. Tak jak ubývají a mění se vztahy k původním osobním podnětům a realitě básníka, tak se naopak v čase na dílo vrství další a další významy, a ani ty nezůstávají strnulé, o čemž svědčí množství značně rozdílných, souběžně existujících interpretací sbírky.“
(z předmluvy M. Kosáka a J. Flaišmana)
Slezské písně Petra Bezruče edičně připravili Michal Kosák a Jiří Flaišman ve spolupráci s Kristýnou Merthovou. Grafická úprava Markéta Jelenová. Softwarové řešení digitální edice zpracoval Karel Klouda. Vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s nakladatelstvím Filip Tomáš – Akropolis a Památníkem národního písemnictví.
Svazky Kritické hybridní edice vznikají ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze. Na vydání Slezských písní se podílelo Slezské zemské muzeum (Památník Petra Bezruče).
V současnosti připravujeme v Kritické hybridní edici k vydání svazky Básnického díla Karla Tomana, Kytice K. J. Erbena a Prometheových jater Jiřího Koláře.