Nešpor: „Církve nefungují jen pro jejich členy“

Zdeněk R. Nešpor v rozhovoru pro Radio Proglas hovoří o církvích a sčítání obyvatelstva. Vysvětluje, že v 19. století se dotazník ptal na církevní příslušnost, během vlády komunistického režimu byla tato otázka úplně vymazána a v současné době je pozměněna na náboženské vyznání. Na dotaz, proč se tato část dotazníku stále úplně nezrušila, odpovídá Nešpor, že „církve nefungují jen pro jejich členy“, a vysvětluje, že mají také takzvanou zástupnou úlohu – mají své místo ve společnosti. I tak ale Nešpor nepovažuje tento údaj za klíčkový pro stát.

I proto se sociolog domnívá, že existuje poměrně velká skupina lidí, která aktivně žije náboženským životem, ve sčítání obyvatel ale své vyznání ani církevní příslušnost neuvádí. „Po roce 1989 narůstá podíl lidí, kteří se považují za věřící a nehlásí se k náboženským organizacím,“ vysvětluje. „V české společnosti pro mnoho lidí není vhodné, zajímavé nebo společensky přijatelné chodit do kostela,“ říká dále Nešpor a vysvětluje si tento jev zejména působením minulého režimu a tím, že mnoho lidí považuje církev za nemoderní a za nositelku značného množství historické viny. 

Na závěr dodává, že návštěvnost bohoslužeb v Česku zůstává již delší dobu stejná, což znamená, že komunita věřících se stále obměňuje a získává nové členy. Nábožensky živí jsou podle sociologa hlavně lidé s vyššími příjmy a vysokým vzděláním - mají totiž naplněné základní životní potřeby.