Srpnové sociologické komentáře

Agentura PAQ Research publikovala další část výzkumu mezi ukrajinskými uprchlíky před ruskou válečnou agresí, který vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Z výsledků vyplývá, že jen čtvrtina ukrajinských uprchlíků v Česku žije ve standardním bydlení s dostatečnou obytnou plochou a vlastním sociálním zařízením. Téměř polovina jich žije v bytech a domech, které nedosahují kvality standardního bydlení, a necelá třetina zůstává v nebytových zařízeních, jako jsou hotely a ubytovny. V nich se potýkají s nedostatkem prostoru i nižší mírou svobody a soukromí: v polovině případů mají sdílené toalety, až na výjimky nemají jako domácnost vlastní kuchyň a víc než čtvrtina z nich nemá možnost svobodně přicházet a odcházet. Stát by měl podle výzkumníků nadále podporovat solidární domácnosti, které nabízejí své byty i domy. Jejich dočasným obyvatelům to totiž pomáhá i v integraci, jak je patrné na znalosti češtiny a zápisech do škol. Současně je třeba dlouhodobá strategie, jak dostat co nejvíc lidí do standardních nájmů, které zajišťují stabilitu nutnou například pro školní docházku dětí. Strategie by přitom měla zahrnovat i české nízkopříjmové domácnosti.

Akademie věd ČR publikovala tiskovou zprávu věnovanou tématu trvale udržitelného zemědělství. „Bez trvale udržitelného zemědělství bude lidstvo jen těžko překonávat společenské i ekologické krize a narazí na planetární limity, za kterými už dochází k degradaci systémů, na jejichž fungování lidstvo závisí. Vědci z celého světa přinášejí návrhy a příklady, jak se k udržitelné produkci potravin dostat a co doopravdy znamená. Současné zemědělské systémy totiž stojí za většinou problémů, se kterými pak bojují,“ uvádí zpráva výzkum, do kterého se zapojil i sociolog Petr Jehlička z oddělení Lokálních a regionálních studií. Výsledky vědeckého týmu publikoval prestižní časopis Nature Sustainability ve článku Sustainable agrifood systems for a post-growth world. Podle Jehličky se současné agrární systémy, tedy naše znalosti, praxe, instituce, infrastruktura a klíčové plodiny definující dominantní způsoby produkce a spotřeby potravin, výrazně podílejí na klimatických změnách, ekologické degradaci i úbytku půd. „Článek říká velmi přesvědčivě a hlasem mnoha velkých autorit, co se ve své práci snažím říct už nějakou dobu: modely trvale udržitelné produkce, distribuce a spotřeby potravin, které se řídí pěti uvedenými principy, už existují a fungují, ale jsou přehlíženy, nedoceňovány, neboť se obtížně komercionalizují a tak dále,“ vysvětluje sociolog.

Další tisková zpráva AV ČR byla věnována výzkumu demokracie, kterým se v rámci Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) zabývá politoložka z oddělení Sociologie politiky Petra Guasti. Její tým má v rámci nového výzkumného programu zkoumat, jak český stát obstál v době pandemie v mezinárodním srovnání. „Odolné demokracie zůstaly odolné dále a ty, kde měly buď institucionální nebo jiné trhliny, tak tam se problémy prohloubily. Pandemie je takový akcelerant procesů, které už byly nastartovány před ní. Řadu procesů datujeme někdy kolem globální ekonomické krize,“ uvádí Guasti. Podle ní je těžké demokracii získat, je však velmi snadné ji ztratit. „Zatímco dříve ztráta demokracie spočívala například v pučích, tak v současné době se kvalita demokracie snižuje, je to pomalá demokratická eroze,“ vysvětluje politoložka. Pandemie se ukázala jako příklad toho, jak je důležitá vědecká expertiza, zejména pak kroky k tomu, aby nebyla zneužívána populistickými politiky. „Považuji z našeho pohledu jako zásadní identifikovat a zasadit stěžejní problémy České republiky do širšího mezinárodního kontextu a nabídnout doporučení pro jejich zmírnění, formou, která nebude polarizovat českou společnost a přispěje ke zvýšení demokratické odolnosti,“ dodává Guasti.

Kulturní geograf Petr Gibas byl hostem pořadu Blízká setkání na Českém rozhlasu Dvojka, ve kterém se zabýval kutilstvím, tématem bezdomovectví či zahrádkařením. To podle něj může být způsobem, jak upevnit vztah lidí k městu. „Existuje nespočet výzkumů, které ukazují na různých rovinách zahrádkaření jako fenomén, který je pro město, pro společenství, pro společnost jako takovou dobrý,“ popisuje. „U zahrádkářů vidíme, že nějaká práce a péče na jednom místě, péče o přírodu a půdu, práce, čas a emoce, kterou do to lidé vloží, potom vytváří velmi silný vzah k tomu místu. Čím déle tam jste a čím více ze sebe do toho místa vložíte, tím hůře se od něj odlučuje. (...) A teď ta obecnější rovina – máme ve městě nějaká jiná místa, kde je takto silný vztah k tomu místu, kde můžeme takto intenzivně budovat vztah k němu? Odpovědí je, že takových míst ve městě není mnoho a pokud chceme, aby se lidem v tom městě dobře žilo, tak bychom měli začít uvažovat, jestli tohle není způsob, jak vztah k městu podporovat, pěstovat ho a podporovat,“ uvažuje Gibas.

Server Newstream publikoval článek zaměřený na problematiku vlastnického bydlení. Cituje v něm socioekonoma Martina Luxe, který zde mimo jiné představuje studii Pragmatic Socioeconomics: A Way Towards New Findings on Sources of (Housing) Market Instability vydanou v časopise Housing, Theory and Society. „Lidé, kteří za každou cenu usilují o vlastní bydlení, se možná chovají rozumně ze sociálního pohledu, ale spíše iracionálně z pohledu čistě ekonomického,“ popisuje Lux a upozorňuje přitom, vzhledem k volatilitě realitního trhu, na riziko cenové bubliny. Zmiňuje zároveň možnosti reverzní či zpětné hypotéky pro ty vlastníky, kteří by měli zájem využívat hodnotu nemovitosti ve stáří, aniž by se museli vzdát bydlení v ní. Luxe zmiňují také Seznam Zprávy.

Tomáš Kostelecký, sociální geograf z oddělení Lokálních a regionálních studií, debatoval v pořadu Souvislosti Plus (čas 20:07) na Českém rozhlasu Plus s ekonomem Danielem Münichechm z CERGE-EI o reformě vzdělávání. „Jakákoliv zásadní změna vzdělávacího systému bude logicky narážet na nějaký odpor, protože všichni chodili do nějaké školy a všichni mají nějakou představu, jak to vypadá. Ti, co prošli nějakým systémem, si často nedokážou předsatvit jiný, než který zažili. Změny nicméně potřeba jsou. Nemůžeme okopírovat řešení, které by fungovalo jako na Tchaj-wanu, Kanadě nebo Švýcarsku. Inspiroval bych se u zemí, které jsou úspěšné, a z těch úspěšných bych se díval na ty, které nám nejsou kulturně vzdálené. To by potom bylo snažší přijetí veřejností, když by neměla pocit, že jde o nějaký převrat a totální změnu, ale bylo to něco, co je představitelné,“ vysvětluje Kostelecký. 
Kostelecký také poskytl komentář deníku Právo k vylidňování bývalých okresních měst. Za tím stojí zejména dva hybatelé: přirozená obměna a stěhování, zejména za prací, ale také za lepším bydlením či klidnějším místem. „Roli hraje kvalita bytového fondu, méně atraktivní jsou velká panelová sídliště. Velkou roli hraje cena bydlení,“ vypočítává sociální geograf. Podle něj velkou roli hrají místní zastupitelstva a jejich vstřícnost k developerům, zda stojí o novou výstavbu, nebo naopak. 

Socioložka Kristýna Bašná se dlouhodobě věnuje tématu korupce, aktuálně potom v projektu, na kterém spolupracuje s Ministerstvem spravedlnosti ČR. V krátkém videu pro Akademii věd ČR shrnuje některé jeho předběžné výsledky: zmiňuje oblast exekucí, zejména pak sektro sportu, který ve výzkumu působí jako nejproblematičtější. „Je tam korupce na všech úrovních, u profesionálního sportu, ale i v amatérském. Jdou si proti sobě zarát dvě vesnice a musí se podplatit rozhodčí, aby nepískal proti někomu. Je to takový zvyk, který u nás přetrvává ještě z dob komunismu a zatím se ho nepodařilo ho změnit,“ popisuje. „Korupce jako taková se vymýtit nedá, bude vždy přítomná. Můžeme ale nějakým způsobem ovlivňovat prostředí, aby se korupce snižovala a měla větší problémy tam bujet. Můžeme mluvit o nastavení lepších zákonů, nastavení kontroly nebo školení lidí. Je důležité mít na vysokých postech lidi, kteří mají nějaké morální ukotvení,“ vypočítává možnosti omezení korupce Bašná.
Téma rozvíjí také server Zdravé zprávy, výzkumem jsme se také před časem zabývali ve vlastním rozhovoru s Jaroslavou Pospíšilovou – další členkou výzkumného týmu.

Jméno Radky Dudové z oddělení Gender & sociologie se objevuje v nedávném vydání magazínu Týden. Ve článku věnovaném fenoménu singles například shrnuje, že Česko není v tomto ohledu výjimečné a zapadá do trendu, který se odehrává v západních zemích se stejným demografickým vývojem a podobným hodnotovým nastavením. Lidé žijící osamoceně se u nás ve větší míře objevují později, až v 90. letech, podle Dudové zejména kvůli výrazné proměně demografického chování, možnostem v odsouvání rodičovství, odsouvání či odmítání manželství. Fenoménu nahrává také ženská emancipace – přibývá totiž úspěšných žen a s tím narůstají i jejich nároky, které musí protějšek splňovat. „Ženy s vyšším vzděláním na vyšších socioekonomických příčkách také očekávají od muže větší angažovanost v rodině a rovné rozdělení rolí, což u potenciálních partnerů nenacházejí,“ říká Dudová. Zároveň však rodině lidé veskrze fandí. A čím je pro člověka rodina důležitější, tím větší nároky má na životního partnera. „Ale tím hůře se mu také ideální partner hledá, a pokud nechce riskovat rozpad rodiny, raději žádnou nezakládá,“ dodává socioložka.