Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., Vás srdečně zve na konferenci Potravinový odpad: monitoring, prevence a příklady dobré praxe, která je realizována v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.
Plýtvání potravinami je velký celosvětový problém, který má dopady jak ekologické, ekonomické, tak i sociální. Na celém světě se vyhodí zhruba 1/3 vyprodukovaných potravin, což v přepočtu vychází na 1,3 miliardy tun v hodnotě přibližně 1 bilionu dolarů. K plýtvání potravinami dochází v průběhu celého distribučního řetězce potravin od zemědělské produkce až po konečnou spotřebu v domácnostech. V raných fázích dochází k potravinovým ztrátám („food losses“), v pozdějších fázích na úrovni spotřeby (prodej, domácnosti) vzniká potravinový odpad („food waste“). Pokud se zaměříme pouze na potravinový odpad, tak nejvíce ho vyprodukují jednotlivci v domácnostech (61 %). Jednotlivci tak představují klíčové aktéry v boji proti potravinovému odpadu, protože změnou individuálního chování může každý jedinec přispět k jeho řešení.
Cílem této konference je poukázat na problém potravinového odpadu, představit možnosti jeho monitoringu (měření) včetně jejich praktického použití, dále bude pozornost věnována prevenci předcházení vzniku potravinového odpadu a nebudou chybět ani konkrétní příklady dobré praxe.
Registrace
Účast na konferenci je bez poplatku, je ovšem nutná registrace. V případě zájmu se, prosím, registrujte prostřednictvím formuláře do 20. října 2022.
V případě dotazů k samotné konferenci, nebo otázek na jednotlivé přednášející se, prosím, obracejte na e-mail radka.hanzlova@soc.cas.cz.
PROGRAM
8:30 – 9:00 Registrace účastníků
9:00 - 9:10 Zahájení
9:10 – 9:30 Úvodní přednáška: Aktivity resortu zemědělství v oblasti plýtvání potravinami | Martin Štěpánek (Ministerstvo zemědělství) | Studie vydaná v rámci environmentálního programu OSN uvádí, že 17 % jídla dostupného spotřebitelům v obchodech, domácnostech a restauracích jde rovnou do koše, aniž by tyto potraviny byly jakkoli zpracovány nebo konzumovány. Podle autorů studie je plýtvání jídlem globálním problémem, jehož rozsah je větší, než jsme si mysleli. Ročně se po celém světě vyplýtvá 923 milionů tun jídla. Evropská unie „omezení plýtvání“ zařadila jako jeden z bodů v rámci strategie Farm to Fork, která má vést k udržitelnější potravinové produkci. Členské státy by se měly pokusit o plnění indikativního cíle EU, tedy snížení potravinového odpadu do roku 2025 o 30 % a pak do roku 2030 o 50 %. Ministerstvo zemědělství aktivně podporuje snižování vzniku potravinového odpadu prostřednictvím jak zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, tak prostřednictvím národního dotačního titulu 18. Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením.
9:30 – 10:45 BLOK 1: MONITORING
Plýtvání potravinami v českých domácnostech | Lea Kubíčková (Mendelova univerzita v Brně) | K plýtvání potravinami dochází v rámci celého potravinového řetězce, mnohé studie poukazují na fakt, že koncové prvky tohoto řetězce - domácnosti - se na něm podílejí zásadní měrou. Otázkou je, jaké množství potravin domácnosti skutečně vyplýtvají, zda o tomto objemu plýtvání mají alespoň hrubou představu a zda jsou schopny změnit své chování a plýtvat méně. V příspěvku budou představeny výsledky projektu, který po dobu 3 let měřil skutečný objem vyplýtvaných potravin v českých domácnostech, zjišťoval, zda a jak se dá chování koncových spotřebitelů v kontextu plýtvání potravinami ovlivnit a také jak se liší jejich udávané a odhalené preference.
Plýtvání potravinami pohledem české veřejnosti | Radka Hanzlová (Sociologický ústav AV ČR) | V rámci příspěvku budou prezentovány výsledky aktuálního dotazníkového šetření postojů české veřejnosti s názvem „Potraviny 2022“ realizovaného v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Jelikož dotazníky představují jednu z možných metod pro měření potravinového odpadu v domácnostech, jedním z cílů výzkumu bylo pokusit se kvantifikovat množství vyplýtvaných potravin v českých domácnostech. Pozornost bude věnována i nejčastěji vyhazovaným potravinám a důvodům, proč k tomuto vyhazování dochází.
Možnosti synergie ve výzkumu potravinového odpadu z domácností | Daniel Sosna (Etnologický ústav AV ČR), Lenka Brunclíková (Management School, Lancaster University), Petr Jehlička (Etnologický ústav AV ČR) | Příspěvek na základě zkušeností s výzkumem produkce, sdílení a zbavování se potravin mapuje metodologický rozměr tematiky. Argumentujeme, že nejvhodnější přístup k výzkumu potravinového odpadu využívá kombinace různých metod tvorby dat a kontextualizuje výsledky nad rámec vyhazování potravin samotných. První bod stojí na kombinaci analýz odpadu, dotazování a zúčastněného pozorování účastníků výzkumu. Druhý bod ukazuje potřebu porozumění běžných praxí získávání, konzumace a sdílení potravin ve vztahu k jejich vyhazování a zároveň k jiným sociálním praxím, které souvisí se šetrným nakládáním se zdroji obecně.
Eliminace potravinového odpadu jako pilíř udržitelného podnikání společnosti Tesco | Lucie Loučková (Tesco) | V rámci příspěvku budou představeny aspekty prevence plýtvání potravinami, úspěchy společnosti Tesco ve snižování potravinového odpadu, zapojování dodavatelského řetězce a vzdělávání zákazníků.
10:45 – 11:00 PŘESTÁVKA
11:00 – 12:30 BLOK 2: PREVENCE
Jak nejlépe bojovat s potravinovým odpadem? Nevytvářet ho! | Viera Šedivá (Svaz obchodu a cestovního ruchu) | Co s odpady? Otázka kterou svět řeší od nepaměti. Vymysleli jsme skládkovaní, spalování, recyklaci, zálohování, kompostování, ale stačí to? Měla bych jeden nápad. Nevytvářet ho! Cesty na to jsou. Stačí jen chtít.
Vybrané postojové determinanty předcházení vzniku potravinového odpadu | Jiří Remr (Institut evaluací a sociálních analýz) | Příspěvek se zaměřuje na rozbor celkem pěti faktorů, které formují přístup obyvatel k potravinovému odpadu a k možnostem prevence jeho vzniku. Kromě vnímaného významu otázek souvisejících s potravinovým odpadem je pozornost věnována rovněž důležitosti (a nesamozřejmosti) plánování nákupů potravin, způsobu nakládání s potravinami v domácnostech a v neposlední řadě i produktovým vlastnostem vybraných druhů potravin.
Jak zpracovatelé potravin ne-plýtvají potravinami | Jan Pivoňka (Potravinářská komora) | Současné konkurenční prostředí klade na zpracovatele velmi vysoké nároky ohledně ceny, za kterou nabízí své výrobky k prodeji. O omezování plýtvání a snahám o využití všech vedlejších produktů z výroby se zpracovatelský průmysl snažil již dávno před rozporcováním strategie Farm to Fork. Tržní tlak představuje sám o sobě velmi účinný nástroj pro hledání efektivních řešení. Obvykle je důvodem pro likvidaci potravin během zpracování nebo během jeho distribuce nesplnění přísných bezpečnostních limitů definovaných legislativou a to často bez možnosti vrátit po příslušném ošetření potraviny zpět do potravního řetězce. Z pohledu šetření potravinami představuje zpracovatelský průmysl důležitý článek, který tradičně zajišťuje bezpečnost a kvalitu potravin po dobu jejich trvanlivosti, která v řadě případů bývá delší než je tomu u nezpracovaných potravin. Potravinářský průmysl neustále hledá nová řešení jak využít suroviny pokud možno bezezbytku a zajistit co nejdelší trvanlivost potravin s minimálními zásahy do jejich výživové hodnoty a přitom zachovat vysokou úroveň bezpečnosti. Hlavní motivací mu však není všeobecné blaho nebo ochrana životního prostředí, ale základní ekonomické principy. V příspěvku budou prezentovány vybrané současné přístupy k omezení plýtvání na straně zpracovatelského průmyslu.
Lokální zemědělství s přímou distribucí základních potravin jako cesta k minimalizaci potravinového odpadu | Jaroslav Šebek (Asociace soukromého zemědělství ČR) | Je mnoho cest, jak vyrábět, zpracovávat a prodávat potraviny. Je ale škoda, že soudobá společnost opomíjí zrovna tu, které je nejefektivnější, nejšetrnější a nejbezpečnější. Jaké jsou její další přínosy a jaké cesty k jejímu většímu rozvoji vedou? A co by to znamenalo pro spotřebitele a pro zemědělce?
Smart Food - Rozvoj kompetencí v oblasti udržitelného rozvoje vedoucí ke snížení plýtvání potravinami | Lucie Veselá (Mendelova univerzita v Brně), Igor Červený (Univerzita Karlova) | Vzdělávací projekt Smart Food si klade za cíl odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o nakládání s jídlem (změnou behaviorálních vzorců dětí a žáků).
12:30 – 12:45 PŘESTÁVKA
12:45 – 14:15 BLOK 3: PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
Neplýtváme! | Marta Nováková (Rohlik.cz) | Neplýtvat je jedna ze základních hodnot Rohlik.cz, českého online supermarketu. Potraviny s blížícím se koncem doby spotřeby či minimální trvanlivosti nabízí Rohlik.cz ve speciální kategorii svého webu. Rohlik.cz rovněž využívá již „unavenější“ produkty ovoce a zeleniny, a to buď jako surovinu pro další zpracování, nebo v podobě speciálního prodejního artiklu.
Nesnězeno – Technologií proti plýtvání jídlem | Jakub Henni (Nesnězeno) | Nesnězeno je mobilní aplikace, které pomáhá restauracím, supermarketům, pekárnám a dalším prodejcům proti plýtvání jídlem. Prodejce nabídne v aplikaci balíček zbylého jídla v minimálně 50% slevě, uživatel si ho zakoupí a poté vyzvedne na místě. Projektu se zatím podařilo zachránit přes 200 tisíc porcí jídla a aplikaci si stáhlo přes 200 tisíc uživatelů.
Cesta gastroprovozů k udržitelnosti | Kristýna Mrkvičková (Kokoza) | Přednáška shrnuje výsledky tříletého projektu na téma bioodpad z gastroprovozů. Budou představeny výsledky souběžného výzkumu, úskalí v aplikaci jednotlivých řešení a výzvy do budoucna. Největší důraz však bude kladen na to, jak probíhalo převedení teorie do praxe.
Potravinové banky: Záchranáři potravin | Rostislav Ráček (Česká federace potravinových bank) | Jak fungují potravinové banky a kde všude pomáhají? Je problém nedostatek potravin nebo přebytek? Jak moc ovlivňuje ukrajinská krize zásobování potravinových bank? Co má Sbírka potravin společného s prevencí potravinového odpadu?
Miluji jídlo, neplýtvám | Karolína Kallmünzerová (Skutečně zdravá škola) | Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. To znamená, že až 48 000 tun jídla ročně, tedy přibližně 238 tun každý den vyhodí děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách. Dobrou zprávou je, že změnit tento stav je poměrně jednoduché. Tím, že uskutečníme několik malých změn, můžeme společně snížit plýtvání potravinami… a pomoci naší kapse. Ukážeme vám příklady dobré praxe ze Skutečně zdravých škol.
14:15 – 14:30 Zakončení a závěrečná diskuze
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter