Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018
Naše planeta je neustále ostřelována nejrůznějšími částicemi z kosmu. Ty větší za sebou zanechávají světelné jevy v atmosféře – meteory – a díky pozorovacím sítím na sebe prozradí in memoriam značné množství informací. Autorský tým převážně z Oddělení meziplanetární hmoty ASU představuje zcela nový detailní katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti 5. listopadu
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Na našem pracovišti se budete moci podívat dalekohledy na Slunce nebo na pozemské objekty (podle počasí) a setkáte se s vědci, kteří vesmír skutečně zkoumají. Není nutné (ani možné) provést rezervaci.
Před 190 lety se narodila Eleonora Gayerová. Letos si připomínáme i 110 let od jejího úmrtí
A proč si jí připomínáme zrovna na ondřejovské hvězdárně? Pro její zásadní vliv na vznik observatoře. Operní pěvkyně Národního divadla a houslista Josef Jan Frič se znali a díky přímluvě Eleonory tou dobou žijící v Ondřejově obec Ondřejov prodala nejen houslistovi, ale také továrníkovi Fričovi pozemek na vrchu Manda a mohla se zde začít budovat hvězdárna. Vděčíme za to hudbě…
Pravidelné prohlídky pro veřejnost tento rok již skončily. Můžete ale ještě přijít na mimořádné prohlídky o státním svátku 28. října, v časech 10, 13 a 16 hodin (více info najdete zde). V ten den si totiž připomínáme výročí odevzdání hvězdárny státu. Zakladatel a budovatel ondřejovské hvězdárny Dr. Josef Jan Frič se tehdy rozhodl svou hvězdárnu věnovat státu k 10. výročí samostatnosti Československa.
Nušlova cena za roky 2021 a 2020 - docent Petr Hadrava po covidové přestávce přednesl společnou laurátskou přednášku
Cena Františka Nušla, kterou uděluje Česká astronomická společnost, je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999. V roce 2021 obdržel Nušlovu cenu RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014). Téma laureáta Nušlovy ceny za rok 2021 Stanislava Štefla spojil ve své přednášce nositel Nušlovy ceny za rok 2020 Petr Hadrava, protože je v jejich vědecké práci i osobním životě mnohé spojovalo. Dr. Štefl tragicky zahynul těsně před odjezdem po jeho desetileté práci v Evropské jižní observatoři. Cenu za něho převzala jeho manželka Magdalena Šteflová.
Čestná Kopalova přednáška 2022 putovala do Slunečního oddělení
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Letošní laureát Mgr. Jan Jurčák, Ph.D., který je současným vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednesl přednášku související s jeho vědeckou prací na téma Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole.
Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Pozorování si můžete užít i na ondřejovské hvězdárně, zdarma a s výkladem.
Pozorování částečného zatmění Slunce 25. října 2022 v Západní kopuli a v prostoru historické hvězdárny, od 11 do 13:30 hodin. Pro školy a veřejnost. Vstup zdarma.
V rámci spolupráce při výuce studentů mezi pražskou Karlovou univerzitou a německou univerzitou v Cologne probíhá v tomto týdnu společná konference "Galactic Nuclei - Large Scale Star Formation and Supermassive Black Holes" uspořádaná německou stranou na zámku Schloss Wahn. Českou účast studentů Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy vede profesor Vladimír Karas z Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Dva nově odhalení průvodci vyvinutých obřích hvězd
Astronomové Stelárního oddělení ASU se podílejí na dlouhodobém sledování rudých obrů a hledají u nich průvodce. Práce má první výsledky, astronomové oznamují přítomnost hnědého trpaslíka a menší hvězdy u dvou ze studovaných hvězd.
Astronomický ústav AV ČR je zapojený do evropského projektu NEOROCKS (spolu s jedenácti dalšími institucemi z celkem sedmi zemí). Hlavním cílem projektu je zefektivnit vzájemnou spolupráci institucí při pozorování a studiu blízkozemních asteroidů. Naší primární úlohou na projektu je určování rotačního stavu asteroidů, odhad jejich tvaru a nalezení případných měsíčků, které kolem nich obíhají.
Společná pozorovací kampaň se sondou Solar Orbiter vhodná i pro amatéry
Sonda Solar Orbiter bude v následujícím měsíci velmi blízko Slunci a bude pozorovat ve směru, který je viditelný ze Země. A protože úzkomásmový filtr H-alfa v kosmickém prostoru degraduje, potřebují vědci data ze Země. Počasí je vrtkavé a nad velkými dalekohledy může být zataženo. Proto žádají o pomoc také amatéry. Sluneční patrola Astronomického ústavu AV ČR se kampaně účastní jako profesionální člen.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhlásila další kolo pojmenovávání exoplanet. Pojmenovávat se bude 20 planetárních soustav, které se v blízké době dostanou do hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Veřejnost celého světa má možnost navrhovat jména pro tyto systémy, žádný stát nemá garantovaný systém pro sebe.
Cena Nadace VIZE 97 pro Alenu Hadravovou a Petra Hadravu
Petr Hadrava společně se svou manželkou Alenou převzal 7. září 2022 v prostorách Pražské křižovatky Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Oceněni byli za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a za společné edice a komentované překlady klasických astronomických děl.
Na čem pracujeme: Pozorování polarizovaného záření ze Seyfertovy galaxie
Aktivní galaktická jádra patří mezi jeden z nejzajímavějších typů objektů ve vesmíru. Astronomové z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU v čele s Michalem Dovčiakem byli členy rozsáhlého mezinárodního týmu, který analyzoval a interpretoval měření polarizovaného rentgenového záření z galaxie MCG-05-23-16.
23. září nastala podzimní rovnodennost a začal astronomický podzim. Na severní polokouli se dny budou stále zkracovat, a to až do zimního slunovratu 21. prosince, s tím holt nic nenaděláme.
Dnes v 1:14 ráno středoevropského letního času americká sonda Double Asteroid Redirection Test (DART) uskutečnila první úspěšný test planetární obrany v historii a narazila do asteroidu Dimorphos (řecky „dvě podoby“), který jako měsíc obíhá větší asteroid Didymos (řecky „dvojče“). Přenos hybnosti impaktem je jeden z možných mechanismů planetární obrany. V rámci širší mezinárodní strategie sonda DART předvedla schopnost automatického navedení k cílovému asteroidu a ovlivnění jeho dráhy kolizí. DART je doprovázen malou italskou sondou LICIACube, která tuto kolizi sledovala zpovzdálí.
V Praze skončila mezinárodní konference o výzkumu Slunce
Hinode-15 / IRIS-12 – konference o výzkumu sluneční atmosféry – v minulém týdnu proběhla v Praze. Na organizaci se kromě Astronomického ústavu AV ČR podílely také Jihočeská univerzita, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Wroclavská univerzita, Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo, Planetum a také ESA, NASA a JAXA.
Při prohlídkách vás nyní u Perkova dalekohledu bude provázet nová výstava
Zpracovali jsme pro vás nejen historii největšího dalekohledu v České republice, ale také informace o jeho využití a používaných přístrojích. Panely uvidíte na návštěvnické galerii u Perkova dalekohledu při prohlídkách pro veřejnost a také při některých mimořádných akcích pro veřejnost.
Na pátek 30. září jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká.
Na čem pracujeme: Pár asteroidů, který se rozpadl teprve před dvaceti lety
Oběžné dráhy mnohých asteroidů jsou si velmi podobné, takže je pravděpodobné, že vznikly rozpadem jednoho tělesa. Petr Fatka z ASU byl součástí týmu, který se velmi podrobně věnoval zajímavému páru planetek, které se od sebe rozdělily zřejmě někdy kolem roku 2003.
Máte dvacet minut času na ne zrovna lehké, o to ale zajímavější téma? Černé díry jsou jednou z největších záhad známého vesmíru. Jak ale taková anomálie vlastně vypadá? A co by se stalo, kdybychom se k ní přiblížili? Doporučujeme shlédnout díl Jirka vysvětluje věci. Hostem youtubera se stal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa, který černé díry skutečně zkoumá.
Další instrumentálně zachycený pád meteoritu kamerami Evropské bolidové sítě: meteorit Pusté Úlany nalezen v předpovězené oblasti
Jak jsme informovali ve zprávě o pozorování a analýze jasného denního bolidu, kterou jsme zveřejnili 11. července, před třemi měsíci v sobotní podvečer 25. června 2022, přesně v 19:54:16-19 SELČ, proletěl nad jihozápadem Slovenska velmi jasný bolid, který podle našich analýz skončil pádem meteoritů. Jeden meteorit vážící 8.6 gramů byl po téměř dvou třech od pádu v sobotu 20. srpna v předpovězené oblasti pro danou hmotnost nalezen.
Mimořádnost tohoto nálezu podtrhuje fakt, že celkový počet těchto velmi vzácných meteoritů "s rodokmenem" na celém světě je kolem čtyřiceti. Tým vědců z Astronomického ústavu AV ČR se zcela nebo aspoň významnou měrou podílel na kompletním popsání více než poloviny všech těchto případů a je v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě.
Naše nejbližší hvězda Slunce je pod dohledem pozorovatelů již více než čtyři staletí. Kosmické sondy v jeho průzkumu přesto znamenaly průlom. Poskytly pohledy na Slunce v dosud zapovězených oblastech elektromagnetického záření, s nečekaným rozlišením a dlouhodobým pokrytím v nezměněných pozorovacích podmínkách. Pojďme se projít přehledem, co vše jsme se o Slunci dozvěděli díky celé řadě přístrojů v kosmu. Tato mimořádná přednáška pro veřejnost se koná v Praze 21. září od 17 hodin v rámci mezinárodní konference Hinode-15/IRIS-12.
Na čem pracujeme: Katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018
Naše planeta je neustále ostřelována nejrůznějšími částicemi z kosmu. Ty větší za sebou zanechávají světelné jevy v atmosféře – meteory – a díky pozorovacím sítím na sebe prozradí in memoriam značné množství informací. Autorský tým převážně z Oddělení meziplanetární hmoty ASU představuje zcela nový detailní katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti 5. listopadu
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Na našem pracovišti se budete moci podívat dalekohledy na Slunce nebo na pozemské objekty (podle počasí) a setkáte se s vědci, kteří vesmír skutečně zkoumají. Není nutné (ani možné) provést rezervaci.
Před 190 lety se narodila Eleonora Gayerová. Letos si připomínáme i 110 let od jejího úmrtí
A proč si jí připomínáme zrovna na ondřejovské hvězdárně? Pro její zásadní vliv na vznik observatoře. Operní pěvkyně Národního divadla a houslista Josef Jan Frič se znali a díky přímluvě Eleonory tou dobou žijící v Ondřejově obec Ondřejov prodala nejen houslistovi, ale také továrníkovi Fričovi pozemek na vrchu Manda a mohla se zde začít budovat hvězdárna. Vděčíme za to hudbě…
Pravidelné prohlídky pro veřejnost tento rok již skončily. Můžete ale ještě přijít na mimořádné prohlídky o státním svátku 28. října, v časech 10, 13 a 16 hodin (více info najdete zde). V ten den si totiž připomínáme výročí odevzdání hvězdárny státu. Zakladatel a budovatel ondřejovské hvězdárny Dr. Josef Jan Frič se tehdy rozhodl svou hvězdárnu věnovat státu k 10. výročí samostatnosti Československa.
Nušlova cena za roky 2021 a 2020 - docent Petr Hadrava po covidové přestávce přednesl společnou laurátskou přednášku
Cena Františka Nušla, kterou uděluje Česká astronomická společnost, je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999. V roce 2021 obdržel Nušlovu cenu RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014). Téma laureáta Nušlovy ceny za rok 2021 Stanislava Štefla spojil ve své přednášce nositel Nušlovy ceny za rok 2020 Petr Hadrava, protože je v jejich vědecké práci i osobním životě mnohé spojovalo. Dr. Štefl tragicky zahynul těsně před odjezdem po jeho desetileté práci v Evropské jižní observatoři. Cenu za něho převzala jeho manželka Magdalena Šteflová.
Čestná Kopalova přednáška 2022 putovala do Slunečního oddělení
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Letošní laureát Mgr. Jan Jurčák, Ph.D., který je současným vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednesl přednášku související s jeho vědeckou prací na téma Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole.
