.
Dosavadní mluvčí Charty 77 Jiřího Dienstbiera, Evu Kantůrkovou a Petrušku Šustrovou vystřídali Martin Palouš, Anna Šabatová a Jan Štern. |
.
Václav Havel obdržel významnou holandskou cenu Erasma Rotterdamského za příspěvek k zachování evropské kultury. |
.
Americký senátor za Demokratickou stranu Daniel Patrick Moynihan se v Praze z vlastní iniciativy setkal s mluvčími Charty 77 Martinem Paloušem a Annou Šabatovou a se signatáři Charty 77 Milošem Rejchrtem a Petrem Uhlem. |
25. února – 6. března 1986 |
.
V Moskvě se konal XXVII. sjezd KSSS, na kterém byla přijata nová redakce programu KSSS a konkretizována koncepce urychlení změn. Sjezd přijal dokument Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1986-1990 a na období do roku 2000. Mezi hosty byl i Gustáv Husák, kterého 27. února přijal Michail Gorbačov. |
.
Charta 77 vydala dokument Prostor pro mladou generaci, který byl inspirován prosincovou manifestací u symbolického hrobu Johna Lennona na pražské Malé Straně. Poté byli mluvčí Charty 77 zadrženi a podrobeni policejnímu výslechu. |
.
V Praze se konal XVII. sjezd KSČ, který schválil dokument Hlavní směry hospodářského a sociálního vývoje ČSSR na léta 1986-1990 a výhled do roku 2000 a nové stanovy KSČ. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák oznámil, že před rozvinutou socialistickou společností v Československu leží úkol »strategicky urychlit ekonomický, sociální a společenský rozvoj, založený především na uplatnění vědeckotechnického pokroku«. V době sjezdu zorganizovala Státní bezpečnost intenzivní střežení některých aktivistů Charty 77. |
.
ÚV KSČ na svém prvním zasedání zvolil předsednictvo, sekretariát a tajemníky ÚV KSČ. V předsednictvu zůstali všichni jeho dosavadní členové: Gustáv Husák, Vasil Biľak, Peter Colotka, Karel Hoffmann, Alois Indra, Miloš Jakeš, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt a Lubomír Štrougal. Generálním tajemníkem byl zvolen G. Husák, tajemníky V. Biľak, M. Jakeš, Jan Fojtík, Josef Haman, František Pitra, Mikuláš Beňo, Josef Havlín a Jindřich Poledník. Tři dosavadní kandidáty předsednictva (J. Fojtík, J. Haman, Miloslav Hruškovič) doplnil ústřední výbor o další tři (František Pitra, Vladimír Herman, Ignác Janák). |
.
V Praze se konalo společné zasedání ústředních výborů Národní fronty ČSSR, ČSR a SSR, které jednomyslně schválilo návrhy kandidátů pro volby do Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady. Tím začala oficiální volební kampaň. |
.
Rudé právo otisklo dopis, kterým předsednictvo ÚV KSČ vyzvalo stranické organizace a orgány k účinnému boji proti porušování zásad socialistické zákonosti, morálky a disciplíny. |
.
V sovětské atomové elektrárně v Černobylu došlo k havárii a následnému výbuchu, při němž uniklo do ovzduší větší množství radioaktivních látek. Československá veřejnost byla oficiálně informována až 29. dubna večer a i nadále bylo množství informací výrazně nižší než v okolních státech. Podle pozdějšího sociologického průzkumu byly však pro téměř polovinu obyvatel směrodatné informace a pokyny zahraničních sdělovacích prostředků. Charta 77 zaslala Federálnímu shromáždění a vládě ČSSR dopis, v němž vyzvala státní orgány, aby s ohledem na životy a zdraví občanů informovaly o jaderné katastrofě pravdivě a v plném rozsahu. |
.
Samizdatový časopis Informace o Chartě 77 uspořádal besedu o podstatě a perspektivách Charty 77, na které přednesli své příspěvky Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Jiří Hájek a Václav Benda. Diskusi, která byla společně s referáty vydána pro potřeby domova i exilu tiskem, řídil Petr Uhl. |
.
Čtyřčlenná delegace lidoveckých poslanců rakouského parlamentu navštívila v Praze signatáře Charty 77 Václava Bendu a hovořila s ním o podmínkách náboženského života a působení nezávislých iniciativ v Československu. |
.
Do strnulých stranických struktur začal v omezené a kontrolované míře pronikat určitý kritický duch. Ve vnitrostranické Informaci o politické situaci v krajích se konstatuje, že základní, okresní a krajské organizace komunistické strany narážejí na určité potíže při naplňování závěrů XVII. sjezdu KSČ v hospodářské oblasti (»... nedaří se změnit zažitý styl práce a myšlení řídících pracovníků«, »v jednání hospodářských pracovníků se těžkopádně mění přístupy, tak aby odrážely... náročnou sjezdovou atmosféru«, »kalkuluje se s tím, že při neplnění úkolů bude plán podobně jako v minulosti opět snižován«, »nedostatečně jsou uplatňovány intenzifikační faktory« apod.). |
.
V Československu se uskutečnily volby do zákonodárných a zastupitelských orgánů podle tradičního scénáře, typického pro komunistickou diktaturu: k volbám přišlo 99,39 % oprávněných voličů, z nichž 99,94 % hlasovalo pro předem prověřené a vybrané kandidáty Národní fronty. Charta vydala 13. května dokument K volebnímu právu, v němž doporučila, aby se volilo z více kandidátů a voliči měli možnost sami doplňovat kandidátku. |
.
Třetí zasedání ÚV KSČ projednalo návrhy na obsazení nejvyšších funkcí ve Federálním shromáždění, národních radách a vládách. Předsedou nové federální vlády (demise byla podána 13. června) jmenoval prezident republiky Gustáv Husák 16. června opět Lubomíra Štrougala, z 26 členů byli jen tři jmenováni nově. Do čela české vlády (7 nových ministrů) byl opět jmenován Josef Korčák, do čela slovenské vlády (5 nových ministrů) také staronově Peter Colotka. Na prvním zasedání Federálního shromáždění 12. června se funkce předsedy ujal opět Alois Indra, předsedou Sněmovny lidu byl zvolen Vladimír Vedra, předsedou Sněmovny národů Dalibor Hanes. |
.
Předseda podvýboru pro evropské záležitosti zahraničního výboru senátu USA Larry Pressler se při oficiální návštěvě ČSSR setkal s mluvčími a některými signatáři Charty 77, s nimiž hovořil o stavu lidských práv a demokratických svobod v Československu. Státní bezpečnost dalším schůzkám zabránila. |
.
Charta 77 vydala prohlášení k 18. výročí okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy, v němž upozornila, že okupace a přítomnost sovětských vojsk v zemi je hlavní překážkou v uplatnění práva národů na sebeurčení. |
.
Sedm členů nezávislé kulturní organizace Jazzová sekce bylo po domovní prohlídce vzato do vazby a obviněno z trestného činu nedovoleného podnikání. Tato skutečnost vyvolala v zahraničí vlnu odporu, mnoho politických a kulturních institucí i osobností vyjádřilo solidaritu se zatčenými. |
.
Státní bezpečnost uspořádala proti aktivistům Charty 77 rozsáhlou represivní akci, která spočívala v opakovaných domovních prohlídkách a předvoláních k několikahodinovým výslechům. V posledních měsících také výrazně vzrostl počet nejrůznějších policejních a soudních perzekucí namířených proti nezávislým katolickým aktivistům a členům a příznivcům Jazzové sekce. |
.
V Moskvě se konalo pracovní setkání vedoucích představitelů členských států RVHP, věnované problémům vzájemných ekonomických vztahů a otázkám zahraniční politiky. Ve vystoupení Michaila Gorbačova zazněla otevřená slova o tom, že se »rozvoj světové socialistické soustavy zpomalil«. Politické vztahy by podle Gorbačova měly být budovány »na základě rovnoprávnosti a vzájemné odpovědnosti«, »nikdo si ve společenství nemůže činit nároky na zvláštní postavení«. Návrhy na »přestavbu vztahů v socialistickém společenství« a na řešení aktuálních mezinárodních problémů podpořil v diskusi generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Gorbačov přijal 12. listopadu Husáka k osobnímu rozhovoru. |
.
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných zveřejnil souhrnné sdělení o bezmála šesti stech případech, které od svého vzniku v roce 1978 do začátku prosince 1986 evidoval a o nichž československou i zahraniční veřejnost informoval. |
.
Na čtvrtém zasedání projednával ústřední výbor KSČ návrh zákona o osmém pětiletém plánu. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák ve svém projevu vyjádřil podporu »revoluční přestavbě všech stránek života a činností sovětského lidu«. |
|
|