602
České noviny otiskly rozhlasové vystoupení A. Dubčeka, jenž se vyjádřil ke své kandidatuře na úřad prezidenta republiky: »Vážení občané, hovořím k vám prostřednictvím ČTK a Československého rozhlasu. Můj vztah k vám, svému lidu, k obrodě z roku 1968, a hlavně k dnešní, do níž tak rázně vstoupila naše mladá generace, je jednoznačný. Jako vždy jsem na straně lidu, proti násilí a zvůli. Jsem pro demokracii, sociální spravedlnost, lidskost. Víte, že i v současném hnutí jsem od jeho počátku. Mně a stejně i panu Václavu Havlovi, nám oběma jde o blaho lidu a vlasti. On i já jsme kandidáty na místo prezidenta. Je to pro mne velká čest. Chci říci, že nemůžeme a nestojíme s panem Václavem Havlem proti sobě, ale vedle sebe. V tom je i zvláštnost tohoto volebního období. Za sebe řeknu - vyhrát by měl pouze jeden. A tím je lid této země, toto překrásné všelidové hnutí, které nesmí utrpět. Tím je a bude vedena moje snaha při závěrečných fázích práce parlamentu a voleb prezidenta. Děkuji za nespočetné projevy sympatií, kterých se mi od vás
dostalo.«

603
Ve 13 hodin zahájil předseda parlamentu S. Kukrál 18. společnou schůzi obou sněmoven FS, která měla na pořadu programové prohlášení vlády ČSSR a návrh ústavního zákona o změně lhůty ke zvolení nového prezidenta ze 14 na 40 dnů. V době zasedání parlamentu se na Václavském náměstí konala manifestace na podporu prezidentské kandidatury V. Havla, na niž se sjeli studenti z celého Československa. Rokování FS bylo pomocí reprudukční techniky přenášeno na Václavské náměstí. Před budovou FS manifestovalo jen několik desítek studentů a dvě dívky v krojích pod rozsvíceným vánočním stromkem vítaly přicházející poslance chlebem a solí [595, 597, 598, 601].

Předseda vlády M. Čalfa seznámil parlament s programovým prohlášením vlády národního porozumění. Závěrem projevu řekl: »Je nanajvýš potrebné, aby sa v tejto dobe predovšetkým plne stabilizoval politický systém. Na základe konsenzu vznikli všetky vlády ako najvyššie výkonné orgány štátnej moci. Z parlamentov odchádzajú poslanci, ktorých nepovažujú za reprezentantov ľudu. Zostáva neobsadená funkcia prezidenta republiky. Tento úrad, ktorý historicky vznikol ako symbol našej štátnosti a bez ktorého nemožno zabezpečiť plné fungovanie štátného i politického mechanizmu, by sa mal v záujme stability čo najskôr obsadiť. Vláda vyvíja mimoriadne úsilie na prekonanie politickej a ústavnej krízy so želaním, aby sa prijali všetky záruky zabraňujúce návratu predchádzajúcich metód riadenia a spoločenských procesov. Preto by som chcel požiadať Federálne zhromaždenie, aby sa k tomuto úsiliu pripojilo voľbou prezidenta republiky ešte do konca tohto roku (potlesk). Podľa názoru vlády Československej socialistickej republiky v súčasnej dobe nie je na dosiahnutie deklarovaných cieľov iná alternatíva voľby prezidenta Československej socialistickej republiky než voľba Václava Havla (potlesk) s tým, že by sa táto voľba obmedzila na dobu, než sa zíde parlament, ktorý vyjde zo slobodných volieb a vykoná novú voľbu. Týmto aktom by sme ocenili úsilie celého hnutia za mravnú obrodu spoločnosti, za nastúpenie cesty k demokratickému, dynamickému a slobodnému usporiadaniu spoločenských vzťahov v našom štáte, hnutia, na čele ktorého je Václav Havel. Vyhoveli by sme tým i prianiu nášho ľudu a potvrdili do zahraničia, že sme schopní samostatne a na potrebnej výške riešiť problémy v našej krajine.« [549]

Poslanci programové prohlášení vlády schválili. Návrh ústavního zákona na prodloužení lhůty ke zvolení nového prezidenta přednesl předseda Sněmovny lidu J. Bartončík, který také doporučil, aby prezidenta volil parlament veřejně, před zraky voličů. Poslanci vyjadřovali podporu jedinému kandidátovi - Václavu Havlovi a rovněž se vyslovovali pro volbu prezidenta veřejným hlasováním. Příslušnou změnu ústavního zákona jednomyslně schválili.

Předsednictvo Sněmovny lidu FS přijalo rezignaci poslanců Sněmovny lidu A. Indry, J. Zelenky, V. Hermana, V. Hájka, E. Riga a J. Šimůnkové. Předsednictvo Sněmovny národů FS vzalo na vědomí rezignaci poslanců J. Hamana, M. Kabrhelové a G. Šlapky. Poslaneckého mandátu ve FS se vzdal rovněž bývalý člen vedení KSČ V. Biľak.

604
Odpolední jednání 18. schůze České národní rady řídil předseda ČNR J. Šafařík. Předseda vlády ČSR F. Pitra nejprve seznámil poslance se záměry vlády v období do svobodných voleb. Ministr financí, cen a mezd J. Nikodým odůvodnil vládní návrh zákona ČNR o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČSR, jehož účelem je racionalizace vztahů mezi státními rozpočty federace, ČSR a SSR. Poslanci návrh zákona schválili. J. Nikodým poté vystoupil s návrhem vlády ČSR, aby ČNR zatím neprojednávala zákon o státním rozpočtu ČSR na rok 1990, a vysvětlil opatření vlády pro rozpočtové provizorium [504, 572]. Rovněž odůvodnil vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o působení orgánů ČSR v oblasti sociálně-ekonomických informací. S těmito návrhy vyslovili poslanci souhlas.

ČNR schválila vládní návrh zákona o vyhlašování obecně závazných právních předpisů a jiných opatření orgánů ČSR ve Sbírce zákonů, předložený ministryní spravedlnosti ČSR D. Burešovou. Poslanci dále projednali a schválili vládní návrh zákona o zřízení samostatného ministerstva životního prostředí ČSR, návrh zákona, kterým bylo zrušeno zákonné opatření předsednictva ČNR z loňského roku o opatřeních k upevnění veřejného pořádku. Schůze rovněž schválila návrh usnesení, kterým byly vráceny vládě ČSR k dopracování návrhy zákonů ČNR o vydávání a šíření neperiodických publikací a o přestupcích.

Na závěr zasedání hodnotili poslanci činnost předchozího předsednictva ČNR v souvislosti s událostmi 17. listopadu 1989. Předseda vlády ČSR F. Pitra ke svému vystoupení v televizi dne 19. listopadu 1989 [28] uvedl, že to byla největší chyba a jeho osobní daň stranické disciplíně. Podřídil se závěru předsednictva ÚV KSČ a projev přednesl i přes rozpornost informací. Prohlásil, že zákrok pořádkových sil se udál bez vědomí vlády ČSR. Bývalý ministr vnitra a životního prostředí V. Jireček k tomu dodal, že všechny dosavadní zásahy VB byly projednávány na úrovni federálního ministerstva vnitra s generálním tajemníkem M. Jakešem a ostatními funkcionáři ÚV KSČ.

605
Odpoledne zasedala v Bratislavě Slovenská národní rada, která se zabývala programovým prohlášením vlády SSR. Poslanec E. Kucharovic (SSl) kritizoval, že KV VPN neusiloval o větší zastoupení slovenských politiků ve federální vládě národního porozumění a spokojil se pouze s jediným křeslem místopředsedy vlády (J. Čarnogurský). Připomenul, že Strana slobody při jednání »rozhodujících politických sil« 8. prosince v Praze marně usilovala o křeslo ministra paliv a energetiky, jakož i o vyhlášení kandidatury A. Dubčeka do funkce prezidenta republiky [433, 438]. Kucharovic k tomu uvedl: »Môj celkový dojem z jednania zástupcov politických strán a síl pri riešení vládnej krízy je, že české strany a sily pôsobili dojmom ako zväzok Svätoplukových prútov, ale reprezentanti Slovenska prišli každý so svojim prútikom. Mám obavy, že takto môže dopadnúť Slovensko aj pri pripravovaných slobodných voľbách.«
V rozpravě vystoupil zástupce KV VPN J. Budaj, který mj. uvedl: »Revolúcia demokracie, ktorá sa pohla z námestia Slovenského národného povstania, je dnes na pracoviskách, je v miestach a mestách Slovenska, je v každej obci. Samozrejme, tak ako na úrovni vlády, i tam sa hovorí o kádrovej otázke. Súčasné vedenie Slovenska pred touto skutočnosťou nesmie ďalej zatvárať oči. Nik si neželá, aby sa postupovalo tak ako v roku 1948 alebo v období normalizácie. Kritériom nech nie je nič iné, len kompetencia a bezúhonnosť tak, ako všade na svete. (...) Navrhujeme, aby sa na národných výboroch oddelila kontrolná funkcia od vládnej. Znamená to, že v aparáte národných výborov nebudú poslanci. Aparát národných výborov je samozrejme potrebné previesť pod ministerstvá vnútra, pod priamu pôsobnosť vlády. Urýchlene je potrebné novelizovať zákon o voľbách do národných výborov tak, aby funkcionári národných výborov boli volení občanmi tej oblasti, ktorú spravujú, a to priamymi voľbami. (...) Pokúšali sme sa nájsť názor aj na inštitúcie a podniky. Tu je situácia oveľa komplikovanejšia a v každom rezorte trochu odlišná. Domnievame sa, že zamestnanci môžu vedúcim a riadiacim pracovníkom vyjadriť dôveru alebo nedôveru. (...) Zodpovednosť za vysvetlenie, ktoré sa oneskoruje za vývojom situácie, leží na vláde, resp. na jednotlivých ministroch. Výdatnou pomocou pri tejto práci môže byť spolupráca so spontánne vznikajúcimi fórami jednotlivých odborníkov, ktorých spoluprácu - jednak sa tieto fóra iniciatívne ohlasujú na rezortoch, jednak spoluprácu, pokiaľ by tomu tak nebolo, môže sprostredkovávať iniciatíva VPN. Pri hľadaní nových kádrov na tie miesta, kde bude vedúcim pracovníkom vyslovená nedôvera, sa Koordinačný výbor VPN stavia za metódu konkurzov. Ešte raz si dovolím zdôrazniť, že k realite masového vyjadrovania sa pracujúcich ku kádrovym otázkam, ku kompetencii vedúcich pracovníkov, sa treba zásadne a veľmi konkrétne postaviť v krátkej dobe.«

606
Na studentské manifestaci na Václavském náměstí [603], kterou svolal Celostátní koordinační stávkový výbor studentů na podporu kandidatury V. Havla do úřadu prezidenta ČSSR, byla od sochy sv. Václava vysílána improvizovaná promluva V. Havla k českým a slovenským studentům:

»Snad bych měl opakovat to, co jsem už víckrát řekl při různých příležitostech, ale co jste vy možná neslyšeli, protože nikdo dnes nemáme čas poslouchat rádio nebo televizi; snad bych měl ještě jednou říct, že nikdy nezapomenu při své práci - ať budu čímkoli - na to, že jste to byli vy, studenti, kteří nejen tuto naší pokojnou revoluci začali, ale že jste to byli vy, kteří jí vdechli tu povahu, kterou má, kteří jí vtiskli tu krásnou tvář, kterou má. Tu tvář, kterou dnes obdivuje celý svět. Pomáhejte nám všem, pomáhejme si navzájem v tom, aby si tuto tvář uchovala tato revoluce až do konce, až do svobodných voleb. Ať žije svoboda!«

607
Od 14 hodin rokovala rada KC OF. Diskutující: P. Pithart, V. Malý, K. Srp, V. Wagner, I. Fišera, L. Lis, J. Štern ml., P. Naumann, J. Kořán, Z. Rajniš, V. Žák, I. Havel, J. Vavroušek, R. Palouš, J. Petrová, P. Kučera, P. Uhl, V. Benda, P. Rychetský [...]

Rada ustavila pracovní komisi s pověřením, aby do 21. prosince 1989 vypracovala návrh organizačního statutu Občanského fóra (P. Naumann, Z. Rajniš, M. Černík, V. Žák, I. Havel, J. Vavroušek a R. Palouš). V této souvislosti rada uložila všem komisím KC OF, aby vypracovaly svůj statut. Rada schválila společné prohlášení KC OF a Sdružení stávkových výborů podle návrhu L. Lise a společné prohlášení OF a VPN k situaci v Rumunsku. V. Malý rezignoval na své místo v radě KC OF, nahradil jej Karel Srp. Rada vyslechla zprávu I. Fišery o přípravě sněmu KC OF svolaného na sobotu 23. prosince 1989 na 10 hodin a delegovala P. Kučeru na shromáždění OF Prahy 8. P. Naumann informoval o stavu financí OF, V. Benda o jednáních na ČNR, jejíž předsednictvo vyzvalo OF, aby delegovalo do »pracovní komise« předsednictva co nejvíce svých lidí. Politická komise KC OF byla vyzvána k předložení informací o současných politických stranách v Československu. Rada KC OF delegovala P. Uhla do programové rady ČTK a pověřila Z. Rajniše a J. Kořána stálým stykem s Národním výborem hl. m. Prahy. P. Rychetský informoval o obsazování uvolněných poslaneckých míst v nejvyšších zákonodárných sborech.

608
V souvislosti s odstraněním čtvrtého článku Ústavy o vedoucí úloze KSČ ve společnosti vydal ministr vnitra a životního prostředí ČSR A. Hrazdíra rozkaz, kterým zrušil existenci politických organizací v bezpečnostním aparátu.

609
Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier uspořádal přátelské setkání vedení ministerstva s pražským diplomatickým sborem, na němž informoval velvyslance o novém zaměření československé zahraniční politiky. Ministr Dienstbier přijal velvyslance Spolkové republiky Německo H. Hubera, jenž tlumočil návrh ministra zahraničních věcí SRN H.-D. Genschera na symbolické setkání obou ministrů na československo-západoněmecké hranici v nejbližších dnech.

610
Ministerstvo zahraničních věcí odsoudilo zásah rumunských ozbrojených sil proti demonstrujícím příslušníkům maďarské národní menšiny v Temešváru.

611
Před velvyslanectvím Rumunské socialistické republiky v Praze v Nerudově ulici demonstrovali studenti vysokých škol proti krvavému potlačování protitotalitních manifestací.

612
Celostátní koordinanční stávkový výbor studentů vysokých škol rozhodl, že stávka bude pokračovat v nezměněné formě, o vánočních svátcích však budou na vysokých školách pouze stávkové hlídky. O dalším vývoji stávky bude informovat M. Mejstřík v televizi podle toho, jak dopadne volba prezidenta [536].

613
Na jednání u »kulatého stolu« se v Brně sešli zástupci politických stran a občanských iniciativ jihomoravského kraje (Koordinační stávkový výbor studentů, KNV, KV ČSL, KV ČSS, KV KSČ, KV SSM, Moravské občanské hnutí, Obroda - Klub za socialistickou přestavbu, OF, Občanské fórum pracovníků KNV a Zelený kruh OF). Diskutovali o situaci v kraji, zejména o problému zabezpečení archivních materiálů, o otázce zrušení a rozpuštění Lidových milicí a o zajištění klidu během vánočních svátků. Bylo dohodnuto, že ve čtvrtek 21. prosince 1989 se uskuteční další kolo jednání u »kulatého stolu«, k němuž budou přizváni náčelník Krajské správy SNB, náčelník Krajské vojenské správy, bývalý náčelník Krajského štábu LM a zástupci sdělovacích prostředků a které se bude týkat probíhající skartace archivních materiálů.

614
V Praze jednali zástupci ČSLA, přípravného výboru Československé mírové rady, Nezávislého mírového sdružení a stávkujících studentů. Zástupci ČSLA odmítli akceptovat zavedení náhradní civilní služby a další požadavky studentů. Člen studentské komise pro vojenské záležitosti J. Dus sdělil, že studenti jsou s výsledky jednání zásadně nespokojeni.

615
V Laterně magice se za účasti V. Havla uskutečnila tisková konference KC OF. Mluvčí L. Dobrovský přečetl stanovisko, v němž OF a VPN společně odsoudily násilí v Rumunsku. Vyzval jménem KC OF občany, aby s ohledem na nárůst kriminality v posledních dnech spolupracovali se všemi poctivými ochránci zákona a odsoudil bezdůvodné skandalizování příslušníků VB a kriminální služby. Poté novinářům odpovídal V. Havel. K otázce systému dvou silných politických stran sdělil: »Tato otázka začínala zmínkou o systému dvou stran. Dává mi tak možnost vyznat se ze svého osobního ideálu, který jsem se již pokoušel naznačit v různých svých textech v dobách, kdy jsem byl pouhým disidentem a měl čas na psaní. Totiž, že podle mého mínění by v budoucnosti měly stále větší roli hrát osobnosti a stále menší roli politické strany, které by měly podle mých osobních představ a ideálů mít roli jakýchsi klubů, v nichž se politické osobnosti rodí, profilují, představují. Ale politické strany by neměly přímo participovat na moci, protože to vede k způsobu anonymizace moci. Podle mého mínění jediná záchrana této civilizace je, když osvobodí člověka, osobu, konkrétní lidskou personalitu z manipulace všech megastruktur, které si moderní člověk vymyslel a které ho teď ničí.«