Živa, Nadace Živa a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uspořádaly výstavu s názvem Botanicky významná území ČR.
V posledních letech se v Evropě zvýšilo úsilí o komplexní záchranu všech významných hodnot, které ještě zbyly z její biologické rozmanitosti. Nejcennějším evropským územím a nejohroženějším druhům rostlin i živočichů je věnována značná pozornost a jejich ochrana je zajištěna různými způsoby. Mezi nejúčinnější patří mezinárodní úmluvy, jejichž podmínky jsou pro smluvní státy závazné. K nejznámějším se řadí např. Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů, Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), Úmluva o biodiverzitě a Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry (Bernská). Mezinárodní ochranu ohrožených biotopů a druhů na poměrně vysoké úrovni řeší i legislativa Evropské unie. Jedním z významných úkolů ochrany přírody, který vyplývá z našeho členství v EU, je vytvoření soustavy evropsky významných chráněných území Natura 2000. K dalším aktivitám v rámci mezinárodní ochrany patří mimo jiné Biosférické rezervace Rady Evropy, Významná ptačí území a v neposlední řadě i Botanicky významná území.
Projekt Botanicky významná území (IPA — Important Plant Areas) je jedním z hlavních úkolů mezinárodního sdružení Planta Europa, které svoji činnost zahájilo v r. 1994 a jako nová nevládní organizace bylo ustanoveno v r. 2001 na mezinárodní konferenci Planta Europa v Průhonicích u Prahy. Do projektu se jako první zapojily Turecko, Velká Británie a Švédsko. V dalších letech byl projekt řešen i v sedmi vybraných zemích střední a východní Evropy: kromě České republiky v Bělorusku, Estonsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku, a to s finanční podporou nizozemského ministerstva zemědělství, přírody a kvality potravin.
Botanicky významným územím se rozumí přírodní nebo přírodě blízké území vykazující mimořádné botanické bohatství nebo hostící soubor vzácných, ohrožených nebo endemických druhů rostlin (tzn. takových, které se vyskytují pouze na daném území) anebo vegetaci vysoké botanické hodnoty.
Protože kritéria výběru botanicky významných území se v mnohém shodují s výběrem území pro soustavu Natura 2000, nabízí se srovnání obou soustav. Pomineme–li zoologickou stránku věci, kterou se projekt Botanicky významná území nezabývá, tak se do obou soustav vybírají území, kde jsou zastoupeny nejlepší vzorky přírodních stanovišť a nejpočetnější nebo nejperspektivnější populace evropsky významných druhů rostlin chráněných směrnicí 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Projekt IPA navíc zohledňuje druhy Bernské úmluvy, kterých je ale nízké procento. Výrazný rozdíl je v zahrnutí ohrožených endemických druhů. Zatímco botanicky významná území zahrnují nejlepší populace všech ohrožených endemitů, s výjimkou některých taxonomicky problematických druhů, v Natuře 2000 jsou chráněny jen některé. Mezi botanicky významná území byly vybrány i nejlepší lokality s výskytem řas a hub, jejichž ochranu soustava Natura 2000 řeší jen okrajově. Co se týče počtu, připravovanou soustavu Natura 2000 u nás tvoří téměř tisíc území, botanicky významných je výrazně méně — 74. Byla vybírána tak, aby každý významný biotop a druh byl pokryt alespoň jedním územím, přičemž většina zahrnuje více nejlepších biotopů a druhů. Rozdíly jsou i v legislativě — soustava Natura 2000, závazná pro členské státy EU, se dosti zásadním způsobem promítá do naší legislativy. Botanicky významná území nejsou právně závazná, jsou spíše visačkou nejvyšší kvality a tvoří z botanického pohledu nejcennější vzorek naší přírody. I přesto, že většina z nich požívá různého stupně ochrany, ať již domácí nebo mezinárodní, není ve všech těchto územích plně zajištěna potřebná ochrana a péče o druhy i biotopy.
Cílem celého projektu je posílit zájem a zlepšit znalosti o botanicky významných územích a v případě nedostatečné péče na tyto skutečnosti poukázat. K tomu by měla napomoci i publikace Botanicky významná území ČR.
Dana Turoňová, Zdenka Podhajská, Jan Čeřovský
Autoři fotografií:
Dana Turoňová (pokud není uvedeno jinak), Renata Pohlová (Buxbaumia viridis, Moravskoslezské Beskydy), Jan Šťastný (Desmidiales, Borkovická blata; Micrasterias jenneri, Swamp), Zdeněk Patzelt (České Švýcarsko), Martina Čtvrtlíková a Petr Hekera (Isoetes echinospora a I. lacustris, Plešné a Černé jezero), Vladimír Zíta (Geastrum pouzarii, Prokopské údolí)
Z vernisáže výstavy Botanicky významná území České republiky konané v Literární kavárně knihkupectví Academia v Praze. Foto z archivu redakce 
