Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

Vyšlo tematické číslo Literatura, technologie, média (ed. Karel Piorecký) časopisu Česká literatura. Jeho cílem je iniciovat diskusi nad přístupy ke zkoumání literatury šířené digitálními médii, ale i položit si obecnější otázky po materialitě literatury.

Širší historické kontextualizace vstupují do tematického čísla prostřednictvím studie Tomáše Glance „Povaha písma, jeho meze a nosiče“. Rovněž ještě před-digitální érou literární komunikace se zabývá Kateřina Piorecká ve studii „Text v hmotném světě. Technologie psaní a česká literární kultura (1885–1989)“. Zevrubný přehled o metodologických přístupech ke zkoumání elektronické literatury podává studie Zuzany Husárové jakož i rozhovor této autorky s předním tvůrce a teoretikem e-lit Nickem Montfortem. V neposlední řadě se toto tematické číslo dotýká vztahu literární vědy a podnětů aktuálně plynoucích z oblasti digital humanities (články Mariusze Pisarského a Karla Pioreckého).

 

Články zaměřené na vztah literatury a digitálních médií se redakce České literatury rozhodla dát na svůj web v plném znění (pdf s aktivními hyperlinky).