Česká literární bibliografie (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.) a časopis pro performativní umění a umělecký výzkum ArteActa (Akademie múzických umění v Praze) srdečně zvou na přednášku prof. Franca Morettiho, která se koná v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě (sál č. 206) v pátek 28. února 2020 od 10.00 hod. 

Součástí přednášky bude úvodní slovo ředitele výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie Vojtěcha Malínka a prezentace nového čísla časopisu ArteActa, v jehož posledním čísle nalezneme český překlad Morettiho práce „Teorie sítí a analýza syžetu“ věnované mimo jiné analýze dramatu Hamlet Williama Shakespeara a doprovodnou studii o jeho díle od Františka A. Podhajského. Hlavní přednášku Simulating Dramatic Networks pronese prof. Moretti v anglickém jazyce.

Vstup na přednášku je zdarma po registraci na http://bit.ly/36qRTmw.

Anotace:
„Jistě, je to zajímavé,“ pronesl někdo z publika, když jsem poprvé přednášel o dramatických sítích. „Ale jako matematik mám pocit, že něčemu rozumím, jen když vím, jak to ‚udělat‘. Proto mě zajímá, jak takovou dramatickou síť vytváříte. Jaké součástky potřebujete, jaká pravidla a jaké fáze vývoje?“ Po deseti letech nabízí tato přednáška první část odpovědi. Pokouší se dramatické sítě skutečně vytvořit, „modelovat“.
Samozřejmě, že to není zcela obvyklý způsob, jak literaturu zkoumat. Vždyť nebudu mluvit o divadelních hrách, ale o sítích, které z nich lze extrahovat. A dokonce to místo skutečných sítí budou jen jejich „simulace“. Což je termín, který měl dlouhou dobu pejorativní nádech. Jak si však všimla Evelyn Fox Kellerová, v posledních letech přišel o „svou dřívější ontologickou podřadnost, pověst ‚příživníka‘, a stal se tvůrcem ‚alternativní reality‘.“
Alternativní realita. To bude důvod, proč jsou modely v literární vědě tak vzácné. Předmět jejího studia – texty – je přece tak jednoznačně daný, předávaný z generace na generaci s veškerou péčí, a někdy dokonce úctou, že samotné pomyšlení na nějakého „alternativního“ Hamleta zní napůl šíleně a napůl svatokrádežně. A přesto se pokusím ukázat, že to za to stojí.

Annotation:
"Yes, interesting”, said someone from the audience, the first time I presented on dramatic networks; “but, as a mathematician, I feel I only understand something if I know how to “make” it. So: how do you make a dramatic network? What elements does it need, what rules, what stages?” Ten years later, this presentation is the beginning of an answer: an attempt at indeed making – or “simulating” – dramatic networks.
Clearly, this is not the usual way of studying literature. I won’t talk about plays, but about the networks that can be extracted from them; and I won’t even talk about the actual networks, but about their “simulations” instead. A term, this one, which has long been characterized by pejorative connotations, but that in recent years, as Evelyn Fox Keller has observed, has lost ‘its earlier sense of ontological inferiority, its status of “pretender”, [and has] eventually came to constitute “an alternate reality”.’
An alternate reality. This is why simulations are so rare in literary criticism: in a field where the objects of study are emphatically given – texts passed on with care, and often with reverence, from generation to generation – the idea of producing an “alternate” Hamlet sounds half absurd, half sacrilegious. But, as we hope to show, it’s actually worth it.

Franco Moretti (1950) je italský kulturní teoretik, emeritní profesor Stanfordovy univerzity a stálý člen berlínského Wissenschaftskolleg. Patří ke klasikům literární komparatistiky a průkopníkům digitálního výzkumu v humanitních vědách. V posledním desetiletí vydal knihy Distant Reading (2013), The Bourgeois. Between History and Literature (2013) a Far Country. Scenes from American Culture (2019). V roce 2017 připravil výbor ze studií Stanfordské literární laboratoře Canon/Archive. Studies in Quantitative Formalism from the Stanford Literary Lab. Česky zatím vyšla v překladu Olgy Čaplyginové jediná jeho kniha: Grafy, mapy, stromy. Abstraktní modely literární historie (Karolinum, 2014). Pravidelně publikuje v britském marxistickém časopise New Left Review, naposledy zde spolu s Olegem Sobčukem uveřejnil kritický přehled digitálního bádání v oblasti literatury („Hidden in Plain Sight“, NLR, sv. 118, červenec–srpen, 2019).