Kniha Proměny strukturální poetiky Pražské školy se zaměřuje na zmapování a analýzu proměn, kterými prošel český literárněvědný strukturalismus v průběhu 20. století. V centru pozornosti jsou zejména díla a přístupy těch českých literárních teoretiků a historiků, kteří odešli do exilu. Publikace je rozčleněna do čtyř oddílů, ve kterých se autor pokusil (1) představit několik klíčových zdrojů a formativních vztahů českého strukturalismu (např. k lingvistice Ferdinanda de Saussura, k ruskému formalismu atd.), (2) nastínit historický vývoj českého strukturalismu v exilu a (3) stručně charakterizovat základní proměny strukturální poetiky Pražské školy v exilu – s ohledem na vývoj západní literární vědy, respektive dějiny strukturalismu a poststrukturalismu. Proměny strukturalistických východisek jsou sledovány na příkladu několika vybraných koncepcí, detailně jsou analyzovány zejména teoretické návrhy Mojmíra Grygara, Květoslava Chvatíka a Lubomíra Doležela. Autor k předmětu svého výzkumu přistupuje jako teoretik a historik teorie literatury.
Previous
Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících
DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ
Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní
JAN MATONOHA
Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími
ANNA KOPOVÁ
Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...