Novinky

První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem

Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy - extrémně vzácné události - pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek "A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole" byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.

Autor: Carl Knox (OzGrav, ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery, Swinburne University of Technology)
Autor: Carl Knox (OzGrav, ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery, Swinburne University of Technology)

K událostem slapového rozrušení (Tidal Disruption Event, TDE) dochází, když se objekt, často hvězda, příliš přiblíží k černé díře a ta jej roztrhá gravitačními silami. Obvykle jde o supermasivní černou díru, která se nachází v centru téměř každé galaxie. Slapové síly černé díry hvězdu roztrhají a vznikne z ní akreční disk, který černá díra postupně spotřebuje. V některých, zřejmě velmi vzácných případech (méně než 1 %) toto slapové rozrušení dokonce vyvolá vznik relativistického výtrysku (jetu) s materiálem vyvrženým z černé díry rychlostí velmi blízkou rychlosti světla. Materiál pak v důsledku srážek uvnitř výtrysku a srážek s okolním prostředím intenzivně září v rozsahu od rádiových vln přes světlo po rentgenové záření. 

Doposud se tyto takzvané "výtryskové" TDE objevovaly pomocí vysokoenergetických družic ve vesmíru. Naposledy se tak stalo před 10 lety v roce 2012. Objev AT2022cmc v únoru letošního roku však proběhl jinak. První autor článku Igor Andreoni vyvinul metodu vyhledávání možných událostí a včasného varování v rámci rozsáhlé pozemní optické přehlídky "Zwicky Transient Facility" (ZTF) umístěné na hoře Palomar v Kalifornii.

Včasné upozornění odstartovalo celosvětovou pozorovací kampaň, do níž se zapojily rentgenové a ultrafialové družice, pozemní optické a infračervené dalekohledy a několik radioteleskopů. Dr. Christina Thöne z Astronomického ústavu Akademie věd se podílela na sledování pomocí svých pozorovacích programů na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři Calar Alto a obřím dalekohledu Gran Telescopio Canarias o průměru 10,4m umístěném na Kanárských ostrovech. Druhý z dalekohledů byl důležitý zejména pro získání časové řady v infračerveném oboru, důležité pro určení vývoje širokopásmového spektrálního rozložení, tedy diagramu toho, jaké světlo objekt vyzařoval na různých frekvencích od rádia po rentgenové záření. 

Autor: Zwicky Transient Facility/R.Hurt (Caltech/IPAC), překlad ASÚ
Autor: Zwicky Transient Facility/R.Hurt (Caltech/IPAC), překlad ASÚ

Pozorování ukázala, že událost měla dvě emisní složky: záření absolutně černého tělesa ze zbytků samotné roztržené hvězdy a synchrotronovou emisi z výtrysku. Širokopásmová pozorování odhalila několik změn v těchto složkách emise. Spektrum události ukázalo, že se nacházela v kosmologické vzdálenosti 8,5 miliardy světelných let neboli na rudém posuvu z = 1,1. Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a radioteleskopů se sice podařilo velmi přesně určit polohu události, ale protože světlo samotné události stále přesvěcuje její mateřskou galaxii, bude zapotřebí dalších pozorování, aby bylo možné určit, kde v její mateřské galaxii událost nastala. V porovnání s jinými jevy, které produkují výtrysky, jako jsou například záblesky záření gama (GRB), se zdá, že plyn, který pohlcuje část světla ve specifických spektrálních čarách, má podobné vlastnosti, a proto by se galaxie, ve kterých se tyto dva jevy stávají, nemusely příliš lišit.

Rozdíl ve vzniku "normálního" a "výtryskového" TDE není dosud zcela objasněn. Jedna z teorií předpokládá, že výtryskové TDE vyžadují velmi rychle rotující černou díru, která výtrysk pohání. Budoucí studie přispějí nejen k lepšímu pochopení těchto událostí, ale také k pochopení procesů v centrálních černých dírách vzdálených galaxií.

Článek "A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole" byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.

Teleskopy zapojené do této práce

 

Kontakty a další informace:

Dr. Martin Jelínek – Stelární oddělení, vedoucí skupiny astrofyziky vysokých energií martin.jelinek@asu.cas.cz

Tisková zpráva ke stažení v DOC