Tentokrát si youtuber Zvěd nasadil helmu a vydal se na požárem poničená místa Českého Švýcarska. Nezdolný živel řádil v národním parku téměř měsíc a zasáhl plochu o rozloze více než 1000 hektarů. Jak se od léta proměnila zdejší krajina? Co nejrozsáhlejší požár v historii naší země pro přírodu znamenal? Na otázky se snaží odpovědět i výzkumníci z Akademie věd ČR.

Seismolog Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho nemohou dovolit země, kde mívá zemětřesení ničivé následky. 

Miluje dům po svých předcích a život bez něj by si ani nedokázala představit. Letošní laureátka Akademické prémie a expertka na tkáňové inženýrství Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR poodkrývá část svého soukromého i pracovního života. Jaký vědecký sen si ještě chce splnit?

Počet obyvatel Země neustále stoupá, její zdroje však nejsou neomezené. Někteří lidé trpí hladem, jiní žijí v blahobytu a jídlem plýtvají. Celosvětově se vyhodí až třetina vyprodukovaných potravin. Plýtvá se doslova na každém kroku, v domácnostech, produkci, zpracovatelském průmyslu, stravování i maloobchodě a velkoobchodě.

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. V podcastu Věda na dosah se ho ptáme, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko a jak se opeřenci učí svůj „mateřský jazyk“. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které druhy se rády předvádějí.