Jako hyporeální zónu označujeme průtočnou vrstvu sedimentů dna vodního toku. Režim výměny hyporeální vody s vodou povrchovou i podzemní má více podob a je proměnlivý v čase a prostoru. V hyporeální zóně nacházíme strmé gradienty fyzikálních i chemických podmínek, variabilních na úrovni mikrohabitatů. Žijí v ní specifická společenstva organismů a probíhá velká část biochemických procesů, na nichž stojí metabolismus celé řeky.
K dalšímu čtení vŽivě
Mikrobiální biofilmy 1. Všudypřítomný a přitom málo známý fenomén (2012, 3)
Mikrobiální biofilmy 2. Vodní prostředí (2012, 5)
Použitá a citovaná literatura
KRAUSE, Stefan, et al. Organizational principles of hyporheic exchange flow and biogeochemical cycling in river networks across scales. Water Resources Research, 2022, 58.3: e2021WR029771.
LEWANDOWSKI, J., et al. Is the hyporheic zone relevant beyond the scientific community?, Water, 11, 2230. 2019.
The term hyporheic zone refers to the flow-through sediment layer of a river bottom. The mode of exchange between hyporheic water and surface water or ground water is variable in time and space. We can find strong gradients of physical and chemical parameters in the hyporheic zone. The parameters vary even on a microhabitat level. Specific organism communities occur there, as well as an important part of the biochemical processes, crucial for a river’s metabolism.
-
Schéma umístění hyporeální zóny ve vztahu k okolním horizontům. Podle M. Bílého kreslila R. Bošková
-
Propojení řeky s podzemní vodou v nivě. V závislosti na objemu deponovaného sedimentu, po kterém řeka teče, lze rozlišit tři potenciální interakce mezi povrchovou a podzemní vodou. Označení: a – říční niva, b – propustná vodou nenasycená vrstva, c – povrchově proudící voda, d – zóna hyporeálu, e – zóna podzemní vody, f – nepropustné geologické podloží. Podle M. Bílého kreslila R. Bošková
-
Jeden z možných způsobů vzorkování intersticiální vody pomocí speciální raznice a nasávacího zařízení. I v takto mělkém toku může hyporeální zóna zasahovat do hloubky mnoha desítek centimetrů. Foto M. Bílý
-
Schéma průtoku vody hyporeálem. Nejvyšší interakce povrchové a intersti-ciální vody se vyskytuje v zónách, kde se střídá hlubší voda se štěrkopískovými náplavy. Podle M. Bílého kreslila R. Bošková
-
Kontinuální záznam změn koncentrace rozpuštěného kyslíku v povrchové vodě a dvou hloubkách hyporeálu (3 a 13 cm) ve vybraném mikrohabitatu Teplé Vltavy, národní park Šumava. Zobrazené období zahrnuje 11.–29. února 2020. Jde o příklad úseku dobře prokysličeného říčního dna. Náhlá změna, kdy koncentrace O2 v obou horizontech dosáhla hodnot povrchové vody, proběhla v řádu hodin a byla indukována povodňovou vlnou. Následoval opět několikatýdenní stabilizovaný stav. Orig. O. Simon
-
V hyporeální zóně se mohou vyskytnout i zástupci podzemní fauny, např. slepých korýšů. Podzemní blešivec rodu Niphargus. Foto O. Simon
-
Skupina juvenilních jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), obývající jako největší vzácnost některé z nejčistších toků a osídlující v tomto životním stadiu mělkou hyporeální vrstvu. Foto M. Bílý
-
Sezonní změny koncentrace dusičnanů během šestiletého období (1997–2002) na experimentální lokalitě toku Sitka (Olomoucko). Svislé úsečky značí směrodatné odchylky pro každý z měsíců. K největšímu úbytku oproti povrchové vodě docházelo v hyporeální zóně během letní sezony. Orig. M. Rulík
