16. 08. 2022
Židé žijí na území dnešní České republiky přinejmenším od 10. století a od středověku po současnost se podílejí na utváření společných dějin. Dosavadní historické přehledy nicméně židovskou zkušenost pojímaly často spíše odděleně. ...
15. 07. 2022
Rožmberský palác na Pražském hradě býval místem, ve kterém se habsburská monarchie starala o neprovdané a chudé aristokratky. Jak žily šlechtičny, které do vínku nedostaly půvab ani bohatství? ...
26. 05. 2022
Před osmdesáti lety se parašutistům Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi podařilo zlikvidovat jednoho z nejvyšších důstojníků nacistické Třetí říše. ...
27. 01. 2022
Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než museli nastoupit do transportu? Kam nesměli vstoupit a na jakých místech je zadrželi policisté z důvodu porušení tehdejších nařízení? ...
27. 12. 2021
Po násilném potlačení pražského jara v roce 1968 komunistický režim u nás opět výrazně přitvrdil. Terčem se stala i katolická církev a její duchovní, pro které období normalizace představovalo důležitou zkoušku víry a občanské statečnosti. ...
26. 10. 2021
Aktivita žen v československých vojenských jednotkách v Sovětském svazu se připomínala i za minulého režimu. O tom, že se do protinacistického boje zapojily i ženy na Západě, se už tolik nemluvilo. ...

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce