Archiv Dění v akademii

Ve věku 83 let zemřel molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, dlouholetý předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. Zabýval se vlivem znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Za svou činnost získal v roce 2019 medaili De scientia et humanitate optime meritis, udělovanou Akademií věd ČR.

Na počátku stojí objev, na konci jeho uplatnění v praxi, z něhož profituje společnost. Uprostřed nadějné cesty k patentům a vynálezům nabízí pracovištím pomoc Centrum transferu technologií AV ČR. Jak podpořit transfer na pracovištích Akademie věd ČR, popsal v rozhovoru pro říjnové číslo časopisu AB / Akademický bulletin vedoucí centra Martin Smekal.

U příležitosti výročí událostí ze 17. listopadu 1939 při tradičním setkání u Hlávkovy koleje promluvila i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Setkání se zúčastnily další významné osobnosti, včetně bývalého předsedy AV ČR, senátora Jiřího Drahoše. Níže přinášíme kompletní projev předsedkyně Evy Zažímalové.

Ultracitlivá nanoskopie, povědomí o vymírajících druzích, kontroverzní postava arabské kultury, zdokonalování turbín a obranné procesy v korunách stromů – témata badatelů a badatelek, jež 14. listopadu 2022 ocenila Akademie věd ČR. Ceny za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých dosáhli s podporou Akademie věd ČR, získali Giedre Šabasevičiūtė, Ivan Jarić a tým Marka Piliarika. V kategorii do 35 let převzali cenu Ivo Šulák a Martin Volf. Vyznamenání jim při ceremoniálu v budově na Národní třídě v Praze předala předsedkyně Eva Zažímalová.

Nové světlo do svých oborů přináší šestice mladých vědců – nových laureátů prémie Lumina quaeruntur. Ocenění převzali 9. listopadu 2022 ve vile Lanna od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. Za finance, které se s prémií pojí, si výzkumné týmy založí fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmann a historička Veronika Pehe.

Výzkum se podobně jako společnost vyvíjí a mění. Prochází digitální transformací, roste role spoluprací a multidisciplinárních přístupů, rozšiřuje se spektrum aktérů a strmě se zvyšuje produkce výstupů. Stávající systémy hodnocení výzkumu nejsou tomuto vývoji dobře přizpůsobeny a často favorizují nevhodné metody hodnocení nebo výkonnostní indikátory. Změnu chce přinést Coalition for Advancing Research Assessment, ke které se 10. listopadu 2022 připojila i Akademie věd ČR jako nejvýznamnější vědecká instituce v Česku.

Zdraví, migrace, kvalita vody – palčivě aktuální témata, kterým se věnuje trojice vědců na světové úrovni. Výzkumy Lucie Bačákové, odbornice na regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství, antropologa Viktora Černého a hydrochemika Martina Pivokonského odměnila Akademickou prémií předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová 4. listopadu 2022 v prostorách Knihovny Akademie věd ČR.

Budoucnost energií je tématem číslo jedna, avšak vyhlídky na vyluštění krizového hlavolamu jsou nejisté. O příčinách a možných řešeních nepříznivé energetické situace diskutovali experti 2. listopadu 2022 na semináři Příčiny energetické krize a nástroje k jejímu řešení. Pod hlavičkou Strategie AV21 jej uspořádal hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Akademií věd ČR.

Týden Akademie věd ČR, největší vědecký festival u nás, přibližuje svět vědců veřejnosti. Jeho zahájení je proto ideální příležitost vyzdvihnout ty, pro které je popularizace stejně důležitá jako výzkum. Ceny předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací získali archeolog Balázs Komoróczy, filozof Petr Hlaváček a chemik Vladimír Ždímal. Ocenění převzali 31. října 2022 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Vedení Akademie věd ČR vyjadřuje hluboké znepokojení nad současným hrubým porušováním lidských práv v Íránu, které se bezprostředně dotýká i studentek a studentů středních a vysokých škol i celé akademické obce. AV ČR stojí plně na straně protestujících, důrazně odsuzuje represivní kroky íránských bezpečnostních složek a vyzývá k ukončení agrese ze strany státu vůči vlastnímu obyvatelstvu. Akademie věd se tím připojuje k prohlášení mezinárodní organizace IHRN. Podobné stanovisko zveřejnila také Univerzita Karlova.