Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem
Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy - extrémně vzácné události - pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek "A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole" byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.
Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.
Na čem pracujeme: Rekonexe mezi nohami filamentu jako zdroj proudění podél arkád koronálního magnetického pole
Odborníci z oboru sluneční fyziky pod vedením Jaroslava Dudíka z ASU studovali zajímavou erupci, která proběhla 31. srpna 2021. Autorský tým si všímal zejména pozic noh obřího filamentu, které zřejmě podlehly přepojení. Práce v detailech popisuje průběh tohoto jevu, jehož důsledkem bylo nejen sluneční vzplanutí, ale také vznik proudění plazmatu z vyšší do nižší atmosféry podél arkády erupčních smyček.
Zveme vás na pozorování planet Jupiter a Mars v sobotu 3. prosince 2022 od 17 do 19 hodin v Západní a Centrální kopuli historické hvězdárny v Ondřejově. Zdarma. Pouze za jasného počasí.
Prosíme přijďte bez světel, resp. si sviťte jen nejnutněji a pouze pod nohy.
Záznam tiskové konference ze zahájení provozu PLATOSpec
Záznam tiskové konference Ondřejov (Česká republika) - La Silla (Chile) z 25. listopadu 2022 si můžete poslechnout na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR. Vystoupili ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa, vedoucí projektu PLATOSpec Dr. Petr Kabáth, velvyslanec ČR v Chile Ing. Pavel Běchný, profesor Petr Heinzel, zástupce firmy ProjectSoft Zdeněk Bardon, profesor Svatopluk Civiš a ředitel observatoře La Silla Ivo Saviane.
Online tisková konference z Evropské jižní observatoře
V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube.
Velmi jasný bolid časně zrána 10. listopadu 2022 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Vysočině
Ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla.
Nakladatelství Springer vydalo unikátní knihu z dílny (také) vědců z Astronomického ústavu AV ČR. Kniha představuje gravitační aspekty, které jsou vypočítány a vyhodnoceny pomocí nedávného statického modelu globálního gravitačního pole (GRGM1200A). Výsledky jsou zobrazeny jak pro celý Měsíc, tak detailněji pro vybrané impaktní krátery.
SAB Aerospace předala Evropské kosmické agentuře modul pro družici PLATO
11. listopadu 2022 došlo v brněnském sídle firmy SAB Aerospace za přítomnosti ministra dopravy Martina Kupky ke slavnostnímu předání mechanické struktury – jakési „karoserie“ pro družici PLATO, jejíž vypuštění Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje na rok 2026.
České předsednictví EU svolalo do Brna evropský workshop o světelném znečištění
Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světelné znečištění diskutovali odborníci z celé Evropy 26. října 2022 na workshopu v Brně. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
Polarizované rentgenové paprsky odhalují tvar a orientaci extrémně horké hmoty kolem černé díry
Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. Na tom se podílejí také čeští astronomové z Astronomického ústavu AV ČR. Více v tiskové zprávě Astronomického ústavu AV ČR / NASA.
Na čem pracujeme: Katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018
Naše planeta je neustále ostřelována nejrůznějšími částicemi z kosmu. Ty větší za sebou zanechávají světelné jevy v atmosféře – meteory – a díky pozorovacím sítím na sebe prozradí in memoriam značné množství informací. Autorský tým převážně z Oddělení meziplanetární hmoty ASU představuje zcela nový detailní katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti 5. listopadu
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Na našem pracovišti se budete moci podívat dalekohledy na Slunce nebo na pozemské objekty (podle počasí) a setkáte se s vědci, kteří vesmír skutečně zkoumají. Není nutné (ani možné) provést rezervaci.
Před 190 lety se narodila Eleonora Gayerová. Letos si připomínáme i 110 let od jejího úmrtí
A proč si jí připomínáme zrovna na ondřejovské hvězdárně? Pro její zásadní vliv na vznik observatoře. Operní pěvkyně Národního divadla a houslista Josef Jan Frič se znali a díky přímluvě Eleonory tou dobou žijící v Ondřejově obec Ondřejov prodala nejen houslistovi, ale také továrníkovi Fričovi pozemek na vrchu Manda a mohla se zde začít budovat hvězdárna. Vděčíme za to hudbě…
Pravidelné prohlídky pro veřejnost tento rok již skončily. Můžete ale ještě přijít na mimořádné prohlídky o státním svátku 28. října, v časech 10, 13 a 16 hodin (více info najdete zde). V ten den si totiž připomínáme výročí odevzdání hvězdárny státu. Zakladatel a budovatel ondřejovské hvězdárny Dr. Josef Jan Frič se tehdy rozhodl svou hvězdárnu věnovat státu k 10. výročí samostatnosti Československa.
Nušlova cena za roky 2021 a 2020 - docent Petr Hadrava po covidové přestávce přednesl společnou laurátskou přednášku
Cena Františka Nušla, kterou uděluje Česká astronomická společnost, je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999. V roce 2021 obdržel Nušlovu cenu RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014). Téma laureáta Nušlovy ceny za rok 2021 Stanislava Štefla spojil ve své přednášce nositel Nušlovy ceny za rok 2020 Petr Hadrava, protože je v jejich vědecké práci i osobním životě mnohé spojovalo. Dr. Štefl tragicky zahynul těsně před odjezdem po jeho desetileté práci v Evropské jižní observatoři. Cenu za něho převzala jeho manželka Magdalena Šteflová.
Čestná Kopalova přednáška 2022 putovala do Slunečního oddělení
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Letošní laureát Mgr. Jan Jurčák, Ph.D., který je současným vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednesl přednášku související s jeho vědeckou prací na téma Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole.
Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Pozorování si můžete užít i na ondřejovské hvězdárně, zdarma a s výkladem.
Pozorování částečného zatmění Slunce 25. října 2022 v Západní kopuli a v prostoru historické hvězdárny, od 11 do 13:30 hodin. Pro školy a veřejnost. Vstup zdarma.
V rámci spolupráce při výuce studentů mezi pražskou Karlovou univerzitou a německou univerzitou v Cologne probíhá v tomto týdnu společná konference "Galactic Nuclei - Large Scale Star Formation and Supermassive Black Holes" uspořádaná německou stranou na zámku Schloss Wahn. Českou účast studentů Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy vede profesor Vladimír Karas z Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Dva nově odhalení průvodci vyvinutých obřích hvězd
Astronomové Stelárního oddělení ASU se podílejí na dlouhodobém sledování rudých obrů a hledají u nich průvodce. Práce má první výsledky, astronomové oznamují přítomnost hnědého trpaslíka a menší hvězdy u dvou ze studovaných hvězd.
Astronomický ústav AV ČR je zapojený do evropského projektu NEOROCKS (spolu s jedenácti dalšími institucemi z celkem sedmi zemí). Hlavním cílem projektu je zefektivnit vzájemnou spolupráci institucí při pozorování a studiu blízkozemních asteroidů. Naší primární úlohou na projektu je určování rotačního stavu asteroidů, odhad jejich tvaru a nalezení případných měsíčků, které kolem nich obíhají.
Společná pozorovací kampaň se sondou Solar Orbiter vhodná i pro amatéry
Sonda Solar Orbiter bude v následujícím měsíci velmi blízko Slunci a bude pozorovat ve směru, který je viditelný ze Země. A protože úzkomásmový filtr H-alfa v kosmickém prostoru degraduje, potřebují vědci data ze Země. Počasí je vrtkavé a nad velkými dalekohledy může být zataženo. Proto žádají o pomoc také amatéry. Sluneční patrola Astronomického ústavu AV ČR se kampaně účastní jako profesionální člen.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhlásila další kolo pojmenovávání exoplanet. Pojmenovávat se bude 20 planetárních soustav, které se v blízké době dostanou do hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Veřejnost celého světa má možnost navrhovat jména pro tyto systémy, žádný stát nemá garantovaný systém pro sebe.
První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem
Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy - extrémně vzácné události - pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek "A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole" byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.
Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.
Na čem pracujeme: Rekonexe mezi nohami filamentu jako zdroj proudění podél arkád koronálního magnetického pole
Odborníci z oboru sluneční fyziky pod vedením Jaroslava Dudíka z ASU studovali zajímavou erupci, která proběhla 31. srpna 2021. Autorský tým si všímal zejména pozic noh obřího filamentu, které zřejmě podlehly přepojení. Práce v detailech popisuje průběh tohoto jevu, jehož důsledkem bylo nejen sluneční vzplanutí, ale také vznik proudění plazmatu z vyšší do nižší atmosféry podél arkády erupčních smyček.
Zveme vás na pozorování planet Jupiter a Mars v sobotu 3. prosince 2022 od 17 do 19 hodin v Západní a Centrální kopuli historické hvězdárny v Ondřejově. Zdarma. Pouze za jasného počasí.
Prosíme přijďte bez světel, resp. si sviťte jen nejnutněji a pouze pod nohy.
Záznam tiskové konference ze zahájení provozu PLATOSpec
Záznam tiskové konference Ondřejov (Česká republika) - La Silla (Chile) z 25. listopadu 2022 si můžete poslechnout na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR. Vystoupili ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa, vedoucí projektu PLATOSpec Dr. Petr Kabáth, velvyslanec ČR v Chile Ing. Pavel Běchný, profesor Petr Heinzel, zástupce firmy ProjectSoft Zdeněk Bardon, profesor Svatopluk Civiš a ředitel observatoře La Silla Ivo Saviane.
Online tisková konference z Evropské jižní observatoře
V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube.
