Studentská literárněvědná konference 2022

Ve dnech 4.–5. května 2022 proběhl dvacátý ročník Studentské literárněvědné konference, na které se společně s Ústavem pro českou literaturu AV ČR organizačně podílela katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Po loňském ročníku, který vzhledem k nepříznivé pandemické situaci probíhal pouze online, se organizátoři rozhodli konferenci ponechat hybridní formát, díky němuž mohly zaznít i příspěvky zahraničních studentů a studentů aktuálně pobývajících na Erasmu či jiných zahraničních pobytech; přesto se však většina přednášejících zúčastnila prezenčně. Ve dvou jednacích dnech tak své referáty na Univerzitě Palackého v Olomouci či prostřednictvím platformy Zoom předneslo celkem třicet dva studentů bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů z českých, slovenských, polských a německých univerzit. Stejně jako předchozí rok byla konferenci ponechána i tematická otevřenost, která dvoudennímu jednání dodala pestrost, ale především motivovala řadu začínajících badatelů k prezentaci individuálních dlouhodobějších výzkumů bez nutnosti jejich přizpůsobování konkrétnímu, úzce vymezenému tématu. Organizátorům se však přesto podařilo jednotlivé příspěvky rozdělit do jedenácti tematicky kompatibilních konferenčních bloků, z nichž nejlepší získaly od odborné poroty (Lubomír Machala, Ondřej Sládek, Barbora Svobodová, Tereza Roháčová, Ján Gavura a Roman Polách) Cenu Vladimíra Macury.

První konferenční den zahájila vystoupení studentů bakalářského a magisterského stupně. Tematicky zde výrazně převažovaly referáty reflektující literaturu 20. a 21. století, jež byly věnovány jak jednotlivým autorům (Ladislav Klíma, Václav Vokolek), tak i rozsáhlejší literární problematice (proměny české exilové literatury po roce 1989, fenomén slam poetry).

Laureátkou Ceny Vladimíra Macury v pregraduální kategorii se stala Minami Toyoshimová, studentka magisterského studijního programu Bohemistika pro cizince na Univerzitě Karlově. Toyoshimová se v referátu nazvaném „Alternativní jazyk ve hrách Václava Havla — rytmus ve hrách Ztížená možnost soustředění a Largo desolato“ zaměřila primárně na charakteristiku svérázné dynamiky a rytmu v uvedených divadelních hrách, kterou Havel ilustruje základní téma všech svých textů — krizi mezilidské komunikace.

Druhé místo obsadila Daniela Straková (VŠKK, Praha), jejíž výstup byl věnován specifickému prostoru hřbitova a satirické reflexi slovenské společnosti v románu Kniha o cintoríne autorky Daniely Kapitáňovej. Třetí místo porota udělila dvěma účastnicím, Aleně Klementové (FF UP v Olomouci), která přítomným posluchačům oživila povědomí o dnes již téměř zapomenutých politických satirách Václava Vokolka, a Matyldě Strnadové (FF UK, Praha), jež prostřednictvím detailních analýz autobiografických románů Návrat do Remeše Didiera Eribona a Místo Annie Ernauxové představila, jaké literární strategie tito francouzští autoři využívají při rekonstrukci obrazu nižší sociální třídy.

Čestné uznání získala Maria Kokhová (FF KU, Ružomberok), která na základě rozboru sbírky textů Texts fot Nothing Samuela Becketta vymezila autorovo chápání pojmu nicota, a to ze sémantického, kontextuálního i lingvistického hlediska.

Studenti doktorandských programů své příspěvky přednesli v odpoledních blocích prvního a v průběhu druhého konferenčního dne. I v doktorandských referátech převažovalo zaměření na literaturu 20. a 21. století (komika v díle Víťa Staviarského, mariánská tematika v díle Jakuba Demla a Jaroslava Durycha, charakteristika absurdna a absurdního hrdiny v díle Alberta Camuse), velké zastoupení oproti pregraduální kategorii však měly i referáty věnované literárněteoretickým problémům (vztah mýtu a fantasy, charakteristika žánrového modelu historické prózy, možnost aplikace narativních postupů v narativní psychoterapii).

Cenu Vladimíra Macury v postgraduální kategorii obdržel Martin Makara, student doktorského programu Teória a dejiny slovenskej literatúry na Prešovské univerzitě. V příspěvku nazvaném „Genológia fakticky osnovanej beletristickej prózy“ se Makara soustředil na problém žánrové klasifikace a terminologické nejednotnosti výkladu sledovaného pojmu, která v současnosti způsobuje např. genologické nejasnosti ohledně nominací ve slovenské literární soutěži Anasoft litera.

Srovnání sedmi reedic reportážního textu Oty Krause a Ericha Kulky Továrna na smrt z let 1946–1964 prezentovala Lena-Maria Frankeová (Universität Regensburg), která za precizně odvedenou práci obdržela druhé místo. Třetí místo obdobně jako v pregraduální kategorii porota udělila dvěma studentům, kteří předvedli velmi vyrovnané výstupy: Radku Cimprichovi (FF UP v Olomouci) za referát shrnující charakter (motivy, tematiku) rané tvorby Richarda Weinera a Adamu Hoškovi (FF UP v Olomouci), který za pomoci sémiotických principů J. M. Lotmana poukázal na emancipaci sémiotického prostoru českého undergroundu v Mařenické knize Pavla Zajíčka.

Čestné uznání získali Petr Stach (FF OU, Ostrava) a Zuzana Kubusová (FF UK, Bratislava). Petr Stach se zaměřil na postavu falešného mesiáše a na náboženské a spirituální motivy v současné české próze, konkrétně v dílech Mondschein Ondřeje Štindla, Logoz Davida Zábranského a Můj bratr Mesiáš Martina Vopěnky; Zuzana Kubusová představila analýzu lyrické výrazové roviny (obraznosti, asociativnosti, senzuálnosti atd.) románu Petra Jilemnického Víťazný pád (1929).

Po doznění doktorandských příspěvků následovala přednáška Xaviera Galmiche z pařížské Sorbony s názvem „Čeští spisovatelé ve francouzských překladech z let 1989–2020“, jež byla věnována zejména recepci české literatury ve frankofonním světě a nastínila fungování tamějšího „nakladatelského biotopu“ (práci překladatelů, proměnu nakladatelských struktur, systém výběru překládaných autorů atd.).

V samém závěru konferenčního programu proběhla diskuze o přínosu setkání začínajících literárních vědců a teoretiků a debatovalo se o nejpozoruhodnějších tématech a otázkách, které v průběhu obou dnů zazněly.

Příští ročník Studentské literárněvědné konference se uskuteční na jaře 2023 a vzhledem k pozitivům zmíněným výše pravděpodobně proběhne za stejných podmínek, tedy hybridní formou a bez vymezení zastřešujícího tématu. Referáty všech letos oceněných studentů budou publikovány v podzimním čísle časopisu Bohemica Olomucensia.

Vychází v České literatuře 4/2022.

Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek