Astronomický ústav AV ČR

Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Na čem pracujeme: Pozorování a modelování asymetrie spektrálních čar ve hvězdné erupci

Astronomové z ASU se zabývali pozorováním trpasličí hvězdy AD Leonis, která je známa svoji významnou erupční aktivitou. Koordinovali pozorovací kampaň a získali vývoj spektra v okolí vodíkové čáry Hα během probíhající erupce. Ve spektrech se ukázala významná červená asymetrie svědčící pro pohyb látky z vyšší atmosféry hvězdy do nižších vrstev. Autoři zkonstruovali geometrický model s cílem tuto asymetrii vysvětlit.

Na čem pracujeme: Pozorování bolidů z meteorologických družic

Pozorování jasných meteorů – bolidů – má v Oddělení meziplanetární hmoty ASU dlouhou tradici. Práce Vlastimila Vojáčka a jeho kolegů nyní ukazuje, že k rozumnému odhadu některých vlastností bolidů lze použít i nečekané typy pozorování – snímky z meteorologických družic zaměřené na detekci blesků.

Jsou takzvané temné fotony dobrým kandidátem na temnou hmotu?

Z redakce časopisu Áčko vydávaného v tištěné i elektronické verzi zdarma pro veřejnost Akademií věd, přišly do Astronomického ústavu AV ČR následující otázky. Odpověděl na ně vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Dr. Richard Wünsch.

Hvězdný vývoj v přímém přenosu - astronomové sledují poslední okamžiky života stárnoucí hvězdy

Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd. Práce byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.

Na čem pracujeme: Periodicky proměnné hvězdy středních hmotností dlouhodobě pozorované družicí TESS

Dlouhodobě pracující fotometrické družicové experimenty, jako byly družice CoRoT, Kepler, nyní TESS a budoucí PLATO, poskytují velmi bohatý materiál pro studium proměnnosti nejrůznějších typů hvězd. Marek Skarka z ASU se společně s kolegy z českých i zahraničních institucí věnoval fotometrické klasifikaci hvězd středních hmotností spektrálních typů A až F.

Jak z dlouhého gama záblesku udělat gama záblesk krátký: Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno

Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi energetickou supernovou, což se podařilo prokázat již před 20 lety. Krátké GRB vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd, které jsou samy pozůstatkem masivních hvězd, což víme od první detekce gravitačních vln spojených s takovouto událostí v roce 2017.

Načíst další Archiv zpráv

Na čem pracujeme: Pozorování a modelování asymetrie spektrálních čar ve hvězdné erupci

Astronomové z ASU se zabývali pozorováním trpasličí hvězdy AD Leonis, která je známa svoji významnou erupční aktivitou. Koordinovali pozorovací kampaň a získali vývoj spektra v okolí vodíkové čáry Hα během probíhající erupce. Ve spektrech se ukázala významná červená asymetrie svědčící pro pohyb látky z vyšší atmosféry hvězdy do nižších vrstev. Autoři zkonstruovali geometrický model s cílem tuto asymetrii vysvětlit.

Na čem pracujeme: Pozorování bolidů z meteorologických družic

Pozorování jasných meteorů – bolidů – má v Oddělení meziplanetární hmoty ASU dlouhou tradici. Práce Vlastimila Vojáčka a jeho kolegů nyní ukazuje, že k rozumnému odhadu některých vlastností bolidů lze použít i nečekané typy pozorování – snímky z meteorologických družic zaměřené na detekci blesků.

Jsou takzvané temné fotony dobrým kandidátem na temnou hmotu?

Z redakce časopisu Áčko vydávaného v tištěné i elektronické verzi zdarma pro veřejnost Akademií věd, přišly do Astronomického ústavu AV ČR následující otázky. Odpověděl na ně vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Dr. Richard Wünsch.

Hvězdný vývoj v přímém přenosu - astronomové sledují poslední okamžiky života stárnoucí hvězdy

Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd. Práce byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.

Na čem pracujeme: Periodicky proměnné hvězdy středních hmotností dlouhodobě pozorované družicí TESS

Dlouhodobě pracující fotometrické družicové experimenty, jako byly družice CoRoT, Kepler, nyní TESS a budoucí PLATO, poskytují velmi bohatý materiál pro studium proměnnosti nejrůznějších typů hvězd. Marek Skarka z ASU se společně s kolegy z českých i zahraničních institucí věnoval fotometrické klasifikaci hvězd středních hmotností spektrálních typů A až F.

Jak z dlouhého gama záblesku udělat gama záblesk krátký: Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno

Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi energetickou supernovou, což se podařilo prokázat již před 20 lety. Krátké GRB vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd, které jsou samy pozůstatkem masivních hvězd, což víme od první detekce gravitačních vln spojených s takovouto událostí v roce 2017.